Zvedá se vítr

tento film budu mit navzdy spojeny s Guilty pleasure. (21.06.2015)

Od Štúdia Ghibli a obzvlášť od Miyazakiho sme zvyknutí na iné filmy, obvykle fantazijné, obvykle „malé príbehy“. Medzi filmami Štúdia Ghibli však nájdeme dva, ktoré sú Kaze tachinu podobné, menovite Hotaru no haka (Hrob svätojánskych mušiek) a Kurenai no buta (Porco Rosso), ktorý má navyše rovnakú tematiku. Kaze tachinu je však prvým naozaj životopisným filmom o skutočnej osobe z dielne Štúdia Ghibli. Dá sa preto čakať, že divák zvyknutí na bežné „miyazakiovky“ bude týmto filmom sklamaný, aj keď náznaky fantázie sú prítomné i tu – prostredníctvom snov hlavného hrdinu. Ja osobne realistickosť tohto diela práve oceňujem a páči sa mi, že Štúdio Ghibli sa nevyhýba rozporuplným témam, že neignoruje javy ako napríklad fajčenie, choroby a podobne. V skratke, tento film je určený dospelému divákovi, určite nie detskému. (09.05.2014)

Tak... Snové výjevy ze sna jsem teda opravdu nemusel, zmínky o Kouzelném vrchu mi nic neříkaly, romance - dobře, ale nějak mi k tomuto příběhu o plnění snů nesadla. Spojitost mezi "Horikoshi-postava" a "Horikoshi-skutečný člověk" řešit vůbec nebudu, není podstatné. Sílu Mononoke už to nemá, ale po nic neříkajícím Ponyo rozhodně krok vpřed. Teď ještě aby točil i dál... - 70 % (07.06.2014)

Obdivujem Mijazakiho, že sa odhodlal na tak nesfilmovateľný materiál, z ktorého nediváckosťou len tak práši. Zatiaľ čo úvodné, vizionárske preludy vrátane Jirovej mladosti a osudného Tokijského zemetrasenia prekypujú dynamickosťou, tempo potom náhle upadne do akejsi kómy, v ktorej nech akokoľvek hľadáte zdanlivé faktory záživnosti, nikdy sa vám to naozaj nepodarí. Svoje o tom vie aj následná stopáž v rozpoltenom podaní dôležitých prvých pokusov a nedôležitých románikov s Jirovou coup de foudre. Tak aj napriek faktu , že napokon do seba všetko zapadne a odrazu to dáva zmysel, či prítomnosti opäť nie inak, než úklonne skomponovaného soundtracku Joeho Hisaišiho - tentokrát s talianskym nádychom. nedokážem sa ubrániť pocitu, že týchto 126 minút strávených v najnovšej podobe štúdia Ghibli jednoducho postrádalo precítenie, na ktoré som pri jeho filmoch zvyknutým. (18.08.2014)

Docela mě překvapila Emily Blunt v hercích, jinak parádní filmek o geniálním konstruktérovi z předválečné doby Japonska a jeho popis mládí, snů, lásky....jedinej konec byl trošku strmej pád... (16.12.2014)

"Syndrom posledního velkého díla". Rychle všechno doříct a třikrát zdůraznit. (06.03.2022)

Rozhodně nejzvláštnější Miyazakiho film. 80% (10.09.2022)

Na Mijazakiho až moc reálné. Na biografii (i když značně zkreslenou) u něj nejsem zvyklý, ale i tak jsem si sledování filmu užil. Pravda, že "Kaze Tachinu" si mě musel získávat na několikrát, první třetinou filmu jsem se prokousával delší dobu. Celkové tempo filmu je hodně pozvolné. Animace je opět nádherná. Je to až k nepochopení, jaké scény se dají zachytit pomocí počítačového programu. Styl grafiky obličejů má studio Ghibi stále stejný, takže mám občas pocit, jakoby se ve všech jejich filmech objevovaly ty stejné postavy, ale na to už jsem naštěstí asi zvykl. Jen je škoda, že u Mijazakiho čekám pokaždé přidanou hodnotu i z hlediska příběhu, jakési mystično, a to jsem v tomto případě bohužel nedostal. (14.10.2016)

