Režie:
Juanita WilsonScénář:
Juanita WilsonKamera:
Tim FlemingHudba:
Kiril DzajkovskiHrají:
Natasa Petrovic, Fedja Štukan, Miraj Grbic, Stellan Skarsgård, Nikolina Kujaca, Sanja Buric, Sasko Kocev, Kristina Brändén Whitaker, Igor Angelov (více)Obsahy(1)
Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelící neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním kroku odvahy nebo šílenství se rozhodne učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (65)
Vždy když vidím nějaký takový film, tak si říkám proč to kurva lidi dělají? Proč zabíjí a mučí jiné, aby se po válce vrátili ke svým běžným životům? Byl bych něčeho takového schopný? Dělal bych to taky? Snažil bych se ostatním zabránit, aby to nedělali i za cenu toho, že by mě samotného zlikvidovali? Nevím. A snad to ani nikdy nezjistím. 85% ()
Ano, u velmi působivého debutu Juanity Wilson se mi nabízí srovnání s dramatem V zemi krve a medu Angeliny Jolie, tím spíše, že jsem je viděla s odstupem dvou dní: je zajímavé, jak se emancipované ženy ze západního světa snaží do svědectví o holocaustu šroubovat romantizující podtón, který v konečném důsledku dopad výpovědi rozmělní. ()
Odporná artová kokotina. Film se mi absolutně nelíbil ani esteticky a ani dějově. O příběhu je obrovská škoda mluvit, protože něco tak primitivního tu nebylo snad roky. Veškeré artovinky, kde se tvůrci snažili z hromadného pomočení hlavní hrdinky udělat vysoce estetickou záležitost, při které se nejeden človíček uslintá blahem, jsou naprosto trapné. Navíc je to všechno neskonale nudné a soundtrack je otřesný. Citově jsem nebyl políben ani z rychle projíždějícího vlaku. Jako bych tam také nebyl. Herci i herečky nestáli vůbec za nic. To musel poznat úplně každý. Jediným pozitivem byla hlavní hrdinka, která byla alespoň pěkná, když už zanedbávala hodiny, ba i celé dny herectví. Asi prvních 45 minut je film totálně o ničem. Poté se alespoň začne znásilňovat. V mých měřítkách to nestačí ani na jedinou hvězdičku. Byl jsem zaživa požírán nudou. ()
Ekvivalent k filmovým svedectvám o utrpení v koncentračných táboroch. Surová, tichá dráma o zverstvách, stváraných na ženách (a dievčatkách) v Bosne a Hercegovine medzi rokmi 1992 a 1995. Očami mladej ženy, ktorá sa ocitla v nesprávnu chvíľu na nesprávnom mieste. Skoro celý film sa odohráva v tábore pre ženy, v dusnej atmosfére, na pustom priestranstve s tromi barákmi. Väčšina nepríjemných vecí (zabíjanie, znásilňovanie, ponižovanie) sa odohráva mimo záber, ale dôjde aj k jednej naturalistickej scéne - a dlhšej než je divákovi príjemné. Minimalistická Natasa Petrovic v hlavne roli postačujúca, Skarsgardove cameo potešilo. V závere sa film z deprimujúceho svedectva z lágru mení v úvahu o následkoch hrozných činov, s ktorými hlavná postava nielen že bude musieť žiť v spomienkach, ale ich bude musieť prijať za vlastnú krv v rodine... 4* dať nemôžem - druhá polovica filmu (pomer s kapitánom) je v psychológii postáv a ich konania menej dôveryhodná. I tak sa ale jedná o silný, nezabudnuteľný zážitok, po ktorom sa vám nebude ľahko zaspávať. ()
Silný příběh, o tom žádná. Mladá žena jede do problematické země, aby zde učila. Není to země vzdálená, ale je to Bosna a Hercegovina. Žena zde strádá a její utrpení je podáno s neskutečným lidem kamery, což rozhodně má na diváky ten správný, nepříjemný efekt. Přesto si ale nemohu pomoct, ten film na mě neudělal až takový dojem. ()
Galerie (13)
Photo © Octagon Films
Reklama