Obsah
-
Jana a Jan chtěli začít jinak a nově. Ale pro znovuzrození si nevybrali právě nejvhodnější místo… Na počátku třetího tisíciletí našla skupina bezdomovců útočiště na německém evangelickém hřbitově v Praze-Strašnicích. Jsou mezi nimi i věční snoubenci: třiatřicetiletá bývalá prostitutka Jana a padesátiletý nezaměstnaný zedník Jan. Časosběrný dokument oceňovaného režiséra Davida Vondráčka bez příkras a s trpkou ironií zachycuje, jaké je to být v současné České republice úplně „na dně“. Život bez domova je na první pohled pravým protikladem konformity. Nestal se už ale plně akceptovanou společenskou normou stejně jako horské masivy z odpadků, které se tyčí do stále smělejších výšin za našimi městy? (oficiální text distributora) -
Nezávislá, časosběrná love story se odehrává na více než neobvyklém místě – na evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích, na němž našla útočiště skupinka bezdomovců. Dva z nich, Jana a Jan, k sobě najdou cestu a rozhodnou se snášet nelehký životní úděl společně. S citem natočený dokument režiséra, scenáristy a publicisty Davida Vondráčka je působivou, místy až mrazivou sondou do života lidí na ulici. (MFF Karlovy Vary)
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Gimp
Z toho co jsem viděl (cca posledních 20 minut) dost zajímavý soc dokument o životě více či méně dobrovolně se destruujících bezdomovců (muže a ženy).(5.6.2011)
-
bassator
46th KVIFF 2011 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž (Láska v hrobě / LOVE IN THE GRAVE / Láska v hrobě)(24.8.2011)
-
Chrysopras
O tenhle dokument jsem zakopl v karlovarském programu díky tomu, že se odehrává ve Strašnicích, kde se též už nějaký pátek pohybuju. Možná jsem hlavní hrdiny zahlédl, možná ne, ale je dobrý si udělat takovýhle obrázek o komunitě jejíž členy potkávám dnes a denně. Nepostrádá to ani silný momenty. Pan režisér působil sympaticky a zvláště proto, že se do toho pustil s kolegy bez jakékoli grantové podpory má můj obdiv. Snad se dočkají nějaké sladké odměny... ( 46. KVIFF )(13.7.2011)
-
Krustyburg
paráda!(11.3.2012)
-
Sololovec
Srovnání s Třeštíkovou se nabízí jako první. Ale: tenhle dokument v první řadě působí až ne-dokumentárně. Na rozdíl od Třeštíkové tohle není čirá beznaděj. Postavy jsou taky téměř ne filmové - Honza, pábitel, kterej tak trochu pije a bydlí na hřbitově, ale přesto má své vlastní morální hodnoty (zabezpečit ženu, aby měla co jíst, kde bydlet, aby byla čistá a měla chlast a neplakala). Na hřbitově je vlastně šťastný a jak říká v jednom momentě: Vlastně tam tomu šéfuje. Jana: holka, co prý dřív dělala štětku v Holandsku, ale tam to nějak nešlo, tak bydlí v Praze v hrobce. A Honzu miluje, ale jen když nosí pití a sem-tam jídlo. Když je pak oba ze hřbitova vystěhují.......Vondráček do příběhu nijak nezasahoval, nikam ho primárně nevedl. Zajímavé je, že i když si několikrát řeknete: to je strašny nebo fuj, tak alespoň u nás převážil chvilkový pocit štěstí. (A to v momentě, kdy Honza vylezl na střechu hrobky a byl jako Ježíš). Režisérovi šla situaci asi tak trošku na ruku (natáčel tuším 5 let), ale vznikl z toho pozoruhodný a jedinečný film.(10.3.2012)