V každom Mijazakiho filme tvorilo lietanie súčasť deja, ale až tu (spolu s Porco Rossom) ide priamo o lietanie samotné a Mijazakiho obdiv k vetru ako živlu, ktorý dokáže ničiť (scéna s požiarom Tokia) aj byť krásnym. Dej je zameraný na postavu Horikošiho Džiróa, autora stíhačiek Zero používaných hojne japonskou militantnou vládou počas 2. svetovej vojny. Tento príbeh je ale ohromne sfikcionalizovaný a zobrazuje Džiróa ako génia, ktorý podľa Mijazakiho vlastných slov iba išiel za svojím snom a len "chcel vytvoriť niečo pekné" a jeho krásne lietadlo bolo vládou zneužité na vojnové účely, ako sa to dialo všade vo svete - lietadlá predsa vznikli a v tom čase fungovali hlavne ako zbraň (čo dokazuje snová postava taliana Caproniho)... Kde je pravda už nezistíme, ale určite to núti k zamysleniu. Hisaišiho hudba ako vždy príjemná, komentovať animáciu v Mijazakiho filmoch nemá význam, lebo je vždy perfektná, ale tu je dotiahnutá do dokonalosti (postavu, ktorá sama kreslí som v žiadnom kreslenom filme dosiaľ nevidel...). Zobrazenie slabého Japonska v medzivojnovom období je určite zaujímavé, najväčším zádrhelom filmu (okrem zobrazenia Horikošiho) je ale jeho štruktúra - zozačiatku je zostavený iba zo snov hlavnej postavy, ktoré sa neskôr počas deja stiahnu a znovu sa vracajú, čo sa pochopiť dá, len ten snový záver znie trochu otravne a nanútene, aby sa nepovedalo, že autori odignorovali 2. svetovú vojnu a Horikošiho "krásne lietadlo" ako nástroj smrti... ale to je zámer. Film je inak najrealistickejší z filmov od štúdia Ghibli, preto si Mijazaki svoju fantáziu vybil v snových sekvenciách a hlavne v ich symbolike. Japonci (a najmä Mijazaki) nemajú vo zvyku ponúkať vysvetlenie a posolstvo priamo na podnose, ale človek si ho musí domyslieť. Mijazaki neobdivuje fanatického konštruktéra zbraní, ale jeho talent a kritizuje japonskú militantnú vládu, ktorá jeho talent zneužila a sama stála za zabíjaním... ale zároveň nastoluje otázky, či má človek ísť za svojím snom na úkor všetkého - či už politickej situácie alebo vlastnej rodiny. Teória, že ten nosatý Nemec je Richard Sorge filmu dáva istý nový nádych a robí ho zaujímavejším. (13.07.2014)

Je zřejmé, že se Ghibli studio pokouší o neustálý posun v animované tvorbě, ale bohužel to tentokrát dopadlo špatně pro příběh. Za srdce to nevezme (moc) a o dalším zhlédnutí nemůže být ani řeč. Možná časem, ale nevím. (13.08.2014)

Takové milé, pohádkově laděné anime o tom, jak se jeden sympatický pán dostal k navrhování válečných letadel. A šlo mu to vážně dobře, jeho nejznámějším počinem byla slavná stíhačka Zero. Na základě děje možná žádná velká filmová jízda, řekne si potenciální divák, ale opak je pravdou. Technicky skvělé, zasazené do zajímavého období, přibližuje neotřelou problematiku. Navíc to má docela spád, mimo jiné zásluhou historických událostí té doby, odehrávajících se na pozadí příběhu. Negativa by se hledaly špatně, nicméně nerozumím úplně jedné věci...Proč snímek tak moc fabuluje s životem hlavního hrdiny. V jeho skutečném životě bylo pár věcí přeci jen dost jinak..Neadí, jako celek to bylo výborné a zábavné. Jestli (osobně doufám, že ne) bude tento film Mijazakiho poslední, šlo o rozlučku více než důstojnou. (08.08.2015)

Príjemne civilná rozlúčka majstra Mijazakiho. (12.12.2017)

Stejně jako Ponyo, i tohle se velmi liší od zbytku Miyazakiho práce. Je to vážnější, pochmurnější, smutnější, pomalejší, romantičtější, a když vynecháme snové pasáže, tak je to i realistické. Jeden by si pomyslel, že to ztratí všechnu krásu, že to ztratí Miyazakiho rukopis, protože ten vždycky sázel na svou úžasnou fantasii, na pocity, na mystično a to tady nenajdeme. Ale i tak se mu podařilo vytvořit skvělý film. Vše je nádherně barevné, animace je na úplně jiné úrovni, než v jeho předchozích filmech, práce se zvukem je taky někde úplně jinde (fanoušci her od Amanita Design zvukovou stránku určitě ocení) a sympatické postavy nahrazují tu absenci mystiky. Ale přesto to není dokonalý film. Je trošičku roztáhlejší, než by měl být. Miyazakiho filmy byly vždy rychlé, příběh tam nikdy nehrál takovou roli aby se na něj muselo vynaložit větší množství času, vše to bylo o fantastických světech a postavách. Ale tady je to něco jiného. Je to pomalejší, roztáhlejší, více soustředěné na ten příběh a moc to nevychází. Některé části působí trošičku nudně a zbytečně. (22.04.2017)

Na konci tohoto filmu jsem měl jen jedinou otázku. Kdyby Němci udělali animák o Messerschmittovi, kterak šel za svým snem... (15.05.2020)

Mijazakiho "civilná" rozlúčka bez okázalých fantasy obrazov v tradičnom životopisnom filme s nádhernou animáciou . (28.09.2014)

Když opomenu menší rozčarování s přepisováním skutečných událostí, že Jirova manželka neměla tuberkulózu a ve skutečnosti měly dokonce pět dětí, tak je tohle skvělý animovaný snímek, kterým Mijazaki završil svoji kariéru a opět ukazuje svou fascinací létání pomocí snového světa a předkládá netradiční příběh, v kterém se autor stíhaček Zero vypořádává s předválečnou situací a svým osobním životem. Jako obvykle velmi netradiční pohled za který jsem vždycky rád. (05.11.2014)

Krasny typicky Mijazakiho film o zivote jednoho zajimaveho cloveka, ktery zil svuj sen. Navic je to velice pekna exkurze do Japonska v mezivalecnem obdobi. (18.04.2015)

Mijazakiho díla jsem si zamiloval, krasná líbivá animace a hudba. Jeho fantasy příběhy mě dostávají ,,do kolen'', avšak tento film je něco jiného, dost dlouho mi trvalo se do něj dostat, sžít se s hlavni postavou. Musel jsem se odprostit od jeho předchozích počinů, a nakonec jsem v celku spokojen, krásný anime životopisný film z predvalečného Japonska, co umí i dojmout. (18.04.2017)

Film inšpirovaný životom japonského leteckého konštruktéra. Hayao ani tentokrát nesklamal, dej plynul pomaly a pokojne, hoci mi film úplne nesadol. Autor si neodpustil ani nejaké tie stereotypy (napr. zobrazenie Nemcov ako vysokých modrookých blondínov). (30.11.2020)

Nádherný příběh o cestou za splnění snu, zároveň neuvěřitelně smutný ohledně lásky. Nejúžasnější jsou ty snové části. Podmanivý hudební doprovod. (01.05.2021)