Režie:
Hajao MijazakiScénář:
Hajao MijazakiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Hideaki Anno, Miori Takimoto, Džun Kunimura, Mansai Nomura, Masahiko Nišimura, Hidetoši Nišidžima, Morio Kazama, Mirai Šida, Šinobu Ótake, Keiko Takešita (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Režisér Hayao Miyazaki rozjíždí animovaný příběh napříč desetiletími. Inspiroval se životem Jira Horikoshiho, konstruktéra stíhacího letounu Zero z druhé světové války (Netflix)
Videa (2)
Recenze (104)
Historicky nejspíš nepřesné, což nějak ani nemám v plánu hlouběji zkoumat, nicméně filmově krásná podívaná, která tak nějak pomalu plyne a ač se zde vesměs nic neděje, Mijazaki mě i tak připoutal na dvě hodiny k televizní obrazovce. Na špičkovou Ghibli animaci jsme si všichni zvykli, stejně jako na úžasný hudební doprovod, nicméně Zvedá se vítr je zajímavý především svou jinakostí. Většina Ghibli filmů je sice mířena na dospělé diváky, ale vždy se snaží zalíbit i těm menším a hledat divácký kompromis. Zde se však tak úplně neděje a jde o patrně nejdospělejší dílo studia. A to není vůbec špatně. O to větší dojem na mě nejspíš film udělal proto, že jsem nedávno zkoukl i Hrob světlušek a přečetl knihu Moře a jed. Pohled na válku z japonské strany má jistě něco do sebe. ()
Poprvé u Mijazakiho se mi tak nějak nedařilo ponořit se do příběhu. Asi proto, že se jedná o částečně životopisný příběh a ačkoli jsou odkazy na realitu (hospodářská krize, Hitlerovské Německo, vynálezce letadel v této době, kdy víme proti komu a jak ta letadla budou použita) spíše nenápadné, nejdou ignorovat a žádná idylka, naprostá oddanost vlastnímu snu ani romantický milostný příběh je nemůže překrýt. ()
Mijazakiho labutí (?) píseň symbolicky spojuje jeho největší vášně - létání a fantastické sny. Poeticky a jako vždy neskonale laskavě zobrazuje úsek života meziválečného leteckého konstruktéra, od dětských představ až k prototypu slavné stíhačky Zero. I když moc o čem vyprávět zrovna nemá, zvlášť po tom, co odroste hravým fantaziím a zabere se plně do práce. Výjimečná romantická linka postrádá hloubku a čas, válka i možná etická dilemata zůstávají lehoučce naťuknuty… a také mi sem nepasoval typicky jemný, "pohádkový" výtvarný styl. Což ale nejsou zásadní mínusy, abych nepřeháněl. ()
Po Porco Rossovi je tu ďalší Mijazakiho námet s lietadlami - tentoraz o reálnom konštruktérovi slávneho Mittsubishi Zero. Pochvalu si zaslúži realistický pohľad na onú dobu a viacero štylistických i dejových detailov ako stáž v nacistickom Nemecku, tuberkulózová epidémia či japonsky typicky prehnaná zdvorilosť známa z hraných filmov. Zaujímavé, ako sa autorovi podarilo opatrne prepochodovať pre Japonsko tak kontroverznú tému ako je 2. svetová vojna. Všíma si hlavne konštruktérove myšlienkové pochody a iné si nehľadí, aj keď pozadie je takisto prítomné. Fantaskné sny mi tentoraz vôbec nevadili a pekne dotvárali charakter hl. postavy. Paradoxne som bol trochu sklamaný s animáciou, hlavne animácia ľudí bola vyslovene nesympatická, prehnaná gestikulácia a mimika vyzerali akoby spackane. Tiež to, že hl. postava, byť dospelá, vyzerala ako prerastený 10-ročný fagan, z ktorého sa neskôr vyfarbil pedofil, pretože ako v jednej scéne spomenie - zamiloval sa do cca 8-ročného dievčatka. Síce slabšie 4 hviezdy, ale zaslúžené, pretože mnohovrstevnatý príbeh má viac ako len čosi do seba. ()
Viděno 26.8.2013 v kině Cinema Sunshine v japonském městě Numazu, Šizuoka. Při vzpomínce na Arrietty, kterou jsem před třemi lety viděla taktéž v Japonsku, jsem bezděčně i od tohoto filmu studia Ghibli čekala hodně. Tentokrát jsem však bohužel byla dost zklamaná. Na to, jak se o tomto filmu mluvilo, je to poměrně slabý a nezajímavý příběh, který bohužel zaujme nejspíš jen ty lidi, kteří mají zálibu v letadlech. Samozřejmě jsem věděla, že se to bude točit hodně okolo letadel, ale očekávala jsem, že milostný příběh, který se zde měl v tomto prostředí letadel odehrávat, bude trochu silnější a že to třeba vezme za srdce. Což se nestalo. Hlavní problém je velká nevyrovnanost tohoto milostného příběhu a řečí okolo letadel. Letadla bohužel hodně převažují a milostný příběh se tam odehrává skoro jen tak mimochodem. Po chvíli to začne hodně nudit. A při délce přes dvě hodiny je to navíc táhlá nuda. Oceňuju sice tu myšlenku, že by si člověk měl jít za svým snem (což v případě Džiróa je právě stavění letadel), ale mohlo to být zabaleno do trochu zajímavějšího "obalu" a dán o něco větší prostor romanci. Musím říct, že po zhlédnutí v kině jsem byla znuděná nejenom já, ale i moje kamarádka, která se na to taktéž celkem těšila a čekala od toho víc. Je to trochu škoda, ale ne každý Ghibli film se očividně povede. Silnější dvě hvězdičky. ~(2,4★)~ PS: Malinké plus - závěrečná píseň "Hikóki-gumo" zpěvačky Macutója Jumi (Matsutōya Yumi). ()
Galerie (39)
Photo © Nibariki - GNDHDDTK
Zajímavosti (10)
- Mijazaki odmítl dávat rozhovory zahraničním médiím, ale pro jihokorejské novináře svolal tiskovou konferenci, kde vysvětloval, že Horikoši nebyl fanatik a dokonce vzdoroval některým požadavkům od armádních velitelů. Ve filmu ho zachytil jako génia, který po sobě chtěl zanechat něco krásného. (Innuendo1987)
- Po premiéře filmu Mijazaki řekl, že poprvé během projekce svého filmu brečel. (Hal_Moore)
- Na viaceré zvukové efekty bol využitý iba ľudský hlas. Ako napríklad pri reve motora alebo zvuku zemetrasenia. (chesterko)
Reklama