Tyrannosaur
Tyranosaurus
Režie:
Paddy ConsidineScénář:
Paddy ConsidineKamera:
Erik WilsonHrají:
Peter Mullan, Eddie Marsan, Olivia Colman, Sian Breckin, Ned Dennehy, Samuel Bottomley, Paul PopplewellObsahy(1)
Největší kvalitou soustředěného, formálně strohého a neokázalého snímku jsou herecké výkony hlavních představitelů, Petera Mullana a Olivie Colmanové, kteří si zopakovali své role z Pod psa a oba i s režisérem získali za své výkony mezinárodní ceny na letošním festivalu Sundance. Celovečerní debut Paddyho Considinea vychází z jeho krátkého snímku Pod psa, v němž zkoumal postavu zahořklého agresivního vdovce Josepha i jeho setkání s prodavačkou Hannah, pracující v charitativním obchodě. Zatímco Josepha pro sebe podle vlastních slov objevil důvěrně, postava Hannah ho nadále lákala. Considine nabízí syrové, temné drama o dvou osamělých bytostech, jejichž osudy postupně odhaluje. Vychází tak najevo, že Hannah, jejíž víra a dobrota se Josephovi zpočátku zdály jako uklidňující útočiště, žije v pekle mnohem horším, než si kdo dokáže představit. Vztah, který se mezi nimi nesměle rodí, může být pro oba nadějí na vykoupení... (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (107)
Nenápadný anglický herec Paddy Considine se tímto filmem snažil ukázat, že zvládá i scénář a režii a docela se mu to povedlo. Psychicky hodně náročný snímek, který v sobě prakticky neobsahuje světlejší chvilky a po celou dobu nás bombarduje depresivními obrazy zlých a psychicky nevyrovnaných lidí. Zajímavé ale těžko stravitelné a snadno zapomenutelné. ()
Velice povedený režijní debut. V nepříjemném, civilním a značně sebedestruktivním dramatu však divák díky uvěřitelnosti a přesným hereckým výkonům překousne i to, že podobných sociálních sond do z*urvených životů už tady bylo nespočetně mnoho. Práce s kamerou, zvuky a psychologií postav na debut velice zdařilá. A ten emocionálně strhující závěr! ()
Domácí násilí, osobní traumata, samota, nevraživost, deprese, neschopnost odejít od manžela...to vše už tu bylo. Film Tyranosaurus to ale představuje jako věci všední a i takovým způsobem je film natočen. Velmi civilně a lidsky. Perfektní herecké výkony, skvělá práce s tichem, ve kterém se rozehrávají podstatné momenty pro pochopení psychologie postav. Po tomto filmu pravděpodobně upadnete do deprese, ale s odtupem času zjistíte, že to byla řemeslné labůžo. ()
Ezoterika o bohu a polepšení sa. Nedivím sa, že celý spolok kresťanskej mládeže ejakuluje pri tomto filme blahom. To chcú vidieť. Grobiána, z ktorého sa stane dobrý ujo. Britskí herci fuckujú až je to smiešne. Schematické charaktery. Dojímavá muzička. Vtipné momenty na odľahčenie. Krásny film, akoby ho sám život napísal. ()
Rozporuplný film s ohledem na hodnocení. TYRANOSAURUS je typ filmu, který lze ohodnotit odpadem stejně jako 5 hvězdami. Lze na něj totiž nahlížet z několika úhlů a díky jeho nefalšovanosti zažít několik různých emocí. Jde o geniálně zpracované dílo. Příběh, osoby, všechno doslova dýchá reálností, všechno je stejně skutečné, jako život za vašimi okny (ne, že by byl všude tak ponurý). Nejde o pochmurný život hlavních postav, ale o celkové pojetí. Herci tu nemusejí být krásní, prostředí nemusí být upravené světly a kamerovými filtry. Všechno je natočené hodně syrově a přirozeně. Všechny starosti i radosti jsou takové, jaké je může poznat každý. Každá scéna má punc opravdového života a tím tenhle film vyčnívá. I když se příběh odehrává v Anglii a celkově je nasáklý vším britským, najdete tu několik momentů, s kterými se naprosto bez problémů setkáte i u nás. Peter Mullan a Olivia Colman nemají chybu, oba hrají své role naprosto dokonale a neumím si představit jiné herce na jejich místě. Eddie Marsan i když k jeho smůle hrál nesympatického idiota, tyrana a úchyla zahrál taky perfektně. Film nahlíží do temných zákoutí lidských životů a lidských příbytků a nachází tajemství, která zůstávají mnohým skryta i když se podobné příběhy mohou odehrávat kousek od vás. Ale jak říkám, stejně tak lze ohodnotit film odpadem a chápu, jestli tak někdo udělá. Ne každý snese tu syrovou skutečnost, nefalšovanou zoufalost a zlobu....film je obrazem “nahoty“ života. ()
