Epizody(10)
Obsahy(1)
Švédsko-dánský seriál Most se stal mezinárodním hitem a zařadil se mezi špičku celosvětové seriálové produkce. Napjatě očekávaná třetí série, premiérově uvedená ve Skandinávii během podzimu 2015, opět přichází se stejným konceptem. Dvojice odlišných vyšetřovatelů ze zemí propojených titulním mostem přes úžinu Öresund společně řeší spletitý případ zasahující do jurisdikcí Švédska i Dánska. Také tentokrát vše začíná činy, které se vztahují k aktuálním společenským tématům a globálním otázkám, konkrétně k maximálně inkluzivní společnosti. Tato švédská společensko-politická linie, kterou konzervativní jedinci vidí jako do extrému dohnanou politickou korektnost, zahrnuje přijímání minorit i potlačování omezujících stereotypů a diskriminace, ať už týkajících se rasy, vyznání, orientace či genderu. Skrze motivy vážící se k fenoménům, jako jsou genderově neutrální školky či sňatky gayů, otevírá téma polarizované společnosti, kde se konzervativní tábor stává menšinou, což vede k jeho radikalizaci. Ale podobně jako v předchozích dvou sériích vyšetřování odhaluje, že hlavním hybatelem jsou vždy jednotlivci se zcela osobními motivacemi, kteří aktuální témata i jejich zanícené zastánce či odpůrce využívají jako pouhé nástroje k dosažení svých cílů.
Pro fanoušky seriálu zásadní otázku představovalo, jak se tvůrci vypořádají s vývojem hlavních postav na konci druhé série. Jelikož představitel Martina Rohdeho, Kim Bodina, svou účast na seriálu (přinejmenším dočasně) ukončil, musela Saga Norénová dostat nový dánský protipól, ale také se stala ústřední osobou. Třetí série se proto zaměřuje na její vztah s kolegy i rodinou, se kterou zpřetrhala vazby po smrti sestry. Soukromé i pracovní peripetie ji navíc nutí čelit tomu, co ji nejvíce vyvádí z míry a s čím jediným si neví rady – jejími vlastními emocemi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (75)
Z ponuré, syrové a drsňácké atmosféry seriálu "Most" jsem byla nadšená. Řady S01 a S02 byly naprosto dokonalé. S řadou S03 jsem měla zpočátku problém.. Saga Norén je výtečně napsaná i zahraná postava, ale aby skutečně vynikla její charakteristika, potřebuje kolem sebe také silné hráče.. V prvních pár dílech mi silně chyběl Martina Rohde :-( Naštěstí nová kolegyně dříve skončila, než začala a jen co se nový parťák trošku rozehrál, padl mi k Saze možná ještě lépe.. Zapeklitost a barvitost vražd byla super, ale pointa trošku zklamala.. Už to bylo až moc překombinované.. Jinak vedlejší postavy boží jako vždy.. Správní slizouni :-D ()
Chvíli mi to trvalo, než si zvyknu na nového parťáka. Přeci jen ten první dánský vyšetřovatel byl hodně fajn a zároveň dost zvláštní. U tohoto mi to chvíli trvalo, ale někdy v půlce seriálu přišel zlom a emoce se okamžitě probudily. Vyšetřování vražd je tu ale místy dost nepřehledné. A to i přesto, že jsou řádně rituální a brutální. Dokonce zachází hodně osobně do života Sagy, která v této sérii dostává náklad ze všech stran a nutno dodat, že po psychologické stránce tu herečka Sofia Helin předvádí asi nejnáročnější hereckou postavu v kriminálkách, kterou jsem vůbec kdy viděl. Ke konci jsem nicméně opravdu přemýšlel nad tím, že jsem spíš zklamaný, než potěšený touto sérií. Třeba jsem hledal souvislosti se samotným mostem. Závěrečný díl ale všechno zachránil tím, že se stal nejlepším dílem z celé série a tak u mě i třetí série zakotvila v solidní čtyřhvězdičkové lajně. ()
+4* po zkouknutí třetí a zatím poslední série můžu bez pochyb ohodnotit 5 hvězdičkami tento severský kriminální seriál. Výběr hlavních i vedlejších postav je výborný a jejich charaktery jsou důkladně vystiženy. Napětí se dá krájet a nedočkavě jsem se vždy těšil na další díl. K tomu všemu děj osvěžuje správná dávka "humoru", který vyplývá především z chování asociální Sagy. První série byla nečekané překvapení a další pokračování na ni navazuje velmi slušně. I když jsem měl párkrát námitky k logice chování postav v ději, tak si všechny série zaslouží plný počet hvězd. Doufám, že se ve 4. sérii už konečně objeví Martin ;-) ... a neobjevil, ale i tak to bylo napínavé do posledního konce. Pokud 4. sérii můžu brát podle všech indicií za konečnou, tak můžu ji označit za hezkou tečku za parádní kriminální sérií. Jediné co snad ji můžu vytknout je snad trošku přehnaná míra náhod, ale to jí rád odpustím a dávám za 5*[ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Podľa mňa seriál neustále zvyšuje svoju kvalitu aj remeselnú zručnosť. Čo-to by sa tretej sérii vyčítať dalo, vyšetrovatelia neboli občas dôslední tak ako mali. Ale čo sa týka prepletania ústredných tém naprieč spektrom väčšiny postáv, tak tu dosiahli tvorcovia vrchol. Najmä sa im podarilo tematicky spojiť prípad so Saginym životom a samozrejme aj so životom jej parťáka, ale to nás až tak nezaujímalo, že. Saga sa na konci ocitá v podobnej situácii ako minule Martin a to je ďalší dôvod, prečo pred touto sériou smekám klobouk. Napínavé od začiatku do konca, s vrahom, ktorý má skutočne silnú a pochopiteľnú motiváciu a nenávidieť ho za jeho činy nebudete. Občas zbytočne prekombinované, ale nakoniec všetko zapadlo do seba tak ako malo. ()
