Would You Rather

Velký potenciál žánrové události okořeněný Hanekeho démoničnosti. A s hlubokou myšlenkou v závěru. Několikrát omletý námět a směs inspirací Jamese Wana a Daisuke Yamanouchiho. Jenže v unikátní atmosféře a skvěle herecky vyvážených a psychologických postav. U Sasha Grey a jejím krku jsem měl choutky. (06.06.2014)

Začalo to ako nevinný nadačný večierok a zvrhlo sa to na úchylnú šou jedného zvrhlého bohatého maniaka,ktorý pre nich vymyslel veľmi zaujímavú hru do ktorej budu či chcú alebo nechcú zapojený.Tento film mi pripomínal ruskú ruletu,len nie priamo so zbraňou ale s inými nie menej vynaliezavými úkolmi,ktoré majú eliminovať slabých jedincov od tých silných.Niekto bojuje len za seba a niektorý aj za druhých.Ešte tu máme rozmaznaného synčeka,ktorý je tam veľký King,ale keď ide do tuhého tak ako prvý zalezie pod stol,tomu som prial všetko len to najhoršie.Hneď od začiatku bolo jasné kto to vyhrá a aj kto pojde ako prvý.Tento film je predvídateľný ale troška to dorovnáva fakt že vobec nenudí a stále sa tam niečo deje.A ten koniec bol dramatický.Tento film postráda krvavé scénky ale dorovnáva to psychickým týranim a ponižovaným účasníkov hry. (16.04.2014)

,,A VEČER ZAKONČÍME TAKOVOU HROU. O VÍTĚZE BUDE POSTARÁNO. ÚČTY, ŠKOLA, DŮM.....VŠECHNO“...... /// Přesně tak. Když už vás nebaví nechat se vořezávat Pilou, (ani Vile už vám nepřipadá moc ftipný…) nastal čas na další level, zvanej zvrácená hra. Vosum zoufalců s nadějí života jako v pohádce, ve hře plný oken do povahy člověka a rozhodnutích pod tlakem. Psycho ve skupině a sadomasochistický žně – prostě taková píčovina, kde si lidi (dobrovolně) ubližujou. Abych pravdu řek – všeho je tu tak napůl a to s těma překvapeníma má u mě furt navrch. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč Sjambok v akci viděti, celý den dobrou náladu míti. 2.) Kvůli větě ,,MÁME VÍTĚZE“ bych i vraždil. 3.) Thx za titule ,,Carl“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (02.04.2013)

"Ze dvou zel se volit nechce... nikomu z nás, jde to těžce." Dobré možnosti totiž nejsou. Pravidla hry určuje hravý parchant, "karikatura s teatrální mimikou a afektovanou dikcí" (© JASON_X), zatímco jeho syn se sadistickou rozkoší vychutnává vaše dilema a pak i bolest. Ale nedozvíte se vůbec nic o motivaci. Můžete si jen domýšlet něco o mrtvé mámě blonďatého zmrdečka. Její smrt v důsledku jeho volby, či snad otcovy volby (možná před očima syna), trauma jich obou... máte na výběr.  Ale pozor, ubíhá vám čas! Něco vám to připomíná? Ne, Saw jsem fakt nemyslel, WYR je úplně jiná psychologická liga. Ne tak krvavá, ale reálnější, víc pod kůži. Zvolíte raději vlastní bolest nebo ji způsobíte někomu jinému? Už víte, co jsem myslel? Je to o (ne)spravedlivém životě. Vybírat mezi zlým a ještě horším nechceme, bohužel často musíme. Zatímco filantrop Shepard Lambrick (Osud? Bůh?) na nás pobaveně shlíží (neboť on ví) a buransky hází na náš gauč skořápky z buráků. (07.07.2022)

Nebýt toho úplně zabitého konce, dalo by se hovořit o velmi nadprůměrném thrilleru. Těch 90 minut uteklo až neskutečně rychle a taková půlhohodinka navíc by tomuto snímku přinejmenším neuškodila. Když přihmouřím obě dvě oči a pominu všechno to nelogické chování postav, tak si film 4 hvězdy určitě zaslouží. Ocení zejména milovníci série Saw a dalších zvráceností. (09.03.2013)