Michael

Herec hlavní role po skončení snímku na výtku jedné divačky, které se nelíbilo, že film Michaela polidšťuje, poznamenal, že síla jeho zrůdnosti spočívá právě i v tom, jak normální se ostatním jeví. Naprosto souhlasím. Právě v tom, že je Michael prezentován jako 'chlap odvedle' spočívá velká síla celého příběhu, který i přes téměr nulový dějový posun vlastně nikdy nenudí. "Chceš, abych do tebe vrazil nůž nebo péro?" [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

Po skončení filmů mi bývá různě. Někdy se směju, někdy pláču, jak to bylo hloupé a někdy ve mě film zanechá opravdu silný dojem. Tady mi k tomu silnému dojmu bylo ještě velmi těžko. Ne zdravotně, ale u srdce. Takové případy jsou sice vyjímečné, ale o to na člověka víc zapůsobí, když je vidí ve filmu, nebo si o nich přečte v novinách. Doufám, že tenhle byl můj poslední v životě. To bych si opravdu moc přál. (01.12.2014)

Zralý, soustředěný a precizní debut castingového režiséra Jessicy Hausner a Michaela Hanekeho. Pověst, že se jedná o plagiát Hanekeho stylu je falešná. Schleinzer se svým mistrem nechal v mnohém poučit (prudký střih, chladná, analyzující kamera, televizní zpravodajství v podkresu), ale jde svou cestou. Zdaleka není tak chirugicky precizním patologem děje, nebojí se do něj ponořit, použít sarkasmus, více propojit události a nedělat jen úsečné hanekovské fragmenty náhody. Michael je strhujícím ponorem do abnormální normálonosti pedofila. Navzdory vyhrocenému tématu má uměřený a civilní tón, dokáže se vcítit a nemanipuluje. Hypnotický sled scén v závěru graduje a končí typickým střihem "do tempa" přesně ve chvíli, kdy končit má. Vedle Dresenovy Konečné uprostřed cesty jasný vrchol 46. ročníku MFF Karlovy Vary. (06.07.2011)

Svatým Pederastem vřele posvěcená homoseksuální deviace zdaleka není jen tolik oblíbenou kratochvílí kléru. Na scestí se lehce dostanou i mnohé jejich ovečky, protože správné příklady prostě táhnou, a docela se divím, že to ještě hysteričtí parafilici a jiní pacienti z LGBT+DDPPP (Další Deviace, Psychické Poruchy a Parafílie) nenormalizovali, protože třeba v takovém starověkém Řecku to přeci bylo úpa přirozené a totálně napohodu. A kdo jiný o tom dokáže natočit citlivý a romantický sklepní film než partička z křesťansko-demagogické progresivní země s hrdou tradicí onkla Fritzla. Chvílemi sice zdlouhavě civilní a nemluvný, ovšem i tak hodně solidní a sugestivní humus, jehož největší doménou je dokonalé obsazení hlavní role. Míša Fuj(th) je prostě fascinující úchyl, toho museli hledat fuckt dlouho, a vypadá i působí jako vystřižený z obálky nejnovějšího Almanachu pederastů. Ovšem když se tu podívám na fotku režiséra, tak vám nevím, jestli si kluci prostě jen tak mile nezvizualizovali v rámci terapie své masturbační fantazie. Doporučuji k pobavení zejména hysterickým matkám v laktační psychóze, bukanýrům, jímž jejich klystýr připadá starý, a samozřejmě všem růžolícím otylým osmiletým klučinům jako memento, aby se nevzdalovali od rodičů a nikdy sami nelezli do sakristií nebo na dětské motokáry. (25.06.2023)

Michael je pedofil... Michael je plešatý, brýlatý chlap, který něco skrývá ve sklepě a zdá být trvale v nevrlé náladě, ale zároveň přitom zvládá být svědomitý manažer v pojišt´ovně. To je vše. Následuje banalitní pohled den po dni do jeho života, ale cítíte jak nesnesitelně houstne atmosféra. Posledních pár minut, je nejsilnějších a nejhrůznějších z celého filmu... (20.10.2015)