Olivia Colman = ženský herecký výkon roka 2011. ()
Velmi silná látka, velmi silný výsledek, civilismem (a částečně i hereckým obsazením) to připomíná filmy Mika Leigha a film ukazuje, že největším peklem je obyčejný, všední život, který z nás dennodenně sdírá z kůže a ani ta troška štěstí, kterou si chceme užít stojí velmi draho. Podařený a přesvědčivý film je o to překvapivější, že není dílem zkušeného režiséra, ale debutanta, původní profesí herce. O to více je to pozoruhodné. Výborné. ()
Otřesné. Ne snad pro míru brutality, ta už dnes nikoho nešokuje, ale spíš pro způsob, jakým je ta brutalita zobrazena. Násilí je tady syrové, prosté jakýchkoli efektů, všední a nechutně ... normální. Už začátek vám napoví, že tahle seance asi nebude procházkou růžovým sadem. Každý postava je tady emocionálně vykastrovaná, ať už jde o grobiánského ničitele Josepha nebo o útlocitnou Hannah, která se snaží překrýt chlastem a dětsky naivní vírou hrůzy spolužití s frustrovaným slabochem. Nejde ale jen o ně - ústřední dvojici obklopují zničené rodiny, sociální odpad nejnižší sorty, staří alkoholici a mladé přistěhovalecké gangy. Pocit beznaděje je tady přímo hmatatelný. Přesto je ten film podivným, smutným způsobem hezký, kromě malého sousedovic kluka tady sice nenajdete jedinou kladnou postavu, ale to filmu přidává na autenticitě. Tak nebo onak je to film, který vám může hezky zkazit večer. Dovolte mu to. ()
Některé lidské osudy jsou prostě zvláštní, kruté, ale jsou dány tím, jak sami osoby žijí. To je docela dobře prezentováno snímkem "Tyranosaurus", který ukazuje především herecké mistrovství obou hlavních postav, jež se k sobě příliš nehodí, ale osud je stejně spojil dohromady. Lidé dovedou být zlí a je to pro ně snadné. ()
Pozostatky z Jurského parku. Či skôr prevedenie krátkometrážnej prvotiny Paddyho Considinea do celovečerného debutu, pohrávajúceho sa s existenciálnou trýzňou a stratou zmyslu premárnených životov dvoch osamelých zblúdilcov, žijúcich uprostred šedivej okrajovej štvrte severoanglického Leedsu. Neokázalosť a civilnosť ako samozrejmé trademarky britskej nemainstreamovej (alebo nielen tej) tvorby, tvoria aj Tyrannosaurovu neoddeliteľnú súčasť. Film ľahko preložiť ako vztýčený prostredník otvorene ukazujúci k Bohu, ktorý nie a nie Josephovi pomôcť. Nie sú nám predkladané žiadne manipulatívne, či iné lacné prostriedky, ktoré by iba vnucovali povrchne empatické cítenie s postavami. Práve naopak. Emócie musíme hľadať sami, za zachmúrenými tvárami ústredných postáv, nevidiacich zmysel svojho ďalšieho bytia, za šedivo strohými kamerovými kompozíciami. Avšak stretnutím Josepha a Hannah pomaly začnú praskať ľady, hoci ich úplné nalomenie je len na divákoch. Hyper-optimista by mohol namietať, že z filmu boli vystrihnuté všetky scény ukazujúce nám postavy vo svetlých okamihoch, v okamihoch, keď ich životmi sprevádza šťastie. Ale práve metódou absencie čohokoľvek pozitívneho však Considine silnejšie podtrhuje šedivú realitu tej fázy života, keď vysloviť viac ako len vetu Nemám nikoho, je nemožné. Komorné, neprikrášľujúce, depresívne i asketické a nehľadajúce svetlé stránky života tam, kde nie sú, to je Tyrannosaur. Britský civilizmus v duchu Kitchen sink drám Linsay Andersona či Kena Loacha, za ktorého postupné zarývanie sa pod kožu môže predovšetkým Peter Mullan v hlavnej úlohe. Ten, kričiaci po vzore Mela Gibsona Freedom, len potvrdzuje svoj kultový herecký status. 85% ()
