Černý Petr

První film Miloše Formana. Dalo by se sice říct, že je to dějově strohé ale přesto to nenudí. Děj v podstatě ukazuje pár dní ze života učedníka samoobsluhy Petra(Ladislav Jakim). Černý Petr je spíš o mezigeneračním nepochopení a to se Formanovi podařilo vystihnout trefně a místy i vtipně. Film hodně povyšují výkony herců nebo chcete-li neherců. Zejména pak musím vyzdvihnout Ladislava Jakima v roli Petra a samozřejmě Vladimíra Pucholta. V. Pucholt se mi líbil už ve filmu První den mého syna(1964) v roli Žluťáska kde v podstatě ten film táhl. Tady v roli zednickýho učně s tím svým Ahóóój je taktéž nezapomenutelnej. Původně jsem chtěl dát silný 4 hvězdy ale z odstupem jednoho dne navyšuju na 5hvězd. Spoustu scének mi utkvělo v paměti a jen tak je z hlavy nedostanu. A už teď vím, že jde o film ke kterýmu se budu rád vracet. Za tip patří díky uživateli HorrFi. (01.03.2023)

Místy mi samotnému bylo při sledování trapně - zkrátka jako by to bylo ze života! :o) Řada hlášek je opravdu geniálních, ale musím říct, že Hoří, má panenko (natočená v obdobném stylu) mi přijde dopilovanější. "Na prstech bychom spočítali kolik chlapců chce do kšeftu, jsou to samý děvčata. Každej chce bejt austronautem, kosmonautem, radiomechanikem - a když nějakýho kluka dostanem, tak je to určitě nějakej kripl." (02.03.2005)

Po každém dalším snímku z Československé nové vlny se ve mně zvedá údiv, jak je možný, že jsme nevyhynuli. *** K Černému Petrovi se mi ještě váže zábavná vzpomínka z vejšky, kdy na koleji spolužák na jednom večírku zamilovaně vysvětloval indickým a korejským studentům principy ČNV, což kulminovalo tím, že si všichni plácli, že se ihned podívají na Černého Petra s tím, že já, kterýžto jsem o sobě rozhlašoval, že dělám titulky k seriálům, to budu simultánně překládat. Erasmáci pobrali chipsy, basu piv a nadšeně se rozesedali po místnosti v očekávání komedie, kterou jim tehdy spolužák (snad Miloš?) slíbil. Někdy kolem dialogu "Shall we dance?" "But there's no music." "Well I'll come again." už definitivně propadli přesvědčení, že neumim moc anglicky a prostě si ty hlášky vymejším zpatra. Taktně se začali pomalu trousit a vytvářet si základnu na balkóně s hradbou omluvných úsměvů. Film jsme dokoukali tehdy akorát se spolužákem, který stále trval na tom, abych to překládal z tý angličtiny, ačkoli nebylo pro koho. Mně to ani nevadilo, protože s vytroušivšími erasmáky se vytrousil i zákaz kouření na pokojích. Jak on se ten spolužák jmenoval...? (09.12.2017)

Výřez ze života mládeže na malém městě. Každodenní nuda, snaha něco znamenat, nějak se zapracovat, tragikomické každodenní příběhy. Slavnost je jediným větším vytržením za dlouho dobu. Každý si hledá své místo, a protože se mění doba, nemohou rodiče již své děti pochopit. Vše podáno v jakoby nezaujaté podobě, jako chladný mikroskopický řez, režisér nikomu nestraní, a i díky tomu má nakonec film takovou sílu výpovědi. (27.07.2013)

Neskonale vtipné a ironické vykreslení charakterů staré a mladé generace, jejich chuti se vyjadřovat a neschopnosti komunikovat. film oplývá množstvím perfektních hlášek, scén jak vystřižených ze života každého normálního člověka, které se nesnaží ani tolik říci jako spíše dokumentovat a zachytit chování jednotlivých postav... (29.04.2008)