L'Apollonide - Souvenirs de la maison close
Nevestinec
House of Tolerance
House of Pleasures
Režie:
Bertrand BonelloScénář:
Bertrand BonelloKamera:
Josée DeshaiesHudba:
Bertrand BonelloHrají:
Adèle Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette, Pierre Léon, Lucie Borleteau, Frédéric Epaud, Guillaume Verdier (více)Obsahy(1)
Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)
(více)Recenze (118)
Totální sračka, málem jsem odešel z kina. ()
Nijak zvlast prinosnej, ale rozhodne pohlednej atmosferickej zazitek, kterej i pres absenci vyraznejsich zapletek umi udrzet pozornost. Nicmene proc to Bonello natočil, je mi zahadou... ()
nevšední prostředí, všední problémy a nemoce. Film nemá děj ani příběh a trvá příliš dlouho. Hlubší myšlenka též není. Jestli si někdo někdo chce pustit tento film pouze kvůli odhaleným ňadrům, ať to nedělá. Jistě si najde pro tuto potřebu vhodnější filmy. ()
Lesku poskrovnu .. ovšem bídy až na půdu. ()
Vytkla bych snad jedině zbytečně dlouhou stopáž. Jinak jsem nikdy neviděla nic, co by mi tak moc znechutilo sex. Pěkná dávka deprese. Brrr. 80% (Miami, Cinemateque) ()
Proustovské hledání ztraceného času v jednom bordelu. Historicky asi docela věrné, ale pro diváka dosti nezajímavé. Spíše pro projekce na přednáškách humanitních předmětů na univerzitách (gendrová studia, sociologie...). ()
Film sa odohráva na scéne secesie, vznešený a zaujímavý, zábery koncipované do impresionistických obrazov, neskutočne krásne ženy s bielou pokožkou a správnou dávkou sarkazmu. Silné osobnosti a jemné detaily. Avšak o čom je vlastne tento film? Spomienky? Koho spomienky? Veď tam nikto nespomína. Ako keby sme rovno vhupli do deja-nedeja. Dvojfázové zábery z pohľadu dvoch ľudí, akože načo to tam bolo použité? Pre obzvláštnenie? ( Ak áno, prečo len dvakrát?) A tá hudba? To si robíte srandu, nie? Kto dá takú hudbu na prelom 19-20. storočia? Ako soundtrack by bol geniálny keby nebol k tomuto filmu. Pretože sa sem vôbec nehodí. A ten koniec? Čo to? Úmysel chápem, ale prečo by režisér takto zabil pomerne pekný film? Ktohovie, čo mu behalo hlavou, možno mu nohu akurát trhala puma, vystrašená z ohňostroja. Dávam štyri hviezdy, ale len kvôli kostýmom a peknej kamere.. ()
Člověk na tyhle filmu musí mít náturu a já netvrdím, že ji nemám. Někdy mi tento styl vyprávění sedne a někdy nikoliv. V případě Nevěstince jsem byl některými stránkami příjemně překvapen (vizuálně film vypadá, že byl natočen před cca 30 lety), někdy "jen" překvapen (hudební doprovod, pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mi tam seděl nebo ne) a jindy zklamán (trochu přestřelená délka a celková zmatečnost). Každopádně bych filmu dal někdy znovu šanci a o Bonella se začnu více zajímat. ()
Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()
Je to taková dekadentní perverze na druhou, koukat se jako chlap na novodobý film o starém bordelu z pohledu prostitutek. Každopádně jsem o žádné iluze nepřišel, nemravností si moc neužil a spíše se tím pronudil. Není mi jasné, komu je ten film určen a nepochopil jsem, proč byl natočen. ()
Nevěstinec je prototyp filmů, u kterých je ze začátku těžké odhadnout, jestli je tak výborný nebo je to ztráta času, ale rozhodně není nikdy obyčejně průměrný. Bohužel v tomto případě jsem se musela přiklonit k té druhé možnosti, ačkoliv mi nevadí bezcílné vyprávění a absence děje, čekala jsem, že tomu konec nasadí nějakým způsobem korunu. Mohlo to skončit nijak, to by by docela sedělo, ale přece (a podle mě zbytečně) se hraje na notu vždycky bylo, vždycky bude, což mě utvrdilo v tom, jak povrchně režisér pojal svůj příběh. Ale atmosféra je zajímavá. ()
Vážený pařížský nevěstinec pro vybranější movitou klientelu a život za jeho zdmi na přelomu století, rozsahem menší, spíše nenápadné dílo, bez výraznějších ambicí, sice film s provokujícím tématem, ale bez obtěžující vulgarity, kterou by mohl divák nejspíše očekávat, naopak se mu dostává od pro mne zatím neznámého režiséra Bertranda Bonella pečlivě zpracovaného, až téměř autenticky strohého zobrazení každodenností, zprostředkované mozaikou drobných obrazových vstupů do tohoto uzavřeného světa prostitutek a jejich povětšinou zvláštních klientů, pokusil se v poklidném tempu zachytit smutnou až tísnivou atmosféru ve spojení s jednotlivými, v úryvcích zobrazenými osudy dívek a žen živících se zde poskytováním nejrůznějších potěšení mužům, kteří jim dokáží za uspokojování mnohdy výstředních tužeb zaplatit, zajímavě vybudované, kultivované dílo zřetelně překračující obvyklé meze žánru. ()
