47 róninů

,,TENTO LIST BUDE PAMÁTKOU NA NAŠI ODVAHU. ABY SE SVĚT DOZVĚDĚL, KDO JSME BYLI A CO JSME VYKONALI. DNES V NOCI ZÍSKÁME ZPĚT NAŠI ČEST A POMSTÍME NAŠEHO PÁNA.“… /// List možná…, ale film? Samurajové i Šógun si to brebentí po anglicky (vole děláš, jako kdybys uměl japonsky!), sice japonsky umím akorát pozdravit, ale stejně jako TADY jsem lehce konsternován. Historickou věrnost nechť souděj jiní, páč já, já se chcu bavit. A vyprávění je to zajímavý. Mysteriózní historická fantasy, vobčas souboj, čáry máry…, bohužel furt to ne a ne nabrat vyšší vobrátky. Vypráví, vobčas se vleče, když boj, tak krátkej a úplně ze všeho nejvíc by mě zajímalo, kterýho čuráka napadla 2hodinová stopáž. To pokračování třech kil je proti tomu přehlídkou scénáristickejch myšlenek a filmovejch nápadů. Nechybí romantika mezi vločkama sněhu, rozkvetlá sakura… A přitom by to nemuselo bejt tak špatný, kdyby to nebylo tak nudný. Samurajská pohádka, která se mění v ukolébavku. To si snad těch 47 týpků ani nezasloužilo! P.S:Přesto myslím, že ty 3* by byly spravedlivější…, ale to můžem probrat během čajovýho vobřadu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Kodex Bushido. 2.) Dělám do hromadnejch sebevražd. 3.) Thx za titule ,,petkaKOV“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne (20.03.2014)

Dneska jsem neměl moc chuť nad něčím extra přemýšlet a zároveň jsem chtěl vidět nějaký dlouho uložený film z mého seznamu neviděného. A jelikož mi chuť padla na něco samurajského a zároveň toto je opravdu uleželá záležitost, s očekáváním jsem si film pustil. Ze začátku lehce podobného Avatarovi jsem byl mírně paf, protože příběh znám a tohle jsem tam nečekal. Pak jsem ale pochopil, že nekoukám na historické japonské drama o samurajích jednajících dle kodexu bušidó, ale prachsprostý Halywůd co si japonský příběh vypůjčil a lehce dokořenil barbecue omáčkou a kečupem.  A tak stejně jako v Mekáči nečekáte extra kulinářský zážitek od housky s čímsi zamotané do kusu papíru, nečekal jsem nějaké zásadní drama ani zde a jen jsem se bavil. A řeknu vám na rovinu, bavil jsem se dobře. Výprava úžasná, zvolené lokace také a až na pár míst nebylo skoro poznat co jsou digitální efekty a co nikoliv. A přeci jen, před 8 lety ještě písíčka nebyly tak nadupaný jako dneska a tak oceňuji práci grafiků.  Někdo to srovává se Samurajem, ale to prostě nelze. Já jsem naštěstí viděl film v cz dabinku, takže jsem byl ušetřen anglicky mluvících Japonců. Ono je to někdy naopak také děs, když se někdo snaží např. v angličtině nebo dokonce češtině napodobovat takovou tu japonskou ráznost v mluvě. To je teprve masakr. Trochu jsem byl zvědavý na závěr Made in USA, ale nezklamal. A protože se mi líbily i všechny ty bitky, dávám za 4 zdobené cuby. * * * * (20.07.2021)

47 roninov je enormne divný film. Začiatok nie je zlý. Potom nastane armageddon. Dotáčky sú na filme poznať. Predpokladám, že pôvodne Reeves nebol až tak uprednostňovaný na úkor ostatných samurajov. Nechýbajú čudesnosti (minimálny priestor pre výrazné postavy z plagátov: gigantický samuraj, potetovaný kostlivec v prístave, Reevesov „otec“), nepochopiteľný mix žánrov (od historického eposu cez precítenú medziľudskú drámu až po vyložene tupo spracované rozprávkové motívy), nejasnosti ohľadom toho, akého diváka tvorcovia chceli osloviť (v jednej chvíli má byť hlboko oslovený rituálnou samovraždou hrdého muža, v inej sa má smiať komickému obéznemu samurajovi píliaceho strom), chaos v počtoch (47? To ťažko, väčšinou ich je na scéne 15), ťažkopádne zvraty (šialene komplikovane vymyslené dôvody a spôsoby, ako niekoho prinútiť k harakiri alebo ako sa dostať k zopár desiatkam mečov), zúfalá snaha strhnúť pozornosť aspoň počítačovými trikmi (viacero postáv je úplne zbytočne a nezmyselne vytvorených počítačmi, pritom by stačili masky) a nelogické správanie (Reeves v úvode na love v lese vidí čudne sa správajúcu bielu líšku s dvojfarebnými očami. Neskôr uvidí konkubínu s rovnakými. Pomerne logicky dôjde k záveru, že je to čarodejnica a teda predstavuje nebezpečenstvo pre jeho pána. Uteká s informáciou k vodcovi samurajov. Ten situáciu uzavrie tým, že Reeves trepe blbosti. Podotýkam, že dej sa odohráva v univerze, v ktorom čarodejnice relatívne bežne existujú.). (17.01.2017)

47 roninů je ve vztahu k tradicím film citlivý (což se projevuje i v jeho konci), a zároveň ovlivněný klasickými hollywoodskými principy: (a) individualismem skrze psychologické definování postav, (b) příčinným řetězením vyprávěných událostí, (c) dvěma liniemi akce, z nichž jedna je pracovní a druhá milostná. Právě neustálá oscilace filmu mezi těmito vzorci postupů podle mě utváří dynamiku ozvláštňování, jež jej sice (přeneseně řečeno) staví trochu mimo čas a prostor, ale zároveň ho činí jistou měrou nezaměnitelným a divácky lákavým. Více tady. (08.02.2014)