Tři barvy: Bílá

Holub, který Poláku Karlovi Karlovi v úvodu označí jeho kabát, jakoby také naznačoval, kudy se bude druhý díl Kieślowského Tří barev ubírat. Karel se fascinovaně dívá na ptáka, který vzlétl ze schodů vedoucích k soudu, holub se mu očividně líbí, ovšem když se na Polákovo rameno vykálí, je po úžasu. Karel se ale nenaštve – je zklamaný, že mu něco tak krásného provedlo něco tak hnusného. Dost možná přemýšlí, proč to ten pitomý krásný pták udělal a jak by se mu mohl pomstít, ale nakonec stejně vytáhne kapesník, utře se a jde k soudu. Nechat se rozvést s krásnou Francouzkou, jejíž chování nechápe stejně tak, neboť on ji miluje a je si jistý, že ona jeho taky. Bílá je hořká (skoro)komedie, která rýpe do poměrů panujících v Polsku (kde se děj po Karlovu návratu do rodné země odehrává) i do lidských vztahů a citů. Na mušku si bere především lásku, zklamání, pomstu a odpuštění, které přijít sice může, ale taky nemusí. Opět skvěle zahráno, zrežírováno o ohudebněno, ovšem místy (stejně jako Modrá) poněkud zbytečně rozvláčné. (20.11.2011)

Bílá, není tak technicky propracovaná jako Modrá, to však neznamená, že je horší. Tento snímek je tako vý odlehčenější, mírně komický a cynický. Nejsinlnějším aspektem tohoto filmu je hlavní protagonista Zbigniew Zamachowski. Pro mě doposud bezejmenný herec, zde ztvárnil úžasnou postavu. Takový nepříliš sympatický ňouma který však časem získá sebevědomí a charisma, opravdu dobře zahráno. (17.12.2009)

Další z nadpozemských a křehkých příběhů Krzysztofa Kieslowského. Příběh natolik neskutečný, že jsem ochotný připustit, že tohle se klidně mohlo někomu (plus/minus nějaký ten detail) přihodit. Krzysztof Kieslowski opět rozjíždí hru, u které si vůbec nejste jisti průběhem ani koncem. Nejednobarevné postavy, úžasná atmosféra, perfektní práce s kamerou, excelentní hudba Zbigniewa Preisnera etc. - nevím, co dříve chválit. V příběhu mně sice mírně zaskočily dvě situace; přišly mi jaksi scénáristicky nedořešené, ale o to v tomto příběhu vůbec nejde. Shrnuto a podtrženo: Nádherný, byť opět posmutnělý opus, kterému však ani tentokrát nechybí to, co je pro Krzysztofa Kieslowského tolik typické: naděje. (14.12.2004)

Pri modrej som napísal, že sa teším na bielu. Zbytočne. Bielu považujem za najslabšiu časť trilógie. Klieslowského režijné majstrovstvo nemohlo preklenúť nedostatky scenára. Ani dobré herecké výkony nezachránili málo uveriteľný príbeh s málo uveriteľným prerodom hlavnej postavy. Keď zakomplexovaného, neúspešného holiča, ktorého aj holub oserie oblečiete do drahého kabáta a posadíte do Volva, ešte sa z neho nestane úspešný podnikateľ a prefíkaný pomstiteľ. Ako je zrejmé z napísaného, tri hviezdičky sú z milosti. (08.09.2014)

Druhá barva je, podobně jako ta první, Modrá, stejně skvěle režijně zvládnutá a na diváka opět působí zvláštní, těžko popsatelnou, tíživou atmosférou. Naprosto skvělé je cameo Juliette Binoche. To jsou takové ty detaily, které vám film posunou o úroveň výš. A ano. Julie Delpy byla neskutečná kočka. 7/10 (02.09.2014)