Holy Motors

Otravný Artík. První čtvrtce bych dal co do zážitku 40 procent, druhé 30 procent, třetí 20 procent a čtvrté taky 20 procent. Ministerstvu vnitra by z toho vyšel nadfilm, ale ... Mám rád otevřený texty, ale čeho je moc, toho je příliš. Tohle je roztlemený jak dveře do chlíva. Meh (26.11.2012)

Mám to chápat tak, že pan Merde z Tokia! byl pouze zdejší páně Oscar na dovolené? To je tedy zklamání... Každopádně (p)o tomto lze s jistotou prohlásit jediné; Kylie je tragická i jako herečka. Zbytek je tak specifický a okázale všem(u) navzdory, že stojí za to dát mu šanci, i kdybyste ho měli po deseti minutách znechuceně vypnout. I když je docela velká šance, že si v tom slepenci kvalitou značně nesourodých segmentů najdete ty své k adoraci/opovrhování; já si je tam našel a byly zastoupeny v zásadě přesně půl na půl. (25.05.2013)

Holy Motors je nezvyčajné filmové dielo, ktoré sa dá vnímať len dvoma spôsobmi. Buď Caraxovi sadnete na lep a necháte sa unášať jeho pestrou filmovou hrou, alebo vás hneď z úvodu vytočí jeho filmové videnie a dokonca celého filmu sa nezbavíte pocitu, že ste podvedený nesúrodými nápadmi, ktoré len pomáhajú Caraxovi masírovať jeho ego. Mňa našťastie tento kúsok uchvátil svojou skladbou, uhrančivými nápadmi a skvelým výkonom hlavného predstaviteľa. V tomto kúsku sa dá nájsť i mnoho prekrásnych kamerových záberov, ktoré miestami dokážu diváka doslova prikovať k sedadlu (niekedy je to spôsobené aj výraznou šokantnosťou). Nedá mi ešte nespomenúť, že v tomto filme je to najgeniálnejšie intermezzo, aké som kedy videl. (17.09.2012)

Mám pochopení pro rozporuplné hodnocení Caraxova filmu, jelikož tohle není dílko, které bych promítnul v sobotu večer svým rodičům. Holy Motors je určen divákům, kteří nemají problém s tím, vítězí-li forma nad obsahem, divákům, kteří rádi přistoupí na režisérovu hru a budou pátrat po důvodech a smyslu jeho obrazů. Pro mě je snímek poctou herectví jako takovému a zároveň pocta samotnému lidskému bytí, kde všichni hrajeme své role v neustále se opakujícím cyklu dne, života, životů, role, jež jsou řízeny pomyslnými božími motory. "Kamery se staly tak malými, že nejsou vidět." (16.12.2012)

Je to prostě nádherný, uchvacující, pohlcující, intelektuální zážitek, plný skryté symboliky, hluboce filosofického podtextu a až perfekcionistického, uměleckého ztvárnění bizarností života v nekonečných kontrastech jeho krásy a obludnosti. Jděte už, kurva, do prdele, ufoni! Tohle si přečíst zdravý, heterosexuální divák, co nemá ánung, kdo je tady co za esoterického pomatence a pod vlivem pětihvězdičkových výstřiků vysoce umístěných homoentit to nakoupí na páteční večer v domnění, že jde o film roku, hluboce postcoitum zalituje, že ten pátek nestrávil raději bitchovaním se ostnatým drátem nebo si třeba neprostřelil koleno nebo tak... V životě jsem neviděl lépe symbolicky ztvárněné hovno, jehož filosofické poselství jsou schopni pobrat snad jen absolventi FFUK, smažky a možná pár autistů. Jsem na rozpacích, mám li risknout druhou projekci přecpaný koksem a velkohubě se přidat k těm místním blábolícím artistům, co i přes kapotu vidí holý motor, nebo se na to prostě vysrat, prohlásit to za idiotskou performance pičovinu a zavřít za tím poklop žumpy. Volím za bé a jdu si raději nechat vytrhat nehty. (01.02.2013)