Smrt samuraje

,,PŘEDSTÍRAT SEPPUKU JE TEĎ V MÓDĚ. SAMURAJ VYŽADUJE AUDIENCI V DOMĚ PÁNA, ŽÁDAJÍC O VYUŽITÍ JEHO PROSTOR PRO HARA-KIRI, I KDYŽ TO VŮBEC NEMÁ V ÚMYSLU. TRIK SPOČÍVÁ V PŘIVEDENÍ PÁNŮ DO KOMPROMITUJÍCÍ SITUACE A ZÍSKAT ALMUŽNU“..... /// Chápu, že ta mladší – rozmazlená generace netouží čumět na ,,zrnícího“ Nakadaie. A jestli se rozhodl Takashi Miike k obrodě mládeže, je z tohohle pohledu dobře, že po Třináctce spáchal Harakiri. Ta síla příběhu zřejmě nezestárne. My starší můžeme ocenit modernější ,,dřevěnou“ kuchačku, (která (bych tak řekl) patří mezi nejemotivnější samurajský scény vůbec), ti citlivěji založení zase možná (ne)ocení detailnější pitvání se v Miho a Motomeho sračkách. Svorně ale můžem žasnout, jak je to ,,vymazleně“ udělaný. Hmm, když vona ta klasika má v sobě určitý kouzlo. Ale jestli se deš nechat vykuchat poprvý, zřejmě prožiješ (aspoň malej) samurajskej orgasmus. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Červený brnění je chloubou našeho domu. 2.) Na lidský utrpení vydržím čumět hodiny (hodinu). 3.) Samurajskej film? To jsem ještě neviděl! 4.) Thx za titule ,,mindhunter29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (13.07.2012)

3D my ass! Ach, já to tři-dé asi nikdy nepochopím. Tady se cítím dokonce uražený tím, že jsem musel mít na hlavě ty odporné a otravné brýle přes 2 hodiny. Proč, proboha?! Pochopím, že se dělají předělávky a předělávky předělávek. Pochopím, že 3D u dětských filmů nebo povrchních akčních/sci-fi/fantasy může přilákat do kina žádoucí skupinu lidí, ale udělat předělávku klasického konverzačního (!) japonského samurajského dramatu do 3D, to je zbytečné jako automat na kondomy ve klášteře. Celkově to dle mého názoru dokonce snížilo kvalitu filmu, stejně jako možnost ponořit se do samotného děje. Je to otravné a tečka. Pokud odhlédnu od tohohle hnusu, tak je film slušně zpracovaný - pomalé tempo, dobří herci, stupňování "síly" příběhu.... Originál jsem zatím neměl možnost vidět, ale Miike to myslím zvládnul obstojně. (26.03.2012)

Japonský režisér Takaši Miike, tentoraz oživil japonskú klasiku z roku 1962, s naprosto výstižným titulom Seppuku, konkrétne od Masakiho Kobajašiho, čiže ju tentokrát celkom vkusne「zremakeoval」, aby ju povedzme, vzápätí mohol ponúknuť predovšetkým pre trochu lenivejšie, a zároveň snáď i pre to nemenej『modernejšie publikum』21. storočia, samozrejme, že aj s miernymi odchýlkami na svojom konte, za to ale so vskutku dosť pôsobivou, a k tomu i mimoriadne vybičovanou atmosférou, pričom zase na strane druhej, aj s nepríliš zaujímavým, hereckým obsadením, nakoľko zásadný predstaviteľ Hanširóa Tsugumoa, t.j. Ebizó Ičikawa, mi príliš extra nesadol, keďže ľudovo povedané, originálnemu Tacujovi Nakadaiovi, nesiahal ani po päty, no i napriek tomuto nelichotivému osobnému dojmu z môjho uhla pohľadu, je stále hlavným ťahúňom, zrovna tejto dobovej snímky, za ktorú sa v žiadnom prípade všetci zainteresovaní herci, vrátane filmového štábu, nemusia hanbiť, i keď je vari automaticky úplne jasné, že táto kópia sa predsa nemôže vôbec (vy)rovnať svojmu predchodcovi, z ktorého som mal mimochodom oveľa znepokojivejšie pocity, ako práve v tomto prípade, a tak na záver iba dodávam, že našťastie ma tento sympatický remake, ničím zvlášť nenaštval, lebo hodnoverným spôsobom kráčal po vydláždených kachličkách, síce nie vždy priamo, možno občas i s miernou obkľukou, no so strhujúcim, rozšírenejším finále, že v podstate i samotný Ičimei, rovnako spoľahlivo došiel do cieľa, no každý z nich si napokon zvolil osobit(n)ý štýl samotného napredovania, ako sa bude vlastne správať počas dvoch hodín stopáže, keď musím následne skonštatovať, že obidvom sa to zväčša darilo veľmi znamenitým postupom, len treba poriadne rozlišovať doby nakrútenia, ktoré od seba delí pomyselná čiara v podobe 50 rokov, ale jednoznačne prehlasujem, že pôvodné dielo rozhodne nemá žiadnu konkurenciu! • A ak chcete vedieť o trošku viac, čo sa teda týka toho príbehu ohľadom Harakiri, tak si choďte ihneď prečítať moju recenziu, či si dokonca skúste sami porozmýšľať nad tým, že by ste si pozreli obidva tituly, trebárs najprv ten novší, a hneď potom ten starší, a aspoň budete môcť porovnávať, ktorý je tým pádom lepší? Ja už v tom mám dávnejšie jasno. (06.05.2023)

