Kříž cti

Komorní drama z dob druhé světové války, které dává jasně najevo, co si o válce jako takové myslí. V hlavní roli: dřevěný lovecký srub, dva Angličané, tři Němci a nevlídné počasí zasněžených norských hor. Nejprve rivalita a strach z nepřítele, následně málo pravděpodobný náznak přátelství. Žádné „ti dobří“ a „ti špatní“, ale prostě jen setkání člověka s člověkem, který není vždy jen ve válečné pohotovosti. Konverzační kousek své kvality jistě má, herecké výkony jsou velmi solidní, dialogy nabízí mnoho úsměvných situací, ale emočně mě tenhle kousek prakticky minul a na vlaštovku ze Skandinávie je trochu moc „bez koulí“. (04.03.2013)

Zážitek popisující názor k filmu je dle skutečné události! Mám rád druhou světovou válku ve všech možných podáních. Z kladných reakcí jsem si vybral netypické norskošvédské drama o dvou skupinkách nepřátel, kterým se stane společným útočištěm jedna chatka uprostřed nicoty v Norsku. Sestřelili se navzájem, tak trpí a začíná neuvěřitelně válečné NIC! Nuda, kterou jsou už dlouho nezažil. Tupé postavy bez špetky charisma, atmosféra naprosto nezajímavá a především absolutně nicotné dialogy, které potvrzuji absurditu, celého zpracování, jinak zajímavého tématu. Největším kladem pro mě jsou závěrečné titulky, které říkají, co se stalo se skutečnými vojáky po jejich skutečném prožitku. Tak by to klidně stačilo! (20.08.2013)

Dokážu si představit, že v Americe takovej film zazdili. On totiž nabízí klasické evropsky-lidské téma, který náleží hlavně nám, Evropanům. Respektive představuje příběh z války o absurdnosti války, což není poprvé, ale ani naposled. Taková ruská Kukuška předvedla něco podobného a také se na ní hrozně hezky koukalo. Vlastně úplně stejně jako na Kříž cti. Vlastně se jednalo o hodně podobný film, což není vůbec na škodu. I u tohoto jsem nakonec skončil s pěti hvězdami. Takové příběhy by se totiž měly tesat do paměti všech. Člověk nikdy neví, kdy by se mohly hodit... (15.04.2016)

Vynikající drama o tom, jak lidi dokáže změnit krizová situace. Když vás film ani po hodině a půl koukání na pět stejných obličejů nezačne nudit, pak není pochyb o tom, že si zaslouží vysoké hodnocení. Stejně tomu bylo i u mě a dokonce mě mrzelo, když přišly závěrečné titulky. Pět sympaťáků pod jednou střechou, z nichž ten nejkrásnější ještě roztomile zpívá a oplývá super hláškami, tomu se prostě nedá odolat! Angličani v podání Ruperta Grinta a Lachlana Nieboera to u mě vyhráli na plné čáře :) (10.03.2013)

Solidní norsko-švédský film, ve kterém si z těchto zemí zahrála snad jen krajina. Čistě protiválečně laděný lidský kousek, který se téměř celý odehrává v jedné dřevěné boudě a přesto je zábavný po celou stopáž. Jistě, nic originálního to není, protože podobných filmů se stejnou tématikou vzniklo už několik, ovšem tento je řekl bych jeden z těch nejzdařilejších a hodně mu přidává i fakt, že je založen na skutečné události. Filmu hodně prospívá i to, že Norové až na jednu výjimku, angažovali zahraniční herce, kteří pochází ze zemí, ze kterých prochází i postavy které hrají. Postavy díky tomu působí věrohodně a když se k tomu přičte, že herci je i dobře hrají, výsledek je téměř dokonalý. Samotný film je tak na solidní 4*, ale vzhledem k tomu, že ho natočili Norové a dost sympatickým způsobem, tu jednu hvězdu navíc tomu přisadím. 90% (05.09.2012)