Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Kdo by to byl řekl, do čiperky anglické královny, že…. :-) Pravdou ovšem je, že seskok padákem patří do základního výcviku nejen u anglického dvora. Otevírací ceremoniál jsem (přiznám se) shlédl pouze a jenom díky osobě D. Boylea a nutno podotknout, že Danny v sobě původní filmařskou profesi (bohudík i bohužel) nezapře resp. nepopře, to včetně reklamy na sebe sama. Střídá povedené momenty (K. Branagh, D. Craig+ anglická královna) s těmi méně povedenými (R. Atkinson) a nechybí (bohužel) ani ty totálně přestřelené, přičemž na pořadu dne je především moderna a tak nějak se zapomíná (až na pár světlých vyjímek) na stařičké tradice. Alespoň, že co se hudebního výběru týče, má Danny (žádná to novinka, vím) vkus, v čele s Chemical Brothers, U2, D. Bowiem… P.s. když jsem viděl tu bezelstnou radost a nadšení v očích jednotlivých členů (sportovců) napříč všemi výpravami, zapomněl jsem (alespoň na kratičký okamžik) na doping, velké peníze, lobby… a připomněl si původní Coubertinovu myšlenku. Tímto považuji 30-té letní olympijské hry za zahájené. Let´s go…. (28.07.2012)

Vizuálně bombastické, stejně jako všechny předchozí zahajovací olympijské ceremoniály, ale bez průvodního komentáře bych se v této procházce významnými momenty anglické historie těžko orientovala. Stejně jako všechny ostatní i mne zaujal pověstný suchý anglický humor prezentovaný Rowanem Atkinsonem a především samotnou královnou doprovázenou agentem Craigem. Skláním se před jejím smyslem pro recesi a začínám chápat její oblibu mezi spoluobčany. Také hudební velikáni, které dala Anglie světu sem právem patřili a bylo mi potěšením si je poslechnout. No a smysl některých ukázek jsem plně nepochopila a kdyby tam nebyly, svět by o nic nepřišel. (28.07.2012)

Nejlepší zahajovací olympijský ceremoniál, aspoň tedy do současnosti (2012). Už počáteční přerod krajiny během průmyslové revoluce hodně zapůsobil, a ukázky britského humoru (Bond, opravdová královna, Mr. Bean...) nasadily korunu. Taktéž zapálení ohně bylo originální a symbolika okolo samotného finálního ohně byla skvělá. Škoda jen, že zbytek vyplnily méně kvalitní (tím myslím 3-4*) scény, jako postelová scéna, scéna s mobilem... Ne že by to bylo špatné, ale přišlo mi to jako zbytečné natahování. Boyle má skvělý smysl pro detail, v každý okamžik si každý ze stovek herců na place hrál svou roli, bez ohledu na to, že ho nevidí žádný z přítomných diváků a po většinu času ani žádná z kamer... 85% (23.12.2012)

Bylo to úchvatné, takové fakt správně britské. Daniel Craig s Her Majesty to nandali všem, ale zároveň bych se na to znova dívat nemusela. Ale za vystoupení Paula a především mých zlatých Arcticů (i když mi Alex přišel nějak monotónní) jednu přidám. Každý si určitě našel to své, ale přiznám se, že závěrečná akce se mi líbila mnohem víc. Tam to vzali jako jeden velký koncert a to teprv museli lidi koukat, kolik hvězd i hvězdiček se sejde, když se zadaří. A Victoria (aka Posh) se neztrácela a nebyla zas tak pohublá, jak to všichni tvrdí. Lidi jsou jen zvyklí to říkat (21.08.2012)

Až na část s moderní anglickou rodinkou závislou na updatování statusů a popových rychlokvaškách se jedná o velmi důstojné zahájení. Postrádá sice pompéznost ceremoniálu v Číně, ale například artově zpracovaná industrializace Anglie, navíc podbarvená výjimečnou hudbou, působila nanejvýš efektně. Přítomnost Mika Oldfielda a Rowana Atkinsona potěšila. (28.07.2012)