Útok na Bílý dům

Olympus Has Fallen vs. White House Down. Těžký to battle, ale u mě o fous vítězí první jmenovaný. Filmy si jsou velmi podobné, takže srovnání je opravdu na místě. OHF jsem viděl dřív, takže možná i proto si mě získal víc. Určitě na mě ale zapůsobil mnohem úderněji (hlavně svojí první polovinou) než WHD, což je taky solidní akčňák, ale určité momenty ho srážejí do průměru. Nechápu, co pohledává v žánrech komedie a jak si někdo může myslet, že to za komedii má být považováno. Možná u nás to místy působí klišovitě, šablonovitě a trapně komicky, ale věřte, že pro Amíky to je boží hrdinský akčňák se vším všudy. 65% (16.10.2013)

Emmerichu, Emmerichu co s tebou mám dělat ty kluku ušatá. Na jednu stranu náš hezky povozíš na garden bílýho domečku, rozesmejěš, zaakčníš a člověk si říká, joooo takhle nějak sem si to představoval, jenže Rolande, co ty rodinný ťintily mintily, furt dcera sem, dcera tam, to bylo jak nepovedená odnož Kramer vs. Kramerová 2, tyhle kýble prázdnejch keců z filmu vylejt, tak mě tu teď hraje americká hymna a pálím pětihvězdama. Ne fakt ,kombinace akčňáku co se v mnoha momentech evidentně nebere zase tak vážně z rodinným dramatem, to je jak prcat prasnici divokou s tím, že je to vlastně taky ženská. Nebudu za ježibabu a napalím tomu tři, protože ty akčně - zábavný sekvence, zejména uprostřed filmu to fakt dotáhli až na můj smích a to já zase umím ocenit. (17.07.2013)

Letošek je rokem Smrtonosných pastí. Ta pátá s McClanem byla paradoxně nejmíň smrtonosná i zábavná, ta s Butlerem, která nás poprvé vzala tam, kde se měl McClane ocitnout už dávno, až moc opsaná, rutinní a nudná (byť scéna dobytí Bílého domu byla luxusní), a tak nejlíp sklapla až tahleta třetí. Emmerich, ačkoli měl ze všech jmenovaných zdaleka nejvyšší rozpočet, paradoxně nevítězí epičností (poněkud nenápadité) akce a za peníze, za které jindy srovnává se zemí celá města, zničí tady jen dva baráky (a ten Bílý už v minulosti několikrát zničil efektněji a nápaditěji), letadlo a pár helikoptér a aut. Boduje ale nejlepším scénářem, který je sice plný klišé, ale pěkně nám představí Bílý dům, Channing s Foxxem představují fajn dvojku, jejíž počínání mi evokovalo dva kamarády pařící spolu na Playstationu, a i záporáci jsou ucházející (a pět důležitých/výrazných padouchů je už trochu moc). A hrdinova vzpurná dcerka mě kupodivu bolestivě neiritovala a při jejím závěrečném odvolávání náletu mi stekla po tváři společná slza smíchu i dojetí. Kdykoli se na to rád podívám znovu. (24.07.2013)

Útok na bílý dům možná patří k tomu lepší, co Emmerich natočil, i tak se ale pro mě jedná o bolestnou zkušenost. Někdy mě napadá, že Emmerich odstěhoval do Ameriky, tamní lidi si snadno přečetl a od té doby si z nich dělá prču. To by pak byl génius, ale ono to tak zřejmě nebude. I zde dojde patetické proslovy a mávání prapory a happy ending, v takovém stylu že jsem z toho skřípal zubama. Takovéto filmy na mě působí až fyzicky nepříjemně. Navíc Channing Tatum v hlavní roli by zoufale potřeboval nějakou dodatečnou dávku charisma, protože je jeho role jeho postava je k uzoufání nezajímavá a nudná, ale to nic není proti jeho dceři, jedné z nejodpudivějších filmových postav co jsem kdy viděl. 11-letá teenagerka s fanatickým zalíbením v prezidentovi a v reáliích Bílého domu je, pokaždé když se objeví na scéně, tak nepříjemnou zkušeností, že jsme postupně začal fandit teroristům ať jí konečně odbouchnou. Takhle nějak jsem fandil i Bláhovi ze 30. případů Majora Zemana, nevím přesně proč, ale svým vyzněním mi Útok na Bílý dům tento seriál něčím připomíná. (02.12.2013)

Na mnoho rejžů, tím více na Emmericha, je tohle omezený prostor, takže snímek čím dál víc s přibývajícími minutami upadal do stereotypu. Zda je film pro či protiamerický je zbytečné hodnotit, ne proto, že se jedná o akčňák, ale obě strany mají svůj prostor a tak si zastánce té či oné může v klidu vybrat. Ke konci na mě té střelby bylo už poněkud moc...asi stárnu. :o) (21.11.2013)