Holy Motors

Konečně film,který festivalové publikum zase jednou rozdělil do několika skupin.Mnozí znechuceně odešli po deseti až dvaceti minutách.Někteří si u filmu kvalitně pospali.Jiní vydrželi do konce,ale ke spokojenosti měli daleko.A jiní se nechali unášet atmosférou,hudbou,skvělými herci a precizní režií člověka,který se nespokojí s jednoduchými řešeními a triviálním řešením nastolených otázek.Já si Holy Motors užil velmi,bavilo mě sledovat tuhle bizardní pařížskou symfonii záběrů,které vévodí famózní Denis Lavant a osobně pro mě tento film byl zatím jedním z nejzajímavějších zážitků letošního festivalu. (04.07.2012)

Holy Motors je vcelku příjemný úlet. Není intelektuálním filmem, ale radostí z filmařiny. Režisér zkrátka poskládal několik nápaditých scén dohromady, slepil je lehce lepidlem v kontextu jakýchsi metafor a zalil to výtečným humorem. To celé nám pak servíruje v relativně dynamickém vyprávění, což je příjemné. Problém je, že poslední třetina filmu už není tolik nápaditá a zábavná jako předešlé dění. Mě osobně opravdu závěrečných 30 - 40 minut nudilo vyloženě nesnesitelně. Kdyby alespoň ten film měl nějakou skutečně hodnotnou kostru; myšlenku k zamyšlení, díky níž by se to celé kamsi posouvalo. Jenomže to tu, dovolím si říct, prakticky není. Závěrečná scéna s mluvícími limuzínami se odehranému zpětně snaží dát přidanou hodnotu, ale marně. Kdyby nebylo oné poslední třetiny filmu, vzniklo by milé "wtf dílko" pro diváky, kteří rádi zakusí trošku alternativnější filmografii. Dal bych pak 3 - 4*, protože jsem se dobře bavil. (28.11.2012)

Přiznám se: nepochopeno. A to mám pocit, že jsem to pochopil, přestože to nejspíše asi ani pochopit nelze. Přesně takhle to cítím. Ostatně copak lze po tak rozporuplném filmu napsat jednoznačný komentář? Možná mám bujnou fantazii, ale několik scén mi vzdáleně připomínalo odkazy na jiná díla. Líbí se mi hlavní motiv "herců" bez kamer. Některé detaily mě vyloženě nadchly. Přesto se dostavila nuda a nutkání nedožít se konce. (ten mě opravdu vyděsil, mluvící limuzíny jsem rozhodně nečekal) Zajímavé to bylo, přestože mě to nezaujalo. Jenže na konci mi zbyl jediný dojem: nejhorší ze všeho je fakt, že všichni strašně rychle stárneme, viď Kylie? Vůbec nevím jak hodnotit :( (09.12.2012)

Rezignujte na logiku a užívejte si ! Za mě dobrý. Nerozhodila mě ani mluvící auta:) Z devíti etud mě dostala nejvíc ta třetí, v zeleném oblečku, kterak se požírajíc smuteční kvítí řítí k Evě Mendes. (21.01.2013)

Jako fakt hodně divnej městskej larp. (07.02.2013)

Holy shit ?! (16.06.2016)

Zaprvé rozhodně žádný mainstream, dívalo se na to hezky. A co na tom, že je to jen taková hříčka?! (I když ten konec si mohl možná odpustit). (25.08.2016)

NE. I kdyby v Cannes tleskali na 4krát ( údajně prý zde snímek zažil trojnásobné "vytleskání" ve stoje ), já na konci filmu budu jenom nevěřícně kroutit hlavou, co mi to bylo podstrčeno pod nos. Nepochopil jsem a co hůř, nudil jsem se. Hvězdičku dávám za naprosto fantastickou hudbu uprostřed filmu a za...... tak asi jen za tu hudbu. [KVIFF 2012] (09.07.2012)

Tušil jsem, že to bude šílený, ale ne že to bude celý jedna velká šílenost. Vlastně ani ne jedna, ale asi do šesti epizod rozdělená fantasmagorie. Limuzínou projíždí Paříž muž, aby se zastavoval na "schůzkách". Na jednu se zamaskuje jako žebračka, na druhé předvání mimozemský erotický tanec, stává se starostlivým otecem, vrahem a bůhvíčím. Kdo je on sám, není jasné, snad unavený herec ztrácející se ve víru identit. Tu svoji dávno prodal pro záblesk krásy, kterou svými performacemi vykřesává pro neviditelného diváka. Krásné, bizarní a nostalgické, takové jsou úseky jeho dne. Jede limuzínou od místa k místu, nemá odpočinku i domov je hrou ke které dostane instrukce. Skvělá podívaná, cynický humor ale převládá určitá tíseň. Mě chyběla trochu pevnější kostra, která by držela rozmanité části pohromadě, něco málo se dozvíte z občasných rozhovorů, ještě více z písní jako Who were we? Kdo jsme byli, kdo jsme a kam se podějeme. Jedna epizodka kopíruje střední část filmu Tokio! kterou Carax před pár lety natočil, jenom je dotvořena ve stylu "kráska a netvor". Něco mi říká, že i v dalších scénách se najdou odkazy k jiným filmovým dílům. Každopádně se na to ještě budu muset někdy podívat. (28.11.2012)

