Ulička zázraků

Pozvolna plynoucí film o obyvatelích jednoho velkého nájemního domu, majitelky, odkvetlé, leč velmi hodné slečny Susanitty, o rozháraném majiteli hospůdky,u něhož se projevila homosexualita a v jehož podniku se schází všichni sousedé na domino, o jeho synovi, o paní, která vykládá karty a její nádherné dceři Almě, do které se zamiluje holič, o starostech, drobných radostech, nešťastných láskách, tvrdém životu na ulici,tragédii, ale i vzájemné úctě a umění žít pospolu, tam kdesi na předměstí Mexico City, v obyčejné Uličce zázraků.A mladinká Salma Hayek, nádherná dívka, které uvěříte úplně všechno a vpovzdálí uslyšíte tesknou latinskoamerickou melodii.... (10.03.2014)

Má to všetky znaky typickej mexickej telenovely - od komplikovaných príbehov o nešťastnej láske, cez chovanie sa postáv až po hrozné herecké výkony a nepridáva tomu ani dabing. Miestami to naozaj vyzerá na hodnotnú drámu, no vždy sa tam po čase objaví niečo, čo to zhodí na úroveň telenovely. Takže priemer. (08.05.2019)

Podruhé je stejně dobrý jako poprvé... kam se hrabe Almodovar v zfilmovávání neuvěřitelných příběhů uvěřitelně, ... to ostatně jde mexičanům skvěle (amores peros) - nahustit tolik zajímavých dějů do jednoho filmu,všechny propojit, až je to nepravděpodobné a přitom pravděpodobné jak jen to jde, to vše obalit opravdu "zázračnou" atmosférou, která možná pramení z konfrontace naivnosti a iluzí lásky s morbidností a špínou života. (06.04.2005)

Takhle nějak by vypadala mexická verze filmů Paris, je t'aime a New York, I Love You. Všechny druhy lásky i zklamání v jedno filmu a navíc z mnoha pohledů, kdy my diváci, jako jediní vidíme vše (Alejandro González Iñárritu se stylem vyprávění nejspíš inspiroval právě tímto filmem). Film má v sobě vtip a to jak svou dějovou propleteností, tak i stylem natáčení (sem tam se do záběru mihne mikrofon :) ), má však i na konci každé své epizody obrovské drama, které na úplném konci filmu končí tregédií. Jako by to psal sám William Shakespeare. Definitivně jsem si potvrdil to, že Salma Hayek umí jeden zvláštní výraz, který poředvádí v každém svém filmu a díky kterému se do ní zamiluje herec, tak i divák. (02.11.2009)

Leoneovsky rozmáchla dráma o skupinke ľudí, zmietaných láskou v neprajúcnych osudových peripetiách. Citlivo, komorne sfilmované, kľúčové scény sa odohrávajú v tmavých interiéroch či nočných exteriéroch. Na mexickú teatrálnosť hercov si spočiatku treba zvyknúť, treba ju vnímať ako súčasť kultúry emocionálne otvoreného sveta, ktorý film veľmi dôveryhodne reflektuje. Odmenou je silný zážitok, ktorý vo vás zanechá stopu smútku a ľútosti. (04.11.2012)