Orel Eddie

"Mě vykopli z každého týmu dřív, než jsem mohl něco dokázat." Příběhy odvážného omítkáře Eddieho Edwardse i exotického čtyřbobu Jamajky jsem sledoval v přímém přenosu a jsem hrozně rád, že byly přeneseny na filmové plátno. OH v Calgary byly totiž posledními, při kterých nebylo důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Na ty další už Eddieho nepustili a já si myslím, že baron Pierre de Coubertin by celý ten slavný Olympijský výbor měl chodit po nocích strašit. Eddieho touha po olympiádě je totiž rozhodně inspirativnější než trapné klipové výzvy k tomu, aby se děti hýbaly. Ale zpět k filmu, ve kterém mě pobavily Eddieho pády, první ustátý skok na sedmdesátce i fantasticky přející maminka. Nejlepší však byl sebevražedný hod kladivem, který by v atletice Eddiemu možná přinesl stejnou slávu jako jeho divoké doskoky těsně pod olympijský emblém. Jen ty skoky Véčkem a zpřeházené startovní listiny se nepodařilo vychytat, ale skutečný Eddie zachrání i tohle - https://www.youtube.com/watch?v=A7MmJIy0bjo. (07.07.2016)

Orel Eddie je dobrý film. Možná je to proto že já jako člověk který miluje herce jako jsou Taron Egerton, Hugh Jackman, Christopher Walken a Jim Broadment u tohohle filmu brečel štěstím. Nebyli však celou dobu slzy štěstí ale i slzy smutku zvlášť u dost docela dramatického filmu. I když sám o sobě je film něco mezi komedií a dramatem. A jak jsem bohužel po konci filmu zjistil není vše úplně pravdy. Trenér Peary vůbec neexistoval (místo někoho byli dva trenérové a spoustu dalších drobností. Přesto je tento film skvělý. Řeknu to ještě jednou- Taron Egerton je nejlepší z nové generace herců. Jeho Eddie je postava se kterou se budete ztotožňovat (já jako outsider hodně) a bude vás fascinovat. Frajírek Peary je další role Jackmana která mu sedí (když jsem si představil že hraje Wolverinea mírně jsem se pousmál). Mírné překvapení jsem ale našel i v Eddieho rodičích. Zatímco maminka je klasická hodná mamina která podporuje Eddieho otec je taková komická figurka která svého syna nepodporuje (protože se bojí fiaska) avšak v hloubce svého srdce svého syna miluje. Tento film režíroval Dexter Fletcher který je pro mě neznámý ale rozhodně solidní práce. Film nějaké chyby má (jako u většiny filmů podle skutečných událostí jsou to změny) ale je to úžasná podívaná která pobaví a zaručí zábavu. (02.06.2016)

Na skoky na lyžích se občas mrknu, ale nijak zvlášť se o to nezajímám, tudíž jsem ani nevěděl, kdo byl Michael Edwards. Tento film nám však hezky od začátku odvypráví jeho příběh a je to velice zajímavý a silný příběh. Orel Eddie nám ukázal, že i když nejste ve svém sportu nejlepší, přesto můžete být úspěšný. Film je natočen skvěle, myslím, že se vše povedlo na jedničku a Egerton s Jackmanem předvedli vynikající herecké výkony. (24.10.2017)

Oslava sportu v té nejryzejší podobě. Neskutečně příjemný a motivační snímek, který pohladí po duši. Výtek bych měl opravdu pouze pár. Tou největší byl Taron Egerton, který retardovaně prostě nepůsobil, ačkoli se maximálně snažil. Druhou a poslední výtkou by bylo to, že zde nefungovala struna humoru. Zasmál jsem se opravdu pouze sporadicky. Kdybych takové momenty měl sečíst na prstech jedné ruky, tak bych zdaleka nepoužil všechny. Naopak hrozně dobře zněla dramatická a sportovní struna. Její zvuky v mých uších doznívaly i dlouho po zhlédnutí filmu. Neskutečně intenzivní citová ždímačka. Hugh Jackman zde celkem zaválel při britsko-americké spolupráci. Postavy bývalých legend, které se dnes topí v alkoholu bývají značně populární. Opravdu vynikající příběh, který byl dokreslen skvělou hudbou a velice precizní kamerou, která mi mnohokrát způsobila zimomriavky. Zřejmě už se nebudu na skoky na lyžích dívat tak jako dřív. Vynikající záležitost. V Calgery tenkrát byly napsány krásné příběhy. Ať už se jednalo o retardované skokany na lyžích či o černé bobisty. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (03.02.2017)

Po emočne vyčerpávajúcom "Choď a pozeraj sa" bol tento film presne tým, čo som potrebovala. Dokonale odohnal moje pochmúrne myšlienky. A podarilo sa mu aj niečo iné. Vrátil ma v spomienkach do mojej mladosti. Vtedy som pri telke s napätím sledovala súťaže skokanov na lyžiach a Matti Nykänen bol pre mňa skokanským bohom. Orla Eddieho som síce neevidovala, ale jeho príbeh, je skutočne stelesnením myšlienky Olympijských hier. Veľmi príjemné spracovanie príbehu jedného rojka, ktorý si splnil svoj životný sen. Aj keď jeho príbeh bol zrejme skutočnosťou inšpirovaný len miestami, napríklad samotného Mattiho Nykänena sa filmu podarilo v jednej minúte s nadsázkou charakterizovať takmer dokonale... 80%. (13.06.2016)