Řbitov zviřátek

Prvá polovica, respektíve hodina, bola pomalá, temná, budovala solídne napätie a pripravovala slušne na nadchádzajúcu hrôzu. Tá nakoniec prišla tak rýchlo a prebehla ešte rýchlejšie, že divák musí odchádzať z kina so zmiešanými pocitmi. Alebo inak povedané, vyzerá to tak, že tu skutočne vznikal film až v strižni, respektíve po dodatočnom prestrihaní podľa "umných" rád štúdia. Mohol vzniknúť pomalý psycho-horor, kde je všetko presne na svojom mieste, ale vzniklo niečo, čo nie je ani zábavné béčko, takže človek vlastne nevie, čo si o výsledku myslieť. Pre znalcov prvého filmu v podstate úplná zbytočnosť a to aj napriek jednej veľkej zmene, ktorá je zmenou ale iba na oko. Čo sa týka naratívu, tak tam stále sledujeme všetko podľa starých plánov. Knihu som nečítal, tam nech porovnávajú zasvätení. Clarke aj Lithgow obsadení presne a v podstate aj zvyšok minimálneho osadenstva, vrátane mačky. (09.04.2019)

Neviem, co sa dialo pri natacani alebo v strizni, no nemohlo to byt nic prijemne. Polovica scen akokeby chybala a ostalo iba najpotrebnejsie torzo a baf baf sceny. Ten fantasticky namet je uplne zabity a miesto strhujuceho zazitku je tu naservirovana iba klasicka technicky fajn jednohubka pre teenagerov. Obrovska skoda. Rovnaky priemer ako povodny film. 5/10 (09.04.2019)

Nezajímavě a ošklivě natočená kingovská adaptace, již si snad nikdo nežádal a jejíž existence je ve srovnání s třicet let starou solidní verzí Mary Lambertové neopodstatněná. Film nemá žádný rukopis, žádnou energii. Tvůrci nepřišli s ničím zajímavým, naopak ve chvílích, kdy se snažili od knihy mírně odchýlit a přinést něco nového, začíná být snímek do tak neúnosné míry hloupý a laciný, až je to na plácnutí přes čelo. Filmu se nedaří u diváka vyvolat žádné emoce, žádné překvapení, nic. A finální facka přijde při závěrečných titulcích, kdy začne znít cover verze skladby Pet Sematary z původního filmu, jako by nám tvůrci mezi řádky říkali, že dneska je prostě cool udělat fádní a bezpohlavní remake z čehokoliv, co bývalo před lety dobré, a ať se s tím prostě smíříme. Ale já nehodlám. (27.08.2019)

Starou verzi mám rád, i když je to béčko. Je pro mě s knihou spojená pupeční šňůrou v jeden celek, dovysvětluje závěr, King na ní spolupracoval a ve svých vzpomínkách ke knize si vybavuji zároveň i film. Nová verze je taky béčko (už jsem dlouho neviděl, že by herci byli v "lesním studiu"), ale je od knihy daleko. A vlastně moc nechápu proč, vlastně si děti úplně prohodily role. A čím je film dál, tím se víc a víc od knihy vzdaluje. Mám knihu moc rád, je to vlastně to první, co jsem od Kinga četl, tak má u mě speciální místo v mozku. Nakonec je vlastně to rozuzlení a pointa relativně přijatelná alternativa, je to ale udělané hloupě. U scény, kdy Elie směřuje k pohřebišti (ve filmu ani nezazní, že Mikmackému!), už jsem se musel i nechtěně smát, a to nedělám u filmu zas až tak často. Na druhou stranu pár scén krátce po prvním lidském návratu bylo skvělých, zejména česání a postýlka. Pak to šlo ale do kopru. Je tu až moc halucinací, celý děj se odehrává asi tak během tří dnů. Proč to vlastně vzniklo? Oceňuji nejvíc dvě věci - Jud kouří, bál jsem se, že nebude a za druhé - konečně správný překlad distributorů, chválím. (04.01.2020)

Akoby zatúlany direct-to-dvd kúsok z roku 2005. Strašne zastaralý schematický scenár, otrasný strih, videoherné efekty a nudný vizuál... takto sa už dnes horory netočia. Kevin Kölsch a Dennis Widmyer hlava nehlava na seba lepia scény z knihy bez toho, aby sa zamysleli, či to vôbec dáva zmysel. Jednotlivé motivácie sú, podobne ako v prvej adaptácii, úplne deravé a je to len sled expozičných scén. Dnes sa ale postavy píšu úplne inak. Stačí sa pozrieť na Hereditary s podobne melancholickým námetom. (19.08.2019)