Jestli první série byla na klasický 4* a druhá na slabý 4*, pak třetí je na silný 4* - a za mě zatim nejspíš nejlepší série seriálu (tentokrát lehce hannibalovskýho směru). Nečekal jsem to, protože to, co bylo v první sérii nový a zajímavý, to se už v druhý sérii vystřílelo; seriál navíc přišel o mou nejoblíbenější postavu. Nevěřil jsem, že když šlo vlastně o ne úplně plánovanou změnu v obsazení, tak že to zvládnou tvůrci uhrát se ctí - a nevěřil jsem ani, že náhrada za (POZOR, TROLEJ) Martina bude dostatečná sama o sobě, natož aby mě přesvědčila nebo abych si jí oblíbil. Ale dopadlo ještě líp, než v co by se dalo doufat - poprvý za seriál mám pocit, že postavy jsou komplexní nebo aspoň tim směrem líčený (dosud jsem to vnímal jen u Martina a jeho rodiny, Saga byla zajímavá hlavně tou svou asocialitou a nikdo jinej moc prostoru nedostával), i když třeba takovýmu The Killingu se to zatim rovnat nemůže ani zdaleka: Je to případ Sagy (jestli první dvě série byly o rozkladu Martina, třetí zvolna začíná bejt o rozkladu doposud zdánlivě nerozložitelný Sagy - uvidíme, jak se to rozvede v s04), u který mě zaujala předevšim vyvstanuvší otázka, jak přesně že to s tim údajnym syndromem její matky ve vztahu k údajně týraný ségře bylo - stejně jako znervózňující nejasnosti ohledně matky a její osobnosti (jednou by jí člověk skoro věřil, podruhý označí svou dceru za "malou ubožačku" - ta nejednoznačnost okolo celýho jejich příběhu mě bavila, otázkou je, jestli se to dovede i do nějakýho aspoň dílčího rozřešení, nebo to prostě vyšumí); větší komplexnost postav oproti prvním dvěma sériím se ale týkala i nováčka Henrika (neschopnost vyrovnat se s tragickym příběhem jeho rodiny; rozvíjející se přátelství se Sagou; střídavě oblačnej boj s antidepresivama a halucinacema...), týkalo se to ale i epizodnějších rolí jako třeba zprvu zdánlivýho bedesa Freddieho Holsta (a kterýho jsem si nakonec obrovsky oblíbil), neprůhlednýho motivátora Claese i jeho psycho stalkerky, píčuska Rasmuse i nový šéfky Linn - jednoduše pro mě tady byly i epozidní postavy nepoměrně zajímavější než v prvních dvou sériích. Ani po třetí sérii ale z Mostu nemám pocit, že by měl co říct v diskuzi nad nějakejma globálníma otázkama nebo problémama - jsou tam (sem tam) ňáký nástřely, který ale ve skutečnosti žádnou hloubku nemaj; seriál je pořád z 95% detektivkou. I v tomhle ohledu je u mě The Killing zatim ještě pořád nepřekonanej. Minimálně tři neobjasněný linie (vrah Gertrud z konce s02, inscenovaná vražda Saginy matky, zmizení Henrikovy rodiny) ale znamenaj závazak pro sérii poslední - a já jsem fakt zvědavej, co z toho vyleze. WTF moments: Ale jinak i tady (stejně jako v s01) hlavnímu bedesovi nějak podezřele snadno všechno vychází - navzdory jeho mládí a tomu, že "pracuje" sám, tak je schopnej mrtvoly profesionálně a dokonale aranžovat do všech možnejch scenérií a pozic, s chirurgickou přesností a nutnejma anatomickejma znalostma je (navzdory svýmu (ne)vzdělání) schopnej preparovat jim orgány, anž by to na první pohled bylo na obětech patrný; se zvláštní a vlastně nepodloženou a nevysvětlitelnou mytologickou systematičností si je značkuje babylónskou abecedou - zas ta podezřele dokonalá, dokonale a až zbytečně promyšlená a scénáristicky překombinovaná režie zločinů, kde vrah neudělá jedinou chybičku (proč složitý značkování do pusy, kterýho si málem nikdo nevšim? Proč si dělá figurkový kopie scenérií do nějakýho domečku pro panenky - to si nepamatuje, co a proč dělá? No, nebo je to jen na efekt...) - což je nepoměr v týhle sérii ale ještě umocněnej věkem a motivací skutečnýho pachatele (u monstrózních hannibalovskejch vrahů s filozofickym přesahem svejch vražednejch koncepcí a nějakym prožitym věkem nebo zkušenostma se to dá chápat, ale tohle byl jen malej, čerstvě vylíhlej kluk, kterej trpěl, protože /lehký zjednodušení/ neměl tátu). Na efekt (u takhle hezky atmosférickýho seriálu tak zbytečnej) byla třeba i jedna z posledních scén s Henrikem a Sagou u přejezdu - ten moment, kdy to mělo vypadat, že tam skočí, ale zároveň každýmu muselo bejt jasný, že neskočí, to mě trochu zamrzelo. A pobavilo mě i to, jak při dopadení vraha na tom pětikilometrovym ostrově nechtěli Saga s Henrikem cca 3km letět vrtulníkem, "Protože by je přece slyšel", ale už nějak nikdo nezmínil, že na tom pustym, placatym a opuštěnym kusu trávy uprostřed moře už je samozřejmě musel slyšet, když přilítali. () (méně) (více)