Černý Petr

95% - Zde uvedeným názorům, že je tento film o ničem vůbec nerozumím. Scéna "Ahój" zajisté zaujme experty na hlášky, ale že by vystihovala celý film? Fascinující... Je mnoho věcí, o čem ten film je. Kupříkladu neschopnost hlavního hrdiny najít povolání, v němž by se mohl realizovat. Výčitky ze strany rodičů, a "zájem" o ně ze strany těch, co si s ničím hlavu nelámou, a prostě pracujou. To téma je stále aktuální, a bude vždy... A je toho ještě víc... Tak ahój! (15.03.2006)

Nerad bych, aby na mě Černý Petr zbyl. Nestalo se a to jsem s Milošem Formanem známou karetní hru hrál jen pomyslně. Zkrátka tyhle filmy nevyhledávám, kdy se mládež v totální totalitě bavila po svém, a všechno neslo punc autentičnosti. To je sice fajn, ale mě film musí bavit, v tomhle případě se to nestalo. Pro mě film, na který se podívám, a při vysokém hodnocení čekám přidanou hodnotu. Byl jsem znuděn nijakým dějem, podivně vyschlými dialogy a hercem v hlavní roli, který za celý film nezměnil výraz. Jeho poker face nebyl na místě, hráli jsme jinou karetní hru, ale evidentně soupeři nenesla karta. A soupeř si nezasloužil, abych ho nechal vyhrát. Návrat do šedesátých let nebyl pro mě. Černý Petr zbyl na Miloše Formana a spol. 40% (11.07.2012)

Mám dojem, že je to právě Miloš Forman, kdo ve svých filmech (hlavně v Černém Petrovi, Hoří má panenko a Láskách jedné plavovlásky) úplně nejlíp vystihnul českou společnost 60. let, navíc s úžasným smyslem pro (většinou docela černej) humor. Černý Petr je výborná komedie, ale kromě toho skoro až psychologická studie celý řady lidských typů, ať už lidí střední generace, formovaných prožitkem války a atmosférou krušných poválečných desetiletí, anebo generace teenagerů dospívajících na počátku šedesátých let. Formanovy postavy jsou živý, uvěřitelný lidi, který se ze všech sil (a často dost neohrabaně) snaží vypořádat se svými rolemi v rodině, mezi kamarády, ve vztazích... Představitele všech rolí vybral Forman bezchybně, i když nejvíc pozornosti na sebe zaslouženě strhávají vynikající Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil. (17.11.2006)

Po dvojboji Černý Petr + Lásky jedné plavovlásky si asi neodpustím dvojkomentář, protože tyhle dva filmy toho dle mého mají tolik společného, že by se ty komentáře beztak značně překrývaly... Docela dost dobře chápu lidi, kterým tyhle filmy nesedly, protože jsou o ničem. Ony JSOU o ničem, ale tak kouzelným, banálním způsobem, že tomu prostě nelze odolat. A nemohu se ubránit pocitu, že je tam něco z britského humoru. To typické protahování absurdních, trapných scén až za hranu je to, co známe z britských sitcomů. Ať už je to Petrovo hlídání v obchodě či sledování podezřelého pána přes celé město nebo úchvatný rozhovor Mildových rodičů před Andulou, následovaný "nekonečnou" postelovou, zcela absurdní, scénou. A to jsem si naivně myslel, že průkopníkem tohoto typu humoru je Ricky Gervais... 80% (01.06.2020)

Pro mě osobně je "Černý Petr" srovnatelný s pozdějším Formanovým filmem "Hoří, má panenko" (nikoli tematicky, ale spíše atmosférou). Ve snímku se zrcadlí jak problémy dospívajícího chlapce, tak jeho vztah s otcem, který není vždy tak růžový. Film je na mnoha místech velice humorný a úsměvný - viz scény s Vladimírem Pucholtem, nebo scény z obchodu - což vyvažuje dramatickou linii. Místy mě trochu rušily až příliš reálné (možná i improvizované) scény, které sice k filmu neodmyslitelně patří, jsou charakteristické pro Formanovy české filmy, ale já osobně jsem zvyklý na jiný herecký projev, čímž ale nechci říct, že by to dělalo škodu. Zkrátka typický a názorný příklad fimu české nové vlny, který stojí na scénkách z obyčejného života a "herectví" Jana Vostrčila, Vladimíra Pucholta a Ladislava Jakima. (25.04.2013)