Slunce v síti

V dnešní době již trošku neprávem pozapomenutý titul, ale fajnšmekři vědí o tomto drahokamu své. Film, který inspiroval celou jednu generaci filmových tvůrců a odstartoval česko(slovenskou) ´Novou vlnu´. Vizuálně podmanivý, kdy kamera čaruje i při snímání zdánlivě obyčejných panelových dojmů s hustým „lesem“ televizních antén, scéna zatmění slunce je pak až děsivě krásná. A vše podbarvuje lehce industriální hudební podkres, s disharmonickými prvky, který co do odvážnosti a zvukové nadčasovosti předběhl dobu o několik desetiletí. Zeljenka byl zkrátka takový slovenský Zdeněk Liška, byť o několik levelů méně autorsky potentní. A ta ústřední herecká dvojka, s roztomilou slangovou mluvou a přirozeným herectvím, tomuhle filmu dodává pocit žádané autentičnosti. Na LFŠ před několika lety, na velkém plátně, to byla vychutnávka par excellence. (20.06.2015)

K filmom Štefana Uhera mám pomerne rezervovaný vzťah, na čom nič nemení to, že som Slnku v sieti pred časom dal spomienkové štyri hviezdičky. Ale dnes zafungoval obyklý proces a po päťdesiatich rokoch som jednu hviezdičku vyhodnotil ako nezaslúženú. Veľmi som ocenil zábery zo starej Bratislavy, rozpamätúval som sa na lesy televíznych antén na strechách, rybárske čerene na Dunaji a atmosféru z dôb, ktoré si pamätám. To všetko výborne nasnímané a citlivo videné. Ale tým to aj končilo. Najodpudzujúcejšie na celom filme boli pre mňa dialógy (pravdepodobne majú pôvod už v Bednárovej predlohe, ktorú nepoznám a ani nechcem poznať). Vybraní neherci ich interpretáciou nijako nevylepšili, skôr naopak. Takže povedané jazykom filmu: Je to bezviš úvod do čs. novej vlny, ale pokiaľ našinec nemá viac ako 50 rokov, je ridky a musí si pripadať, ako tranzistorka topená vo vodách Dunaja. (17.09.2015)

Úvodní zatmění se netýká jen Slunce, ale také zraku a mysli. Většina postav je úsporná v dialozích i v myšlení. Nikomu se do ničeho nechce. Zanikají rozdíly mezi mladými, kteří se věci ještě řešit nenaučili a starými, kterým se již nic řešit nechce. Obtížně uchopitelnou výjimku představuje Fajola, možná lyrik, možná „debil, a ne lyrik“, jehož komunikace s fyzicky jakoby nepřítomnými rodiči povzbuzuje podezření ohledně psychické nemoci. S jeho sbírkou fotografií rukou souvisí brigáda na venkově, kde zjišťujeme, že ruce jsou pěkným symbolem, ale ne nutně něčeho ušlechtilého, neboť také zde všichni tak trochu kradou. Polarita města a venkova není založena na rozdílností lidí (stejně jako v případě mladých/starých), ale prostředí. To v jednom případě chátrá (venkov) a ve druhém se vyvíjí k horšímu (město zohyzděné televizními anténami). Neotřelá režie a pozoruhodná vizuální stránka – skvělá kamera Stanislava Szomolányiho! – myšlenkově bohatému dílu navíc brání v tom, aby působilo zastarale. 80% Zajímavé komentáře: Madsbender, Sandiego, tomtomtoma, tuberatanka (05.12.2019)

Jednou na festivalu, jednou doma a stejně to pořád je krásný zážitek. Nečekal jsem od Slnka takřka nic velkého, ale během pár chvil u filmu, jsem na vše kolem zapomněl. Krásný nežný hipster film s dokonalým scénářem, výbornými nehereckými výkony a hlavně uměleckou kamerou, která dodává poetičnost. Asi jsem se zamiloval (Bela). (08.07.2012)

Příjemná sonda do dob dávno minulých. Filmových i životních. Škoda, že spíše lyrická než epická. Jedno zhlédnutí je pro totální vstřebání všeho zřejmě málo. Některé filmové prvky jsou na svoji dobu přelomové, když se snímek pokusím srovnat se soudobými díly. Na dnešní poměry samozřejmě již zastaralé každým coulem. Já osobně příliš hvězdiček z čiré úcty nesypu. Více mě oslovil ten dobový kumunistický předskokan, který ani netuším, jestli je se samotným snímkem nějak pevně svázán a zdali ho vůbec do hodnocení přičítat. Dále jsem měl jeden menší problém... Chápu, píše se rok 1962, ale stejně mi v poměrně dost momentech nějak neštymoval zvuk s obrazem několika herců. Především jsem pociťoval tento problém přímo u hlavního hrdiny Mariána Bielika. Působilo to na mě, jako by byla spousta úseků dodatečně dodabována. A také se mi nelíbila Bela, protože byla hrozně řídká. Příběh byl docela fajn. Hrozně rád koukám na starší materiály a sleduji, jak to dříve chodilo, takže jsem se vyloženě nenudil. Všemožné paralely s tehdejší politickou situací asi úplně docenit nedovedu, protože jsem tu dobu ani vzdáleně nezažil a příběh je opravdu těžká lyrika, což není úplně mé kafíčko a ke spojení si souvislostí to rozhodně nepomáhá. Docela zde postrádám žánrové zařazení "poetický", protože pokud tohle není poetické, tak už asi nic. Pro filmaře, či nadšené kinematografické průzkumníky je film povinností. Pro běžného diváka zbytečností. Já osobně bych to viděl na pěknější 2 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (10.09.2015)