Neuvěřitelné. Tak hudební film tady dlouho nebyl. Hudební ve smyslu propracovanosti struktury - těla filmu. Záběrové repetice. Sofistikovaně rozvrhnuté náznaky a nedořečenosti, které se později s neochvěnou logikou rozvinou. Celý film jako by plynul ve zvláštním kruhu - spirále. Není divu, že Bonello byl pianista. Ten film by se zkrátka dal přepsat do partitury. A potom celé téma - sociální deteminovanost vetsus politika sexu. Nákládání s tělem jedině v rovině instrumentalizovaného vlastnictví. Nemožnost holek překonat třídní bariéru a dluhovou spirálu :-) Zvláštní, plastický pocit naprostého hnusu. Přítelkyně po shlédutí Nevěstince prohlásila, že nenávidí muže, čemuž jsem se vlastně ani nedivil :-) ()
Premiéra: 4.1. 2012, repríza 4.7. 2020. Jestli se bude mluvit o Dreyfussovi, jdu nahoru. Levněji než v Železném Brodě se do bordelu nedostanete. (KC Kino, vlezné 71 Kč.) V lepším pařížském hampejzu circa 1900 se na truc akce-chtivým čumilům nic moc neděje. Smysl je jinde: Nacházíme se na konci zlatých časů, v atmosféře mezi nudou, prasáckou rutinou, zmarem a jen občasnými vzruchy navozenými syflem, kapavkou či zákazníkem se zvláštními potřebami. Přes všechny lakonicky prezentované hrůzy ze života duchaplných šlapek je patrné, že není tak zle resp. může být a brzy bude hůř. Ženy jsou dosud kultivované, je o ně po materiální stránce postaráno a vztahy se zaměstnavatelem jsou korektní. Redukce příslušnic něžnějšího pohlaví na to, v jakém směru výhradně je potřebují muži, není naprostá. Společenství nepostrádá prvky rodinného soužití. Muži si sice mohou dovolit dost, ale ne úplně všechno, pracovnice mají právo do řady věcí hovořit a nezadaří-li se, je to spíš následkem nehody než systémového selhání, byť se může jednat o událost s fatálními následky: prostě kurevsky zkurvená práce, jako když jste předpisů dbalý řidič a na za svodidla vás vytlačí hovado. Páchne to tu sice šampaňským a semenem, ale první složka odéru slábne. Přelom století a úpadek, posílený též zájmem vznešené vědy, číhá za nejbližším rohem, viz Antropometrická studie prostitutek a zlodějek; Pauline Tarnowsky, 1889. ()
Kde nic, tu nic. Od první do poslední minuty jen nuda, nuda a zase nuda. Sem tam mě zaujalo nějaké to poprsí či "úsměv od ucha k uchu", ale to je asi tak všechno... První dva obrázky v galerii dokonale vystihují, o čem je celý tento film. ()
Mizanscéna, svícení, uzavřenost, intimita... ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2010. ()
Betrand Bonello byl asi pekne nastvany, kdyz to cele s obrovskou razanci napsal a zrealizoval. Jeho Nevestinec je nejen skvele udelany, ale srazka s nim hodne boli a obrazy z nej maji potencial vyplouvat z nevedomi a zpusobovat des, jaky jsem prozival v sedadle kresla vic jak hodinu a tri ctvrte. Bonello vi co chce rict a vi jak to udelat. Vi jak nalakat divaka a vi, kdy ho vzit po hlave. Navic tohle vsechno vypravecsky vybuduje tak, jak to asi jeste nikdo nikdy neudelal. Film funguje podobne jako rekonstukce v pristupu historicke kazdodennosti (podobny postup pouziva napriklad Bila Stuha, Germanovo Garpastum nebo Strom na drevaky), funguje jako kolektivni portret a funguje jako velmi razantni a soucasny nazor. Jeho razance je takova, ze se mi skoro Bila stuha vedle nej zdala jako "eine Kindergeschichte". Pro me mozna jeden z nejlepsich filmu, co jsem videl, s vyhradou, ze uz ho nejspis nikdy videt nechci. A prekvapuje me, ze takovy adrenalin nekdo oznacuje za nudu, nebo ze se mu vesele podari ignorovat cokoli uvnitr precizniho mikrosveta. Ten Bonello musel byt opravdu nastvany... ()
Celkem zajímavý pohled na pařížský luxusní bordel přelomu 19./20. století, i když dle mého názoru by to šlo udělat i více surovější a napínavější (a řekněme "nechutnější"....i když podle komentáře uživatele verbal se může zdát, že to je nechutné dost....zřejmě asi viděl jiný film, než já)....jediné, co mi hodně vadilo, byla hudba, která občas očividně nebyla z počátku 20. století, a závěr filmu, který byl jak facka z jiné planety (možná časem přehodnotím hvězdičky) ()
Toto francouzské drama nás uvádí do jednoho nevěstince, kde spatříme bídné životy žen, které mají dluhy a tak jim nezbývá, než dělat tuto nekonečnou práci. Dluh se jim vůbec nezmenšuje. Myslím, že režisér vytvořil skvělou atmosféru, která diváka dokáže pohltit (ačkoliv některé scény byly možná zbytečné). Nejlepší na tom je, že to byl ten nevěstinec ještě na "úrovni" (nevěstinec v Černé Venuši byl o dost nechutnější). Film, který donutí člověka se zamyslet nad ženami, které byly obětí takového zacházení v takovém prostředí. Co bych možná tomu vytknul, tak ten konec. Mohl být udělán lépe. 9/10. ()