Buď film někomu padne na míru nebo to pošle s Lavantem hodně daleko do řitních otvorů.Já si tedy celou dobu kousal nehty a tedy,že to bylo fuška ty skoro dvě hodiny.Ale kupodivu,ikdyž nechápu ani scénu ani minutu filmu vůbec o čem tahla selanka byla,tak mě dostala tou nefalšovanou výplodností merde pseudo mozkových scén,že prostě mi stačilo,že někdo si vozí zadek dvě hodiny,koukne co řiká kniha a šup zase za debila.Eva Mendes hot a čekal jsem něco víc z tý scény,hold mlsoun a místo toho stopořený frantík.Určitě pro mě film nevídaný jeho poetikou.Člověk se snad musí jenom zamýšlet co tím autor chtěl říci,jestli někdo ví,co všechny scény měli pro lidi znamenat,až se akutně dostaví do mých zpráv,děkuji.Jenom nevim,jestli mám tedy si někdy sednout do limuzíny,já jenom abych nejel do Holy Motors a neřeknul si,že ukážu svoje číslo jak jsem v pátek šel nalitej z hospody. (06.12.2012)

Co to, do psí díry, jako má bejt? Obdivuju toho, kdo to vydrží dokoukat do konce! (20.12.2012)

Vůbec jsem nepochopil smysl tohoto filmu a hrozně jsem se nudil. Dvě zajímavé scény, které jsem uvítal, však na celkový dojem jest málo ...1* (04.01.2013)

"Krása je v oku pozorovateľa" (01.04.2014)

Nebol by to zlý film... keby to nebola taká sprostosť... 20% (09.01.2015)

5 hvězd Merde! Totálně ujetý film a to je to co se mi na tom líbilo, s naprostou lehkostí překračuje všechny hranice a boří mýty. Osobně mi jen nesedla hudební vložka Kylie Minogue... nastopéro 100% (08.11.2015)

K čemu je to dobrý?... (08.11.2015)

Možná, že to obsahuje nějaké sdělení, ale je tak roztříštěné a nadsazené, že jediné, co opravdu výrazně vystupuje z celého kolotoče, je skutečné nasazení Denise Lavanta. Snad zatím vážně jen hraje! (11.11.2015)

Seriously, WTF?! (Art Film Fest 2012) (17.06.2012)

Tohle by mělo mít vlastní škatulku. Kdyby se film chtěl popsat tak by asi řekl: "Ahoj, jsem umělecky natočený, obsahuju pěknou hudbu, jsem hloubavější než kdejaká básnícká povídka a hlavně jsem o ničem. Jestli máš rád art a hloubavé kecání a nevadí ti, že jsem o ničem, tak si mě pusť a nekompromisně mi napař pět hvězd." Film za trest? To sedí. :D (11.11.2012)

Kamarádka (také filmový fanoušek) mi po zhlédnutí filmu říkala, že neví, co si o něm má myslet. Šla jsem se tedy podívat s tím, že nebudu myslet, že film jen nechám působit. A dobře jsem udělala: nad tím zcela nepředvídatelným labužnickým zážitkem (mj. klobouk dolů před hereckým výkonem pana Lavanta) moje pravá hemisféra nadšeně výskala a tleskala, aniž by rozuměla. Po odchodu z kina se přihlásilo moje logické já a žádalo nějaký rozbor. Když to hodně zestručním, tak bych viděla dvě možnosti subjektivního výkladu: pro mě, jakožto člověka více duchovně zaměřeného, to bylo stejné téma jako v Atlasu mraků: tedy procházíme různými životy, v různých rolích a různých tělech, a nabíráme tak zkušenosti. Pro lidi jinak světonázorově orientované to možná bude zobrazení toho, jak ve svých životech musíme denně nosit masky a hrát v různých situacích různé role, až už sami nevíme, čí jsme a kým jsme. A pokud vám připadá, že jsem magor, tak… ano, máte pravdu, přesně tuto roli jsem totiž našla v černých deskách jako „podklady pro další dnešní schůzku.“ :-) (06.12.2012)