Trans

-MŮŽU TI NĚCO ŘÍCT? -RADŠI NE. Střed snímku rozdělují motivy postavy lékařky a středobodem se stává hypnóza, nakolik jste schopni ji respektovat a uvěřit, že zrovna takto by mohla být využita. Stejně mám pocit, že si Boyle a spol. hlavně dost hráli (tablet), přesto závěrečné zvraty berou dech svým nasazením. 90%. (11.11.2013)

Za žádných okolností nikdy nenuťte své partnerky k tomu, aby se kvůli vám zbavovaly svých bobrů. A o tom to celý je - naprosto dokonale jsem totiž ten film pochopil, a vy ne, heč... Ale teď vážně. Boylea mám rád právě proto, že mě baví jeho psychedelická režie i když sem tam nechápu, která zrovna v ději bije. Co je mi na druhou stranu úplně jasný, je, že musela Danníka strašně naštvat chvíle, kdy jej Nolan předběhnul s Inception. (30.06.2015)

Doufám, že móda tohoto typu filmu už pomalu odchází, protože tyto filmy jsou čím dál trapnější, hloupější, překombinovanější, prázdnější.... Z čeho se kritici mohli podělat slastí u Inception, je zde dovedeno k naprosté absurdnosti, a vlastně to vypadá, že divák už je úplně vedlejší. Podle tohoto mustru totiž nevznikají filmy, které by překrývaly různé významové roviny, různé zdánlivě neprůsečné látky a náměty k přemýšlení... Podle tohoto mustru vznikají jen narační guláše, pouhé hádanky či hlavolamy (!) - Primární otázkou zde je: "jak je to asi doopravdy?" (přičemž to "doopravdy" je zase jen umělcova fikce bez hlubšího smyslu; zkrátka jde o honbu za pointou). V Transu se vyprávění tolikrát otočí, tolikrát změní směr, že už vlastně nemá smysl ptát se, jaká je pointa (neřkuli "proč" je to tak, jak to je). Nula procent smyslu, sto procent efektů. Nevynucuju si tímto film jako od Dreyera nebo Tarkovského, ale balit tuctovou šestákovou zápletku do X protichůdných výsvětlení bez jasně daného příběhového rámce (a třebas i s otevřeným koncem) a tvářit se u toho jako tajemný hrad v Karpatech, je už opravdu jen pro odvážné. Takhle si film jako zábavu nepředstavuju. Závěrečná scéna s váhajícím Vincentem Casselem, zda zmáčknout nebo ne, je vyvrcholením trapnosti hlavolamových filmů a nabízí možné řešení "syndromu točící se káči": tj. bude se točit, dokud divák bude ochoten za tento balast platit. Neskutečná nuda. (20.06.2013)

Danny Boyle vystihl ideální mix mezi odpočinkovou zábavou a nadsazenou překombinovaností. Sérií bezchybně fungujících hypnóz intrik a podfuků nelze brát úplně vážně, ale právě o tom to je. Trans je stylový thriller s neutuchajícím tempem a přiměřeně působivými wow momenty... Pocit podobný jako z Wanted. 8/10 (04.11.2015)

Danny Boyle je prostě borec. Trans není úplně jeho nejlepší film, ale to nic nemění na tom, že je schopnej natočit cokoliv, vysloveně cokoliv. Užil si to s kamerou v drogovém doupěti, v indickém slumu, kousek od slunce, s miliony v kufru nebo 127 hodin se potil ve skalách a teď pro změnu bude mít hlavní roli hypnóza a konfliktní zamotání celého příběhu s cílem šokujícího rozuzlení. No a povedlo se mu to. Možná je film trošku moc dynamický a trošku moc komplikovaný, ale to je prostě Boyle a právě proto ho mám tak rád. Celý tenhle film tak má hodně slušný koule a pět minut, co pět minut, se děje něco, co s příběhem udělá trojitou piruetu kolem celého scénáře. Pokud tohle překousnete, budete spokojeni. (16.10.2013)