Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1920 a bolševické Rusko má v úmyslu obsadit a sovětizovat oblasti, které vnímá od dob carského impéria jako sféry vlivu. Režisér sleduje obranu Polska za zachování svrchovanosti z několika stran, nejviditelněji prostřednictvím ústředního manželského páru. Zatímco kabaretní tanečnice Ola zůstává v napjaté Varšavě, její muž Jan se ocitá na bojišti. Velkolepé historické drama režiséra Jerzyho Hoffmana, který je dlouholetým odborníkem na podobné domácí velkoprodukce (například filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem), bylo zároveň vůbec prvním polským hraným filmem natočeným ve formátu 3D. (Febiofest)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (46)

Koly 

všechny recenze uživatele

Proč jenom my nedokážeme natočit takový film? Myslím si, že námětů se v naší historii najde víc než dost a možná i režiséry na to máme, chce to jenom investovat nějaké peníze. Poláci se evidentně investic do podobných projektů nebojí a Jerzy Hoffman je prostě jistota. Ten chlap snad nedokáže natočit špatný historický flák. Bitva o Varšavu sice v mnohém připomíná ruské válečné velkofilmy, ale to mně osobně vůbec nevadí a nemám problém ani s vyobrazením Poláku jakožto zachránců světa před šířením bolševismu. Koneckonců kdo ví, jakým směrem by se ubírala historie, kdyby Poláci tu bitvu prosrali a tím pádem by v roce 1920 na hranicích s Německem vznikl stát pod přímým vlivem Lenina a jeho bolševické nákazy. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Tak právě jsem přišel z kina, takže zážitky jsou ještě čerstvé. První polovina filmu nádhera. Prostě jsem se párkrát přistihl i s otevřenou pusou a jen jsem si říkal, jaká je to škoda, že i my Češi neumíme tak nádherné a velkolepé historické filmy. Kostýmy chválabohu nevypadaly lacině, čehož jsem se obával, bojové efekty jakož salvy z děl, kulometů byly také na Evropu oku lahodící. Ani herci neudělali filmu ostudu. Jediná věc, která dle mého názoru chyběla k úplné dokonalosti, byl mírně odfláknutý scénář. Do takovéto látky se dalo přece vměstnat ještě více děje (například v zajateckém ruském táboře, nebo se mohla ukázat reakce Lenina na zpackanou bitvu trochu podrobněji) - největší vadou na kráse tak bohužel zůstává příšerný happyend, který zde za žádnou cenu nepatří. Těšil jsem se na realistické ztvárnění, v závěru jsem bohužel dostal přeslazený Hollywood. Vždyť přece zdání, že musí vždy všechno skončit dobře nechme amíkům, ti si tím léčí svoje komplexy, my Evropané (a hlavně Slované) přece víme, že se ne vždy všechno vydaří. Takže shrnutí: film dobrý, s trochu slabším scénářem, dílko, jež se Polákům povedlo - dílko, jež znovu trochu povznese už tak velký patriotismus a vlastenectví všech Poláků (u nás tímto filmem, který měl povznést národní hrdinství, se měly stát Lidice) - posuďme sami, jestli se tak stalo... ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No tak udělat rolníka premiérem je spíš bolševická praktika, ne? Patos, patriotismus v nejvyšší formě, ale tak nějak pochopitelný. I když hrdinné polské ženy už byly na hraně (přestože efektně vznášející se pás s náboji byl fajn), u čeho mě však hodně skřípaly zuby, bylo hrdinství církve a její úloha při semknutí národa („Církev ví, co dělá.“), to už bylo fakt na blití. Dílo je to silně protisovětské, ale těžko ve filmu s tímto tématem líčit občany SSSR jako hodné kamarády. Přestože podoba nelidských barbarů, jak jsou zobrazování v tomto snímku, je poněkud úsměvná. Jinak válečné scény se mi ale dost líbily, vůbec kvalitní filmařina dýchá skoro z každého záběru. Jenom obsahově je to už bohužel o dost slabší. A když si k tomu přidám nepříliš zdařilý casting na historické osobnosti (byl jsem spokojený pouze s Tuchačevským, a to ještě pouze vzhledově, nikoli charakterově) a zbytečně okázalý konec, vychází mi tato zprvu nadějná záležitost pouze na lepší 3*. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Schválně jsem si díval na hodnocení filmu v Polsku, ale ani tam není Varšavská bitva nijak závratně hodnocena. Já tvůrcům trošku rozumím, oni chtěli dát do filmu mnoho emocí, ukázat patriotismus Poláků, to co rusák byl, je a bude za hajzla a vzdát hold všem těm co Polsko před Rusákem bránili i za cenu vlastního života, tomu já rozumím a velmi s Poláky sympatizuji, lidsky, ale jako divák musím hodnotit především předložený film a tady musím říct, že film ničí scénář, protože ja tam prakticky žádný příběh nevidím. Je to několik scén nalepných na sebe, který spojuje snad jen doba a událost a to je fakt hrozně moc amatérský. Musím ale přiznat, že film má v sobě hodně povedený válečný scény a to jak akční části, tak masový záběry, bylo vidět, že Jerzy Hoffman ví jak udělat záběr nebo kam postavit kameru. Škoda je to poctivá práce, která upadá na scénaři. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Vyhrocené vlastenectví a přesvědčení o vyvolenosti národa jsou polské parádní disciplíny, v porovnání s nimi hrají i Američané jenom druhou ligu. A film popisující Zázrak na Visle si o spoustu patosu a černobílého pohledu přímo říká, takže výsledek byl už předem jasný. Historicky viděno, je pochopitelně mimo. V Polsko - Ruské válce se těžko hledá spravedlivá strana. Obě země šly do války pro územní zisky a z touhy zničit nepřátelskou hrozbu. V dějinách obou států jde jen o další kapitolu vzájemného potýkání, napovídající proč Stalin ochotně souhlasil se Čtvrtým dělením Polska a proč Armia Krajowa tajila před Rudou Armádou přípravy na Varšavské povstání. Ani co se kinematografických kvalit týče, tak to není žádná sláva. Scény působí poskládány bez ladu a skladu, občas jsou úplně nepřehledné a o nějakém silném příběhu se taky nedá mluvit. Herci nejsou špatní a kupodivu mi přirozenější přišli představitelé sovětských vojáků a ruských kozáků, zatímco chrabří šablonovití poláci mi brzo začali lézt na nervy. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (7)

  • Děj se odehrává v roce 1920. Ve filmu se ale objevilo ruské obrněné vozidlo Ba- 27, které se začalo vyrábět až v roce 1928. (ČSFD)
  • Film je už v poradí druhou spoluprácou Michala Zebrowskieho a Aleksandra Domogarovova. (Odpocivadlo)
  • Ve snímku vystupuje i postava kněze Ignacyho Skorupky (Lukasz Garlicki), který se rovněž účastnil bojů v rámci polsko-sovětské války a padl v bitvě u Ossówa. (majky19)

Reklama

Reklama