Tengo ganas de ti

První film měl kouzlo, který druhý již nemá. I zde platí syndrom letního tábora. Člověk ho zažije a říká si: “To bylo to nejlepší v mém životě.” Přijde za rok, čeká, že to bude lepší a ono je to jiné. Přestože je Clara Lago kočka, je paradoxem, že se mu Maria Valverde v prvním filmu líbila víc. Přes veškerou odlišnost však oba filmy tvoří kompaktní celek, kterému dávám 4*. (20.05.2019)

Poznání je docela zajímavá věc. Začíná to tím, že si myslíte, že víte. Pak zjistíte, že nevíte. Potom většinou následuje panika, ponocování, pilulka, panák, pomočování, peristaltika střevní u slabších jedinců zrychluje či vypovídá služby zcela. A teprve potom, fakt až potom, si řeknete: „Vím, že nevím nic.“ V tu chvíli jste na to kápli. Prozřeli jste. Od tohoto okamžiku se začnete (možná) chovat trochu normálněji (netýká se všech) a s ohledem na hlavní postavy snímku doplním slůvkem „dospěleji“ (opět platí: ne všichni) . (23.06.2014)

Fantastické ! Ani som netušil že po tak zbabranom Tři metry nad nebem sa dočkám toho čo som hľadal. Celý film je doplnení krásnou hudbou čo v niektorých pasážach tomu dodáva krásny náboj ... Fandil som tu hlavnému hrdinovi čo sa o prvom diely povedať nedá, tam mi liezol poriadne na city :D aby všetko urovnal, ale hlavne aby odpustil hlavne sebe a našiel lásku ... (26.07.2013)

Pokračování skoro lepší jedničky. I když se říká, stará láska nerezaví, dokáže někdy nasekat pěknou paseku, že Babi? Moje oblíbenkyně Maria Valverde upozaděná, ovšem náhrada za ni více než koukatelná. Kulisou opět podmanivá Barcelona a náš hlavní hrdina Hache lítající ode zdi ke zdi jménem "zapeklitá láska". Trocha emocí, trocha sexu, trocha drámy a hodně,, hodně krásné hudby! ....."I když ty to nevíš, vybájila jsem si tvé jméno, omámila jsem se sliby a přespávala v autech. I když ty to nechápeš, nikdy na obálku nepíšu odesílatele, abych nezanechala po sobě stopy." (27.05.2015)

Dva roky po vzniku snímku Tři metry nad nebem vzniká pod režijní taktovkou stejného režiséra volné pokračování, které dějově navazuje na svého předchůdce. Subjektivně se mi tento sequel už tak nelíbil jako zmiňovaný starší snímek. Děj je vysloveně unylý, postava Babi byla výrazně upozaděna (k mé nelibosti), naopak do popředí byla vyzdvižena postava Hacheho, který nechybí téměř v každém závěru, což mě ke konci téměř až iritovalo, protože Mario Casas není žádný velký herec a celý film odehraje v podstatě s identickým výrazem v obličeji - to je vážně k uzoufání. Celkově se u tohoto filmu nemohu ubránit dojmu, že vznikl na základě úspěchu prvního dílu a doslova na objednávku ženského publika, které si vyžádalo vidět svého zbožňovaného španělského hezounka ve stejné roli ještě jednou. Toto je snímek vyloženě natočený pro ženské divačky, což mu v mých očích tím pádem moc plusových bodů nepřidává, protože jsem ho odkoukal s nezúčastněným rozpoložením nudícího se cynika. A skoro se až zlobím, protože jsem si ho vyhledal kvůli herecké přítomnosti mé oblíbenkyně M. Valverde, které se zde vlastně jen mihne v pár scénách. Nakonec zde pro mě největším objevem byla Clara Lago, která na sebe svým výkonem strhává největší pozornost. Na tuto mladou herečku, vzhledově připomínající mou další španělskou oblíbenkyni Elenu Anayu, mám v plánu do budoucna zaměřit více svou pozornost, protože mě zde nesmírně zaujala, a vyloženě se těším, až ji budu moci vidět v nějaké další roli. Celkově nemám problém prohlásit, že tento film je v podstatě povrchní sračka, kterou v mých očích zachraňuje pouze moje náklonnost ke španělské filmové produkci a přítomnost M. Valverde, která navzdory malému hereckému prostoru v roli Babi doslova září - snad v žádné své předchozí roli se mi nelíbila víc. (12.02.2013)