Zvedá se vítr

Film o inženýrovi, který chtěl dělat jen pěkná letadla, bohužel okolnosti světových dějin mu to nedovolily a tak musel navrhnout krásné avšak vražedné letadlo pro japonskou armádu. Co jiného měl dělat aby si onen sen splnil ? Určitě mohl říct ne, ale neřekl a tím vlastně posunul vývoj letadel o něco dopředu, byť za příliš vysokou cenu. Líbí se mi jak je Jiro záměrně v roli snílka a né nějakého krvelačného vraha, který vymýšlí co nejefektivnější zbraň, protože sny a představy jsou podle mého ta hnací síla, která pohaní soukolí naší technické tvořivosti. (08.11.2014)

Velmi zajímavě zpracované proplétání jednoho tvořivého života s pádem Japonska do války. Viděl jsem z produkce Ghibli skoro všechno, musím uznat, že Kaze tachinu je v jejich nejlepší tradici realistického zobrazení cesty za snem. Z komentářů jiných jsem čekal něco velmi podobného Porcovi, ale sám nejvíc společného nacházím s Tonari no Totoro, mým nejoblíbenějším filmem. Pojetí reality na pomezí snu, romantizovaná, "čistá" realita staršího, relativně chudého a prostého Japonska... K ději samotnému. Jiro měl pět dětí :). Předvedení člověka, který stál za nejničivější japonskou zbraní a nejvyráběnější stíhačkou všech dob, jako anděla v lidské podobě a velkého dítěte, je přes jeho celkem dobrou povahu přeci jen trochu na hraně únosnosti. Spousta postav je pochopitelně příliš černobílá, nicméně, pokud má být onen německý "turista", jak se domnívám, Sorge, je to geniální (je uváděn jako Castorp dle Mannova Kouzelného vrchu, ale stejně...). (26.05.2014)

I přesto, že Mijazakiho považuji za krále animovaného filmu (a to nejen japonského) jeho novinka nemá kouzlo jeho starších snímků. Možná to bude tím, že se jedná o jediný, který v sobě nemá prakticky jediný prvek fantasy, nebo tím, že mě letectví moc nezajímá. I přes standardně dokonalou výtvarnou stránku, ho považuji za mistrův druhý nejslabší film (první je předchozí Ponyo). (30.09.2014)

Snami popretkávaný príbeh leteckého konštruktéra medzivojnovej éry. Do jeho života zasiahnu obe svetové vojny i lokálne japonské zemetrasenia. Prvé zo zemetrasení, ktoré zažije cestou na univerzitu, vo vlaku, v dôsledkoch zatrasie i jeho citovým životom. Tentokrát sú jemné kúzla a čary skryté hlbšie v, na prvý pohľad, realisticky podanom príbehu. Keď zašumí lístie a dvihne sa vietor, je, napriek smutným dôsledkom nášho konania i tragédiám v citovom živote, stále dôvod prečo žiť. realita života, napriek zdanlivej prevládajúcej tragike, nemusí sa tak prejavovať v každodennom utrápenom bezvýchodiskovom žití. Mijazaki ponúka nádej navzdory protivenstvám. (11.12.2020)

Výjimečně... se stane, že jsem u filmu dojatý... skoro vždycky za to může Mijazaki. Jaká to náhoda! Zvedá se vítr je krásný melancholický příběh o velkých snech, lásce, smutku a o létání. Není to taková pastva pro oči jako Cesta do fantazie nebo Princezna Mononoke. Je to spíš civilní a držící se při zemi (paradox), o to víc je to působivé. (04.02.2017)