Dítě džungle

Průměrně natočený film o tom, jak bílá rodinka plná hysterických ženských arogantně a krátkozrace dávkuje civilizací nedotčenému kmeni základy bělošské morálky, sociálního systému a technického pokroku-vše jen v rámci dobrých úmyslů a zdravého rozumu..samozřejmě... Dokud byla hlavní postava ještě dítě, mohl se na to člověk koukat s pocitem, že aspoň jedna postava je tam normální a ochotna respektovat jejich způsob života, když jí ale narostly kozy a jejím jediným zájmem se stal hošík jak z modelingového časáku"Sexy Černá" je to už v řiti kompletně. Osobně bych si nedělal starosti s dopadem natáčecího štábu na přirozený život kmene, protože tady evidentně šlo o lidi dávno obeznámené s hodnotama bílého muže a za své role primitivních domorodců určitě nepožadvali píseň nebo úsměv, ale spíše ty mocné barevné papírky za které si koupí třeba další televizi nebo motor do loďky... Bílý muž našel svůj domov v džungli(hurá-vznešenost a krása), ale kdo by doufal, že pokorně příjme pravidla svého nového domova, ten bude na omylu. Z tohodle úhlu pohledu je to dost poučný film. Myslím ale, že takt to vnímá jen málokdo :( vždyť je to přece takové hezké, líbivé a dojemné... (10.01.2014)

Tak takových míst v rozličných končinách naší krásné planety je už hodně málo, což je neoddiskutovatelný fakt. Vizuálně je film sice velmi funkční, ale taky ve své podstatě hodně zidealizovaný. Místní domorodci mě sem a tam spíše připomínali malý kluky zápasící na pískovišti. Celé se to pokouší namluvit, jak by to v kontaktu s moderní civilizací vše krásně fungovalo. Z realistického pohledu si myslím, že společenství lidí na stupni doby kamenné nepotřebují ani nestojí o zušlechťování ducha, protože zcela preferují jiné hodnoty. Skoro se chce říct a domnívám se, že čím víc se tam civilizovaný člověk bude snažit jezdit, tím víc to bude mít na ně nepříznivý vliv. (02.03.2014)

Teda! Nádhera!!! To snad ani nemohli točit Němci !!! Tahle cesta do pravěku někam do paleolitu bránou času byla dech beroucí. Sice nejeden kmen už takto zašel, protože nejprve to začalo nějakou tou expedicí, pak nějakým tím misionářem., otrokáři či prospektory s těžařskou spol. za zády a bylo často za pár let vymalováno... Osobně razím ten názor, že pokud ještě někde jsou neobjevené domorodé kmeny a je jen píď podezření, kde by mohli být aby se nechali vlastnímu osudu a svému způsobu žití a náhledu na svět. pokud nejsou v kolizi s blízkou civilizací a jsou někde hluboko v džungli izolováni ať se tam třeba staví na hlavu... On už jen ten import věcí z moderního světa vrtulníkem počínaje dost ruší a to je nikdo ani nemusí ovlivňovat v myšlení, náboženství či v tom co a jak dělají. Před nedávnem jsem dočetl knihu Ztraceni v Shangri-la. V dost blízké oblasti té z filmu se za války zřítila armádní Dakota. Přežilo pár členů osádky a zdravotní sestra, která se tak podobným způsobem dostala do doby kamenné. Místo kam spadli obýval podobný kmen. Nevím na kolik je reálný základ tohoto příběhu, ale třeba boj je popsán téměř identicky s tím v knize a ta byla sepsána podle skutečné události. Je zajímavé, že poté co byla osádka Dakoty zachráněna armádou, o kmen se všichni začali zajímat a to byl jeho konec a konec způsobu jeho dosavadního žití. A nejzajímavější na tom je, že v jedné z jeho bájí se říkalo, že jednou z nebe spadne velký pták a kmen zanikne. Proto jsem fascinován šel do tohoto příběhu a musím tedy uznat, že to bylo natočené fantasticky. kamera, hudba, nádherné záběry na džungli a domorodý kmen... I ten střet světů je tam zvolen velmi rozumně, filmový hrdina Klaus byl evidentně osvícený muž. trochu jsem se bál co v džungli vše nevyvede jeho žena, ale nakonec to dobře dopadlo. No a Sabine chápu. Muselo být pro ni složité uvíznout mezi dvěma světy, přičemž paradoxně ten pro nás a píšu to tak záměrně ,,primitivnější'' avšak opravdovější byl jejímu srdci blíže. Nádherná záležitost, dávám za 5 kopečků zmrzliny co chutná lépe než třtina nebo krokodýl ! * * * * * (28.12.2017)

