Metro

Tohle by Amíci nikdy neměli koule natočit. Dostat to do ruky Emerich nebo nějakej jinej Mr pathetic, tak by z toho pravděpodobně udělal efektama nacpanou dojemnou srágoru, kde by k sobě byli všichni solidární. Hrdinové by dělali jenom to co je správné a vůbec všichni by byli k sobě hrozně hodní a hrozně fajn aby se zachránili... HOVNO! Rusáci se z nějakým stylizováním postav a přikrášlováním lidskýho chování nesrali a ukázali, jak by podobná situace vypadala v reálu. Problémem Metra (ale to není chyba filmu) je fakt, že není určeno tradičním konzumním divákům, kteří jsou odkojení právě na tý haldě patetických sraček co se v poslední době nazývají katastrofickými filmy. Metro je pro fajnšmekry kteří ocení tu uvěřitelnost. Lidi se k sobě chovají jak hyeny. V Rusku nic nefunguje všude je bordel atd všechny tyhle detaily z toho dělají netradiční, ale perfektně autenticky fungující dílko. A co se týče pravda někdy opravdu extrémního chování postav, tak na to se dá říct jen jediné Eto Rosija! A kdo aspoň trochu rozumí tý pověstný mentalitě Rusů, tak to pochopí a já jsem vděčnej za každej spektákl v tomhle žánru co dokáže přijít z novým přístupem a jenom nekopíruje tu patetickou šablonu ala Emerich v jejímž duchu se dnes točí většina filmů tohoto kdysi slavného dnes už pomalu umírajícího žánru. Každopádně kromě těchto faktorů co jsem zmínil i po technické stránce šlape všechno jako hodinky hudba je svižná a povedená a věřím tomu, že dojít k podobné situaci v reálu například v ČR, tak by to probíhalo asi zhruba tak jak je tu popsáno. Takže resumé? Zkrátit film tak o 20 minut a udělat o něco lepší konec neváhal bych klidně napálit i plnej počet. Každopádně jestli jsem dosud nerad jezdil metrem, tak teď už mě do něj, ale lautr nikdo nedostane! 90% (01.04.2014)

Spočiatku sa zdá, že sa bude jednať o remeselne zručne nakrútený a napínavý film. Lenže tá zručnosť upadá spoločne s pribúdajúcimi žánrovými klišé do ubíjajúcej šedi. Dopredu vieme, kto (ne)prežije, ako to celé skončí. Tvorcovia si myslia, že tieto klišé sú nevyhnutnosť a akákoľvek inovácia je šialenstvo. Ak by to bola časť Kobry 11, bol by som spokojný. Takto sa to tvári ako výdatný rezeň, kde ale vnútri cestíčka nachádzame namiesto šťavnatého mäsa karfiól. Čo ma upútalo? Akcent na príšernú dopravnú situáciu v Moskve. (30.11.2016)

Ruský katastrofický film z metra nemusí byť hneď katastrofa. Klišé situácií je tam pekná nádielka, ešte aj záchrana nemej tváre nemohla chýbať, ale aj to klišé je iné tým, že je akési ruské. Hlavná akcia s haváriou a zatopením vlaku točená zvnútra súpravy je nadpriemerná, podfarbená zvláštnou hudbou a aj spomaľovačky sa mi páčili. Keď to trochu viazne, tak film majú osviežiť žiarlivostné scény, to už bolo menej zaujímavé, ale dalo sa to zniesť. Celkovo som bol rád aj zo záverečnej záchrany, a viacnásobné sklamania a katastrofy, čo tomu predchádzali, vytvorili slušné napätie. (30.11.2016)

Docela průsak. Do moskevského metra kape. Všude bordel, všichni ožralí, kontrolní systém má v sobě snad ještě elektronky a centrální, sledovací panel má diodové blikátko a tři tlačítka z padesátých let. Divím se, že vlaky nejezdí ještě na páru. A pak přijde ta velkolepá katastrofa! Tunel pod řekou se protrhne a valí se jím ruská třímetrová vlna, která totálně jebe na fyzikální zákony a zásadně nezatéká do bočních prohlubní a odboček, aby se těch pár prchajících genitálů mělo kam schovat a neutopili se hned v desáté minutě. A tak dvě hodiny bloumají čvachtavým tunelem a řeší, kdo bude komu šukat manželku a jestli ten asertivní pubescent sbalí astmatickou šestnáctku, co na něj bez inhalátoru pěkně kašle. Kdyby na konci všichni chcípli, jednu bych snad přidal, ale bohužel, závěrem nesympatičtí hrdinové ruku v ruce pajdají vstříc zapadající sanitce. (16.04.2013)

Bezmoc, jedna z mých nejhorších nočních můr, věci, co nemám pod kontrolou (a tudíž jsou z gruntu špatně), voda v metru, metro pod vodou nebo spíš plné vody. Začnu od toho, co se mi nelíbilo, těch náhod bylo trochu moc a to jak v propletencích vztahů (že by se milenec a manžel setkali v jedné soupravě v jednom vagónu, stát se může, ale vsadit bych si na to nechtěla), tak ve výskytu únikové cesty ausgerechnet, když to je třeba jak sůl. Další věc je, jak těm jedincům, z definitivně zbylé skupinky přeživších, kteří se ocitnou pod vodou, narostou žábry, vždycky když je potřeba. Jinak si neumím vysvětlit, že se Galja a Denis neutopili a to ne, že by mi byli nesympatičtí. Ale když si vezmu podobné pátrací cesty pod vodou třeba v Dobrodružství Poseidonu, tak tam se ten člověk po příslušné době bez vzduchu zcela fyziologicky, věren své suchozemské podstatě, utopí. Ne tak ruský hrdina. Jenže zas jako patřičně infantilní divák jsem ráda, když jsou hrdinové, povšechně mi sympatičtí, zachováni při životě. To bych tedy zároveň v logickém kotrmelci započetla ke kladům. Další je ta líbezná holčička, srandovní psík včetně toho, že nechtěli hrát na city diváků a psíček zůstal živ a zdráv, dobrá hudba a pak smířlivě vyznívající konec stran milostného trojúhelníku. V poměrně krátké době jsem viděla dva filmy týkající se moskevské podzemky, přičemž Moskevské metro je lepší. Tak už vím, jak metro stavěli, prošla jsem se pod Moskvou, jsem už jen zvědavá, jaké to je, když se chodí po Moskvě. (09.09.2013)