Tři barvy: Bílá

Predposledný film Kieslowského sa nesie v nezvyčajnom duchu. na jednej strane máme typickú Poľskú člapkanicu a na druhej strane Parížsky Art realizmus. Medzi týmito dvoma prostrediami alebo lokáciami ako chcete panuje určitá rozdielnosť, ktorá sa odráža aj v charaktera hlavných postav Dominique a Karola. Hneď na začiatku je ale potrebné povedať že Zamachowski je strašný sympaťák, na jeho hereckom prejave vlastne stojí celý film a je radosť sledovať jeho prerod z obyčajného človeka , ktorému sa nič nedarí na NIEKOHO. Jeho pomsta je o to v závere sladšia pretože ako to už býva z lásky sú tie najväčšie zločiny a všetci určite vieme že ženy sú často kruté. Keď ale na konci plakal nejak som s ním súcitil. Takisto keď hovoril po francúzky nemohol som sa ubrániť pocitu určitého realizmu. Jedna fantastická scéna strieda druhú, a je tu aj určitá retrospektíva, ktorá odkazuje na Kieslowskéhi diela- babička s flašou - tri farby modrá a väzenie z krátky film o zabíjaní. (20.05.2008)

Tento film se do mě zakousl s takovou razancí s kterou jsem ani nečekal. Toto moje první setkání Kieslowskim a můžu už ted říci že jsem si ho zamiloval. Jeho příběh jednoho polského loosera, je neodolatelný. Hned ze začátku jsem se s ním ztotožnil, mu prostě nešlo nedržet palce. Jeho životní pády sice bolely ale také bavili, jen vzpomenme scénu s kufrem nebo jeho první job jako ochranka. Civilní herectví Zamachowskiho mě doopravdy okouzlilo. Ovšem není to jenom komedie, je to především film o velké a nekonečné lásce. Tento film nejen dojme ale i pobaví. Připočtěme geniální pomstu, kterou jsou schopní jenom zamilovaní, dostane se nám opravdu Filmu s velkým F, který probudí divákovo srdce v záplavě citu... (21.07.2006)

Ne, prostě ne. Já už fakt nevím, co na tom Kieslowském kdo vidí - mě tenhle film strašně sral. Nesympaticky obsazená scenáristická slátanina o pomstě jednoho imponenta.. kristebože, celej tenhle film je fakt o hovnu a zkazil mi akorát náladu. K čertu s celou tou stupidní trilogií, nestojí za zlámanou grešli! (30.12.2012)

Nemůžu říct, že bych ten vztah toho polského instalatéra Jacka a francouzské femme fatale Dominique, nějak pochopil. Jako uznávám, že láska dokáže být svině, ale tady to vysloveně dostávala takovou novou neotřelou, dosud neobjevenou, dimenzi. Celkově se ale jedná o vztahově nesmírně zajímavý snímek, kde vyvrcholení celého námětu přichází se závěrem, který se v podstatě povedl. Pro ono vztahové nepochopení ale zůstávám u slušných tří hvězd. (20.01.2019)

Pohádka plná černého humoru. Pohádka o novém Polsku, Polsku "postsocialistickém" a tragikomedii Karolově. Polsku, kde si měli být všichni konečně rovni, kde si však každý chtěl být "rovnější". Egalité - druhé heslo francouzské revoluce, bílá druhá barva trikolóry. To vše je však spíše slupkou (i když neopominutelnou) příběhu. Vnitřek je opět vyplněn - jak jinak - neoslyšitelnou touhou po lásce. (06.08.2005)