Taking Off

Komerčne neúspešný Formanov debut v USA sa príliš nelíši čo sa týka sarkazmu a kritiky jeho českým filmom. Ako keby Forman žil celý život v Amerike, ale to je asi tým, že generačné rozdiely sú všade rovnaké, len v USA sa húlila tráva. Scéna s hromadným konzumovaním konope je rovnako vtipná ako balenie Menšíka a spol. v úvode Lások. V úvode sa ocitne mladá Kathy Bates čoby účastníčka speváckeho konkurzu. (15.02.2007)

Taking Off by mohol mať podtitul Druhý začiatok. Konkurzom Forman začínal doma aj v Amerike (inak zmysel toho amerického vidím iba v nadstavení hlavného príbehu a ukážke mladej Kathy Bates, ktorá vôbec nespieva Miser(y)ne). Začiatok to ani v jednom prípade nie je jednoznačný, ale nejako začať predsa treba. Okrem paralel s predchádzajúcimi filmami a príprav na Vlasy ma potešila prítomnosť budúcej rockovej babičky Tiny Turner a českej babičky, teda presnejšie portrétu jej autorky. Príjemne ma prekvapilo, ako zručne Forman vystihol americké prostredie a podobu generačných problémov v ňom. A aj to, že šancu v nich dostali obe strany. Pohľad na niektoré manželské páry pri inštruktážnom fajčení jointov poskytoval dostatok dôvodov na to, aby od nich ich ratolesti ušli. Tento americký debut nemohol byť, s ohľadom na rôznosť prostredí, prostým pokračovaním Formanovej domácej tvorby. Aj preto ho vnímam, ako prejazd nie príliš udržiavaným železničným priecestím, za ktorým sa už črtá nájazd na parádnu diaľnicu, kde sa lieta nad kukučím hniezdom, vlajú Vlasy a znie Amadeova hudba. (02.02.2010)

Viděli jste někdy lepší "americkou" komedii ? ...škoda, že Forman nepokračoval v tomto směru... možná bych se podíval radši na něco podobného Taking off nebo Hoří, má panenko než na Amadea (nic proti Amadeovi). Hlavně v dnešní době se ve filmu oběvují humorné scénky založené na tom, že se zhulí někdo, od koho se to nečeká... v Taking off mi to nepřipadá spíš trapné než humorné, jako u zmiŇovaných filmů, naopak je to jedna z nejzábavnějších scén... (13.04.2005)

Ach bože, najhorší Forman, akého som videl. 93 minút koncentrovanej nudy, zbytočných dialógov a s minimálnou hippiesáckou atmosférou. A bez humoru. Nesympatickí herci (až na hlavnú predstaviteľku - teenagerku), síce dobre vystihujú radových Američanov, ale herecky nič nepredvádzajú. Navyše mnohé scény nie sú dohnané do maxima a tak sa budete nanajvýš pousmievať. Chcelo to viac odvahy a menej intelektuálnosti. Napríklad striptízový poker je tak nevtipná scéna, že by som tomu pred sledovaním filmu neuveril. Vďaka bohu za scénu, kde Vincet Schiavelli učí bandu snobov húliť trávu. (01.09.2006)

První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo (30.06.2012)