Phenomena

Hodně zajímavá věcička. Vezmu-li v potaz dobu vzniku, pak musím smeknout. Výborně hustá atmosféra, kterou ještě více umocňuje, bohužel někdy né příliš se hodící, hardrockový hudební doprovod, naprosto dokonalá a neuvěřitelně roztomilá Jennifer Connelly (čtrnáctiletá!) a stylové a emotivně vyhrocené finále. Tři hlavní body, na kterých stojí tenhle film. Plus špetka mystična, tajuplné Alpy a sériový vrah, který nezanechává mrtvoly. Ta opice tam možná být nemusela, ale jsem s tím prostě smířený a beru to tak, jak to je. Je to mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a za ten excelentní závěr musím dát čtyři. [únor 2006] (15.02.2006)

Monty Python presents: Phenomena - Revenge of the Shimpy…..Počkat, to nebyla parodie? .... Žasnu, co za příšerné nesmysly procházejí u skalních fandů Argenta. Přesně, jak říkal Fulci – Argento je zručný realizátor na oko působivých scén, ale příšerný scenárista. Už tam chybělo jenom, že vrahem byl ten šimpanz, a vlastně bych se ani v kontextu dění ve filmu nedivil. Koneckonců, jeho entrée s břitvou v samém závěru tomu dalo korunu. (11.06.2019)

Argento nechal oddychovať mačky doma vo vile v Ríme a zameral sa tentokrát na hmyz, špeciálne na muchy a larvy. Ide samozrejme znova iba o pavedu, ale tu to vadí snáď najmenej z jeho filmografie. Popravde sú dve tretiny filmu skôr priemer s fajn atmosférou, ale v záverečnej polhodine sa Argento maximálne odviazal a predviedol enormne intenzívne a dlhé finále. Logika tu nemá čo hľadať, ale aj tie wtf momenty (opica, horiace jazero...) najmä v závere robia z Phenomeny slušný kult. (01.10.2021)

Dlouho je to takřka klasická Argentovská drsnější kriminálka (parádní začátek) s paranormální zápletkou – do švýcarské školy přijede američanka (mladičká Jennifer Connely), která umí komunikovat s hmyzem a trpí somnambulismem. A jako na potvoru zrovna v okolí školy někdo vraždí mladé studentky. A studentka se náhodou seznámí s vědcem, který zkoumá hmyz. A z těchto náhod Argento natočil film, kterému bych normálně dal za 3, ale kvůli parádním posledním tak 20-ti minutám to zvedám na 4. (20.06.2009)

Tak, v krátké době mé čtvrté a na nějakou dobu zase poslední setkání s Argentovou tvorbou mi do cesty přihrálo mnohými opěvovanou Phenomenu. Rovněž i v tomto případě se jednalo o mé první zhlédnutí (stejně jako v případě Inferna a Tenebre) a Dario opět nezklamal. Sice to bylo z jiného soudku, než jsem u něj zvyklý, ale to mi v tomto případě vůbec nevadilo. Příběh mě zaujal již od první minuty a to nejen díky mladičké Fiore, ale i následnému gore. Takové lahůdky si nechám líbit a bylo mi hned jasné, že v podobném duchu se bude rozhodně pokračovat i nadále. To jsem však ještě netušil, že na řadu přijde mladičká Jennifer Connelly, která se své role zhostila s naprostou bravurou i v takto mladém věku. Nejen že se na ní pěkně dívalo, ale ona předvedla i velice solidní herecký výkon. Dario následně rozpoutal další atmosférické „peklo“, do kterého jsem se zcela ponořil a přestože měl tento příběh několik slabších pasáží, užíval jsem si ho po celou dobu. Vražd tu bylo dostatek, nechybělo ani několik „zvratů“ a jediné co mě trošku mrzelo, byl ten digitální roj much. Nicméně tu hrál zajímavou roli i můj oblíbenec Donald Pleasence a „jeho“ opice. Musím však souhlasit s názory, že tentokrát se příliš nevyvedl hudební doprovod. Hudba jako taková nebyla vůbec špatná a klidně bych si jí pouštěl pořád dokola, ale v některých scénách byla nevhodná. No a úplný závěr bych taky lehce vylepšil. Poté co Jennifer vyleze z jámy plné hnijících těl a červů, jsem se musel následnému vyvrcholení potutelně usmívat. Ale to je jen můj názor. Každopádně Phenomena jako celek na mě zapůsobila velice pozitivně a i přes několik negativních prvků, jde pořád o solidní nadprůměr. Určitě jsem jí neviděl naposledy. 80% (07.03.2018)