Orel Eddie

Túžba, ktorá driemala v Edwardsovi síce bola obdivuhodná, ale stvárnenie tejto postavy bolo katastrofálne. Neviem prečo producenti vsadili pre výzor tváre ako nejakého idiota s postavou anti-športovca. Taký skokan na lyžiach predsa nemôže byť ako malý medveď, ako potom chce skočiť čo najďalej, keď ho fyzikálny zákon ťahá dole? To mi v tom filme najviac vadilo. Aspoň, že ostrieľaná klasika H. Jackman nesklamal. Aj keď pripútaný k fľaške whisky skočil bravúrne. To bol ten najlepší moment, to bol let orla. Slabších 50%. (27.10.2016)

Když se nevzdáš, možná si parkrát pořádně nabiješ držku, ale o to víc pak chutná to, čeho si dosáhl (a) . Film, který je ideální si pustit zrovna v době, kdy si nabijíš držku, protože pak může slušně zaviagřit tvoje myšlenkové pochody. Nicméně i tak sediíš a Orlovi fandíš ze všech si možná í díky kvalitnímu castingu. (28.03.2017)

Přiznávám, že skoky na lyžích (byť třeba na olympijských hrách), nejsou mou oblíbenou diváckou disciplínou a příběh Michaela Edwardse, jsem zaregistroval, až po natočení tohoto filmu. Kdybych nevěděl, že je to snímek podle skutečné události, nevěřil bych, že je něco takového vůbec možné. Tento kokos na sněhu, je sice plný klišé a předvídatelných dějových zvratů, ale já jsem se při jeho sledování dobře bavil. A hlavně, Eddieho poselství je nadčasové a inspirující. Opravdu se vyplatí bojovat až do konce a jít si za svým snem, i když jste jediní, kdo věří ve vás samotné. (07.11.2018)

Tenhle nádhernej filmík je splněným snem každýho fanouška skoku na lyžích. Já sice orla Eddieho nepamatuji v době olympiády v Calgary mi bylo 5 let, ale přesto mě jeho životní příběh zaujal a jsem rád, že se někdo chopil téhle látky a navíc jí ještě přetavil v tohle parádní dílko. Fakt neskutečně pozitivními emocemi nacpanej spektákl o tom, že když si někdo chce splnit svůj sen a je odhodlaný pro to podstoupit cokoliv, tak ho můžou všichni zrazovat a házet mu klacky pod nohy, ale on se nezastaví. Já vím zní to trochu klišoidně a pateticky, ale na mě prostě takovýhle milý a přijemný filmy fungují dokonale a tenhle mě rozhodně chytnul za srdce a ke konci až neskutečně dojal. Jinak Taron Egerton ukazuje, že by nakonec i mohl mít nějaký ten herecký potenciál a tahle role mu sedla a zhostil se jí se ctí na rozdíl od Kingsmana kde mi jako hlavní hrdina moc sympatický nepřišel asi se holt hodí na jiné než akční úlohy. No a kdo opět exceluje je Jackman podobně jako v Chappie i když tady se jedná o úplně jiný typ role, ale Eddieho trenéra a v podstatě předtím kdysi dávno talentovaného skokana, ale teď ztroskotaného alkoholika, který dostane nový impulz a Eddieho bláznivý sen ho zcela pohltí a donutí přehodnotit životní priority hraje příjemně lidsky a uvěřitelně. sakra ten chlap se mi začíná v poslední době fakt líbit. Hlavně, ale ať už hraje tyhle normální role v normálních filmech a bude to cajk. No a potěšila i čestná rolička pro starého barda Walkena který je pořád herecká extratřída. Jinak k tomu kritizovanému faktu, že ve filmu se skáče V stylem což je pravda historický nesmysl, protože v 80 letech se používalo klasické vedení lyží a véčko se začalo rozvíjet až v 90 letech bych podotknul jenom tolik, že když budu chtít vidět jak to přesně a doslova bylo, tak si můžu pustit dokument. Tohle zkrátka není smyslem tohoto filmu. Navíc dokážu si představit, že když chtěli v dnešní době tenhle film natočit, tak by k nasnímání skoků (předpokládám, že scény točili skokanští profíci) těžko našli někoho kdo tenhle starý dávno neexistující styl ovládá. Jo leda, že by si na natočení všech skokanských scén pozvali skokanského Jágra dnešní doby Noriakiho Kasaie který jako jediný z aktivních skokanů ještě tenhle styl pamatuje. V tomhle se prostě pitvat nehodlám. Jinak humor ve filmu je takový pohodový, nenásilný, ale člověk se příjemně nasměje. Hlavně Jackman sází luxusní hlášky. Takže takhle objektivně to asi na čistých 5* není, ale jak už jsem uvedl tenhle film si našel místo v mém srdci a to není zrovna málo a to pak na nějakou objektivitu kašlu. Fanouškům tohoto sportu můžu snímek vřele doporučit a možná si své diváky najde i jinde. Byl bych za to rád Orel Eddie si to rozhodně zaslouží.100% (18.04.2016)

Hezký ... Neuvěřitelně mě sralo, že když už se chce někdo někam prokopat vlastními silami, s vůlí jako slon a je taková ta pověstná žvýkačka na botě, které se nejde zbavit, tak mu všichni hází polena pod můstek ... nebo do bobové dráhy. Evidentně byl rok 1988 a s ním spojená Olympiáda v Calgary bohatý na závodnické unikáty. Eddie soupeřil v popularitě s Jamajčany o největšího outsidera Her. Což ovšem není hodné posměchu spíše naopak. Obrovské sportovní srdce s chtěním porvat se s celým světem a dokázat, jak moc se mýlí, že když se chce, tak to jde. Jak je možné, že místo vyjádření podpory i z vlastních řad sportovců, docházelo k tak hnusnému chování? Asi mě vychovali jinak, protože to pochopit nedokážu. Takže jsem docela slušně prožila Orlův příběh a má mých pět bílých sněhových vloček. (20.11.2018)