Papua Nová Guinea je oblastí, která stále přitahuje pozornost nejen badatelů jako byli Lévi-Strauss (čti stros, je to Francouz) či Mirceau Eliadu, ale také nás všech. Všichni chceme vědět (alespoň něco) o tom, jaký život vedli dřívější lidé, jaký byl jejich pojem času, přítomnosti v pojmech minulosti a budoucnosti, organizace společnosti, rození a péče o děti, vztahy mezi muži a ženami, pojem smrti a magie živých, duchů a nadpřirozena. Dílčí informace se dozvídáme i z televize, díky mnoha cestovatelům (nedávno tam byl i jeden Slovák), kteří si chtějí vysloužit mediální ostruhy tím, že budou postupně narušovat místní komunity, až do jejich úplného konzumního zblbnutí... Zkusme ale věřit Sabině Kueglerové alespoň v tom, že je to tam dnes tak, jak popisuje (na jedné straně je třeba těžko uveřitelné, že domorodá dívka navštíví bělošku; i když na druhé straně kniha "Dítě džungle" (zvláštní název, když do džungle nesměla vstoupit) obsahuje několik skvělých fotografií - dost se lišících od filmových kulis; na jedné z nich, velice pěkné, je Sabina s dívkami s kmene Danuwar Rai). Takže tu máme tři zdroje, které jsou často v rozporu: poznatky strukturálních antropologů, vlastní zážitky Sabine Kueglerové a film. Tyto rozdíly nejsou zásadní, ale jsou velmi důležité. (Ve filmu např. říká otec, že domorodí muži jim nepomohou se zavadly, protože to jsou válečníci a ne nosiči, zatímco Sabine píše ve své knize: "S transportem zavazadel do dřevěného domku nám pomáhali kmenoví válečníci (podobně se liší dřevěný domek na fotografii a ve filmu)." Zřejmě obě informace jsou pravdivé, odehrály se však v jiné době. Pozn. 1: V úvodním komentáři se ptá (Sofia), zda je Sabine "Evropanka nebo příslušnice kmene Fayu? Odpověď na totu otázku je tak jednoznačná, že úplně ztrácí smysl. Sabine samozřejmě porovnává oba typy společností, ale to na věci nic nemění. Pozn. 2: Tak jako tak fungovala Sabinina rodina v prostředí domorodců jako pátá kolona. Potraviny a artefakty vyměňovali za nože, rybářské háčky, provazy, zrcátka atd. Ostatně neznám případ, kdy by to fungovalo jinak. Navíc ukončit letité války mezi kmeny vstoupením mezi válečníky a zlomením několika šípu a kopí, je třece jen za pomezím naivity. Je to jakoby Fajuové příšly do Ameriky trhat bojovým vrtulníkům vrtule. Pozn. 3: Hudba dobrá, včetně písničky před hořícím domem (téma "V Hodoníně za vojáčka mě vzali"). Svět už prostě víc než nějaké variace neutáhne. Druhá půlka filmu už byla režijně nezvládnutá. (24.03.2018)

Tohle mluvilo mou řečí a trefilo mně to přímo do srdce. Nádhera nádher a ty poslední věty ve filmu podepisuji tlustým černým zvýrazňovačem. .....vlastně vůbec ten film, dívej se a uč se, uč se, protože tenhle film má co předat. Postava Klause je jedna z nejsympatyčějších mužských postav co jsem viděl, takhle se má chovat a myslet pravej chlap. Festival Německá filmová pavlač tasil majstrštyk. (29.07.2017)