Phenomena

OK, tak... Tohle bylo překvapivě boží! Bohužel, ne zcela ve všem, neboť celek dolů sráží hlavní náctiletá herečka, která prostě hrát neumí, střídá dva výrazy ve tváři a to je tak vše, co tu předvede. Ale krom toho? Námět je hrozně béčková horrorová detektivka, s velkým nádechem mysteriozní entomologie. Že to zní jako děsná pitomina? No, taky je, ale velmi zábavná, stejně jako brilantní použití hudby, které kombinuje osmdesátkové syntezátory s operním sborem a když jde do tuhého a neumětelská herečka cosi provádí na plátně , neváhá tvůrčí tým nasadit pecky od Iron Maiden a nějaký, pro mě neidentifikovatelný punk, což je vše velmi svěží a zábavné. A ano, ostatní řemeslo je tu taky super, režie, kamera, blááh, bláá bláááh, jenže nikdo, krom vrchního hudby-tele, nemá v titulkách jako jméno napsanou takovou krásnou zhovadilost, jako Goblin! (01.10.2016)

Fenomenální Phenomena! Tedy, Suspiria se mi líbí více, jsou zde i jisté podobnosti mezi oběma filmy ( dívčí hrdinka, dívčí škola s internátem, mysteriozní vraždy, červi...) ale... Zvláštně výtvarnou kameru doplňuje opět hudba Goblina ( vynikající úvodní skladba od C.Simonettiho, The Maggots od S.Boswella, či The Insects od F.Pignatelliho) prostřídaná gothickým rockem ( Andy Sex Gang) a metalem ( báječní Iron Maiden a jejich Flash of The Blade, méně se hodící do filmu, ale jinak výborní Motörhead s Locomotive). Na rozdíl od jiných Argentových snímků zde převažuje barva bílá nad červenou. Den střídá noc, realita sny. Oblíbené obrazy se stromy zmítajícími se ve větru patří mezi jednu z poznávacích značek režiséra. Výborně navozují atmosféru napětí a tajemna. Nůžky, tříštící se okno, střepy, břitva, krev. Jestliže ve Fulciho Pastoru Thomasovi zažijí postavy červí smršť, zde se objeví rovnou tisíce much.Občas tempo snímku zklidní, ale kamera s temnou hudební podmalbou nás připravuje na nejhorší. Nakonec se člověk vyděsí během snahy Jennifer opustit nenápadně své lůžko, když stráž usne. Závěrečný masakr je výživnou italskou školou... (11.01.2012)

Pre mňa jednoznačne jedna z najlepších Argentoviek. Dokonca lepšia ako napr. jeho ďalšie známe snímky Suspiria alebo Tenebre. Veľmi umne sa tu kombinujú prvky gialla s niektorými prvkami starého dobrého gotického hororu, čoho výsledkom je potom akýsi šialený hororový guláš, ktorý má ale výborný ťah na bránu. Predovšetkým v kontexte zvláštnej atmosféry, tá ma miestami mrazila až v kostiach. K tomu treba ešte prirátať pár nechutností s hmyzom a maskérsku prácu, ktorá ponúkla to najlepšie z osemdesiatkového hororu (v prípade toho tajomného vraha). Páčila sa mi aj opička a jej záverečné zúčtovanie, skrátka hororové prvky boli jedna veľká báseň. Ani po hereckej stránke to nebolo zlé, mladučká J. Connely to zahrala fantasticky. Myslím, že práve týmto snímkom mnohých presvedčila o tom, že ju čaká skvelá budúcnosť, čo sa i potvrdilo, keďže má na svojom konte ešte zopár filmov, pri ktorých sa mi obrazne povedané, minimálne zatočila hlava. Jediné čo by som vytkol bola tá metalová muzika, miestami sa mi tam nehodila, hlavne ku niektorým scénam. Celkovo ale ide o slušný dojem - jeden z hororov, na ktoré sa tak ľahko nezabúda. Silný nadpriemer. 85/100 (07.12.2017)

║Rozpočet $3,8milióna║Tržby Celosvetovo €203,657║ Nápad z ovládaným hmyzu fajn, Jennifer Connelly príjemná a plochý dej drží koľko sa dá na určitej stráviteľnosti, prevedenie príbehu(hlavne prvá polovica) otras, hudba alebo tie pesničky úplne mimo, samoúčelnosť gore efektov či trikov z toho srší na každom kroku, funkčnosť pre dej minimálna. Dario Argento ma ešte ani raz nepresvedčil že by mal nejakú režisérsku zručnosť, jedine čo mu ide sú nechutnosti a samozrejme ich vypilovaná tvorba. /35%/ (27.04.2009)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)