MFF KV 2011. Britské drama o prchlivém, ovdovělém starci a nehezké, příliš hodné, stárnoucí prodavčce, kterou terorizuje její manžel. Je to o silných hereckých výkonech, kteří to naštěstí zvládli. Reálný, rozporuplný a místy krutý a drsný snímek, který mě osobně vtáhl. ()
Velmi silne susto, cistokrvny underground, a po dlhom case plne hodnotenie! Nazdar ()
Film prekročil niekoľko tabu, o ktorých som sa domnieval, že sa nedajú prekročiť. To spôsobuje fakt, že napriek obsahovej kvalite, je pre mňa nestráviteľný. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2011 - Špeciálna cena a uznanie poroty, Najlepší scenár (Paddy Considine) ()
hodně surový snímek, který víc než příběhem zaujme hereckými výkony hlavních představitelů. Depresivnost čpí skoro z každého okýnka a bezvýchodnost ze zatrpklosti jejich životů Vám nejspíš neudělá dobře, stejně jako mě. Na výsledných 4 hvězdičkách (i když slabších) má největší zásluhu asi civilnost snímku a jeho provedení. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Malej, milej, drsnej film, perfektně zahranej a příjemnej na sledování. Přesto zapomenutelnej. Taková velmi příjemná ranní káva. A klidně bych ji pil denně. ()
Film odzrkadluje mentálnu úroveň angličanov a ich násilne sklony už od nepamäti. Hlavní protegonisti ukazujú, že prioritou v živote angličana je násilie, vulgarizmi, alkohol a ubližovanie iným:). Podla môjho rebelského názoru film sa lúbi len tomu čo ich obdivuje, alebo je taky istý. ()
Poriadne chladné, ale to už sme si za tie roky asi mohli od britskej filmovej produkcie zvyknúť. Film ako taký to nebol zlý, len keby pôsobil trochu inším štýlom, lebo tá celá chladnokrvnosť ma na tom neskutočne vytáčala. No treba uznať, že vykreslenie charakterov bolo znamenité. A koniec koncov je to tak aj v skutočnom živote - to že sa niekto správa navonok bezcitne, ešte neznamená že ten človek nemá srdce, to že niekto sa správa dobrotivo a odovzdane ešte neznamená že ten človek má bezproblémový život, no a ani to že niekto sa správa na verejnosti ako kráľ dobrosrdečnosti a skromnosti ešte neznamená že to v skutočnosti nie je hnusný bezcitný tyran. Zdanie klame, vonkajšie správanie je občas v úplnom protiklade s vnútorným charakterom. ()
Nijak objevné téma, nijak objevně zpracované, ovšem herecké výkony hodné čtyř hvězdiček. Deprese a ostré přechody z klidových do brutálních scén, člověk a jeho nejhorší povahové rysy. ()
Majstrštyk z britských ostrovů, jehož největší devizou je uvěřitelnost a reálnost. Právě reálnost dělá z tohoto snímku nezapomenutelnou existenciální záležitost, z níž se nejeden a nejedna budou dlouho vzpamatovávat. Včetně mě. ~ Grobiánský neandrtálec a necita Joseph. I přes trpkou realitu stále v Boha věřící a domácím terorem zdeptaná Hannah. A i další okolo nich. Osamělí ztroskotanci potulující se bezmyšlenkovitě světem, nad jejichž osudem jakoby vybublávají na povrch ty nejniternější lidské touhy a potřeby, nedůvěra (a zároveň potřeba důvěry) k lidem okolo. Víra a dobrota upozaděná nahromaděnou agresí, jejich chováním, zpackaným životem. ~ Ze všeho nejvíc ční ta tragikomika veškerého našeho počínání / počínání postav, ta nespravedlnost, kterou ani Bůh nezastaví, ta nemohoucnost, s níž jdeš proti smrti, ta neschopnost se rozhodnout, udělat životní změnu. Rozmlácená kůlna mrtvého psa, mrtvý tyranosaurus. Vzpomínky. Minulost. Tmavý filtr kamery a neutěšená šeď britské reality i osobního života hlavních (i vedlejších) postav. Postav psychicky zdeptaných. Postav s rozdrásanou duší. Časté vulgarismy v jejich promluvách. ~ Výsledkem je katarzní drama s primárním posláním: být vykoupen. Moci se vydat na novou cestu oproštěnou od svých předchozích hříchů. Výsledkem je drama emocionálnější než Trier, zároveň však i skutečnější než zmíněný velikán evropského alternativního proudu. Drama mistrně zahrané, mistrně napsané. A tragicky přesvědčivé. 100 %. ()