Je to dosť dobrý historický film, ktorý je remakom slávnej klasiky. Má vydarený príbeh o mladom samurajovi bez práce, ktorý nutne potrebuje peniaze pre svoju vážne chorú milovanú ženu a dieťa s tak sa rozhodne k najkrajnejšiemu riešeniu, ísť požiadať miestneho pána o spáchanie harakiri, pričom dúfa, že sa nad ním zľutuje a miesto toho mu dá peniaze, ale to sa nestane a svoje slovo musí splniť. No keď sa to dozvie jeho svokor, ide na miesto, aby sa všetci mohli dozvedieť celú pravdu. Spracovanie je na tom dobre, ešte prvá tretina ma až tak veľmi nezaujala, venuje sa mladému samurajovi na pánovom dvore, tiež je to dobré, ale z celého filmu pre mňa jasne najslabšia časť. Ale potom sa to už výrazne vylepší, omnoho viac priestoru získa svokor, ktorý je tu už po celý čas hlavný hrdina, veľká časť filmu zobrazuje všetko, čo k tomuto krajnému riešeniu predchádzalo, čo teda dokáže zaujať a aj zapôsobiť a najmenší problém nemám ani so zvyškom filmu, Po slabšej prvej tretine to už všetko po dejovej stránke pôsobí úplne ideálne. Čo sa týka akcie, tak nie je jej tu až tak moc, ale to ani neprekvapuje, keďže o ňu tu prakticky vôbec nejde, ale páči sa mi. Nachádza sa hlavne v poslednej dvadsaťminútovke, síce by som ocenil skôr krvavejšie prevedenie, ale do kontextu filmu jasne sedí práve tento typ akcie a preto s tým nemám problém. Hlavne, že choreografia súbojov s katanami je vydarená a na prácu hlavného hrdinu sa skvelo pozerá. Herecké obsadenie je výborné, Ebizo Ichikawa v hlavnej úlohe, ktorý je tu mimoriadne charizmatický, jeho zať a dcéra, ktorým sa nedá nefandiť a vo vedľajších úlohách aj moji dvaja obľúbenci Koji Yakusho a Naoto Takenaka, ktorých vždy rád vidím. A po stránke réžia a technickej stránky nemám najmenší problém, na to už má Takashi Miike skúseností a schopností dosť. Síce trochu zamrzí, že je to prakticky to isté, ako aj originál, takže dejovo tu vôbec nemá čo prekvapiť, ale napriek tomu mi tento remake vyhovuje o niečo viac. Má lepšie podanú strednú fázu, ktorá sa venuje minulosti, teda dôvodom konania mladého samuraja a aj hlavný hrdina mi sadol viac a aj preto lepšie hodnotím. 77% (22.07.2012)

Pokud na to jdete kvůli nálepce "3D" v očekávání, že dostanete něco podobného 13 zabijákům, tam můžete být příjemně i nepříjemně překvapeni. Miike podává vynikající drama, pomalu odvyprávěné, ale s každou další minutou napínavější a vyhrocenější. Pochopitelně vstává otázka proč vůbec něco podobného sledujete s 3D brýlemi na nose. Neberu to jako výtku, rozhodně mi to nijak nevadilo a filmu to dle mého ani nijak neuškodilo, ale úplně přesně mi nedochází, proč se vůbec u podobnému filmu otravovat s konverzí, když je výsledný efekt naprosto nulový. 80% (Febiofest - 2012) (26.03.2012)