poster

Láska v hrobě

  • anglický

    Love in the Grave

Dokumentární

Česko, 2012, 79 min

Scénář:

David Vondráček

Kamera:

Jan Kadeřábek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kaluž
    ****

    Romeo a Julie mezi náhrobními kameny. Není to takové terno jako s Třeštíkovic Kačenou, ale ošklivé to je podobně. Další důkaz toho, že bez vůle nejsou koláče. A taky že láska kvete v každé sociální vrstvě, byť čpí po moči a výkalech.(25.11.2014)

  • Sandiego
    ****

    Opravdu silný příběh dvojice, nacházející své životní zakotvení v polorozpadlé hrobce na neopraveném hřbitově. Téma lásky je zde nahlédnuto skutečně neotřelým způsobem - láska ve své nejzazší a možná i nejčistší podobě v podobě bytostné potřeby někoho druhého, obrany před samotou a posledního útočiště před naprostým zoufalstvím. Bohužel, jak se ukáže i tato láska má své limity, viníkem je však především vnější zásah do vyrovnané existence protagonistů. I když kamera skutečně nesplňuje standard přijatelný pro velké plátno, dokáže velmi dobře vykreslit prostředí v němž si postavy vytvořily svůj "domov" a doplňovat různými detaily a volbou úhlů výpověď. Díky přítomnosti symfonické hudby profesionálního bulharského skladatele je naštěstí i nedokonalá obrazová stránka povýšena na úroveň plnohodnotného kinematografického díla. Za zmínku stojí i razantní střih, jenž se nebojí častých časových skoků a neulpívá příliš na situacích. Film je tak zbaven zbytenčné vaty a doplňkových situací a soustřeďuje se pouze na význačné či výjimečné momenty. Příběh postav tak získává spád a až nevyhnutelný pocit osudové determinace, jež v závěru dosahuje až mrazivé podoby zkratkovitých "ran". David Vondráček po pět let natáčel výjimečnou látku a výsledek se dá rozhodně považovat za jeden z vrcholů českého dokumentárního filmu letošního roku, jenž ve svém odstupu a střídmosti předčí i oslavovaná díla Heleny Třeštíkové.(30.11.2012)

  • mchnk
    **

    Česká, vulgární, tragikomická homeless reality šou ukazující jen detailně to, o čem všichni vědí, co všichni registrují a naneštěstí už také berou jako součást naší "svobodné" společnosti. Ano, to je možná ona svoboda, která zde byla v mrazivých, listopadových dnech roku ´89 slibována. Můžeš naprosto svobodně chcípnout u zastávky metra. Bezdomovci jako výplod sociálního systému posledních 23. let, už je skutečně zažitý a vlastně klasický obraz každého kapitalistického státu. Čím větší město, tím více bezdomovců. I ti se dokonce již dělí na určité kategorie. Bezdomovci. Bez domova. To je můj domov, tvrdí uplakaná, chvílemi dá se říci lehce rozumná Jana, která je skutečně, jak napsal Gemini, snem každého dokumentaristy. Zdokumentování cizího neštěstí a rozkladu jak fyzického, tak psychického na mně opravdu nepůsobí nějak fantasticky. Nechci používat nafouklé klišé, ve kterém bych tvrdil, že mít profi kameru a čas na podobný existence, tak bych natočil možná ještě zvrhlejší obraz dnešních možností bytí, ale něco na tom klišé bude. I když jako dokument to vypadá a nepochybně také je, mně osobně na to stačí dvě hvězdičky. Dívat se na ztracence, pro které není žádná situace dost ztracená, poslouchat jejich vychlastanou filozofii, snahy o nápravu, či hrdinné řeči o tom, že se nechtějí doprošovat, není nic pro mně. Možná, že na většinu uživatelů dokumenty typu Katka, nebo tohoto působí dojemně. Mně je z toho zle a odevzdanost těchto bytostí ve mně vyvolává vztek.(16.1.2014)

  • Lukrecie
    *****

    Drsné, kruté, zajímavě pojaté a poučné.....(26.2.2013)

  • paascha
    ****

    Hnus a špína. Odporní aktéři se potácejí před kamerou, která se tu a tam umělecky zatřese nebo rozostří, občas se pochčijou, pravidelně si přihnou z levné lahve a párkrát řeknou nějaké to lidové moudro. Jejich neodvratný konec je patrný hned od začátku, snaha ojebat sám sebe je po pár vteřinách trapná a režisérův občasný pokus o vzbuzení lítosti je mi úplně odporný. Těmto hovnům jejich osud přeju, protože si ho zvolili sami a sveřepě na něm trvají. To mi bylo víc líto chudinek hřbitovních koček:-( ps pro David82: je to Chateauneuf du Pape, příště UTFG!(13.1.2014)

  • - Snímek na 25. plzeňském festivalu Finále získal hlavní statutární cenu festivalu Zlatého ledňáčka v kategorii nejlepší dokumentární film. (Tom_Lachtan)

  • - Hlavní hrdina Honzík, který v dokumentu striktně odmítal pomoc lidí a jakoukoliv zdravotní péči, strávil rok po natáčení v léčebně, kde si léčil tuberkulózu. Léčbu porušil pitím alkoholu i kouřením. Později ještě téhož roku zemřel na důsledky podchlazení. Z pitevní zprávy bylo zjištěno, že v době úmrtí byl ve středně těžké opilosti. (DonQ)

  • - David Vondráček objevil Janu a Jana náhodou, když přelezl polorozbořenou zeď evangelického hřbitova V Praze - Strašnicích. (JoranProvenzano)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace