Jasmíniny slzy

Námet je výborný, ale nepáčilo sa mi spracovanie. Stvárnenie jednotlivých postáv (až na výnimky) nebolo uveriteľné, skĺzalo to do typických klišé predstáv o nižšej vrstve. Jediné čo vyšlo boli postavy bezškrupulózneho boháča Aleca Baldwina a Cate Blanchett. Tá si rozhodne toho oscara zaslúži. Jej stvárnenie polobláznivej ženy, ktorá z nebeských výšok dopadne do šedivej ťažkej životnej reality, z ktorej sa bezmála dostane aby potom zase narazila ešte hlbšie, bolo jednoducho famózne. Dej bol pozerateľný, nič extra, ale aspoň som sa nenudil. Škoda toho konca, bol predčasný, odbitý a predstavoval som si ho úplne inak. 65/100 (03.03.2014)

Pro mě tématicky nejzajímavější Woody Allen za proklatě dlouhou dobu - možná ne tak strhující jako Match Point, ale zato o kus odvážnější. Hledání hodnot je v dnešní extrémní době vůbec jedním z nejšťavnatějších témat, do kterých se může autor zakousnout a Allen, který v sobě zase jednou rituálně probudil ducha pana Bergmana, k němu měl navíc vždycky dost blízko. To, co však nakonec povýšilo film z podnětného na jedinečný byla všemi po zásluze zmiňovaná a odměňovaná Cate Blanchett, která si tímhle hlasitě dupla na post, na kterém léta letoucí dosud zdánlivě neotřesitelně sedí Meryl Streep. 90% (24.03.2014)

Já se za sebe musím přiznat, že jsem asi čekala něco jiného a přece jen trochu hlubšího, protože vím, že jich má Woody v rukávě celé mraky, ale ve výsledku jsem byla celkem spokojená divačka. Na přemýšlení to opravdu nebylo náročné a i když byla Jasmína svým způsobem nešťastný človíček, který svou roli bohaté paničky nehodlal jen tak vzdát, tak ve mně zvlášť velké slzopudné emoce nevyvolávala, naopak mě její stavy docela iritovaly a to jakým způsobem je řešila snad ještě víc. Abych pravdu řekla, tak takové ženy ani neznám, které by se dostaly do takové situace (nepočítám nevěru), takže se empatie u mě moc nedostavila, tak jak bych si přála. Ale klobouk dolů před Cate Blanchet, která Jasmínu zahrála opravdu skvostně, takže její hysterické manýry byly stoprocentně uvěřitelné. Asi jsem viděla málo Woodyho filmů a počítám, že to budu muset napravit, abych pronikla nejen do jeho režijního rukopisu, ale i do jeho nevyzpytatelného světa žen. Za mě průměr a jedna hvězda navíc za Cate. (17.01.2014)

Woody je dobrý režisér a aj ako scenárista stojí za pozornosť, hlavne jeho dialógy, no Jasmínine slzy mi prídu trochu nedotiahnuté. Cate Blanchett to zahrala výborne, ale jej postava a ani príbeh ma moc nedokázal zaujať a nepomohlo tomu ani svižné tempo filmu. Každopádne dá sa na to pozrieť, je to predsa Woody. A keď začne byť film naozaj nudný a otravný (a on začne) akurát skončí. Takže nuda nehrozí. 65% - 3* (27.02.2014)

Neodvratný rozklad identity a neschopnosť sebareflexie. Hodnotový rebríček v spároch nenásytného materializmu, snobských manierov, slepej dôvery i viery. Život na predpis. Strata kontroly. Pocit osamelosti. Nárok na zmenu, na nové začiatky? Relatívny...a s diagnózou Jasmine vlastne takmer nemožný. Už len (ale nielen) kvôli tomu, že antidepresíva nie sú vitamíny a všetko to dávno zanedbané/ignorované sa postupne stáva mŕtvym, inu - ako sa vraví - time flies by... Nejde a myslím si, že ani nemalo ísť o ubíjajúci realizmus, ale skôr o mierne prešlachtenú divadelnú štylizáciu s dotykom tragikomična, ktorá primerane odôvodňuje niektoré realizačné diferencie ako napríklad nečakane úhľadný vizuál alebo niekoľko kvázi (melo)dramatických detailov počas vybranných rozhovorov. Ku kreslu prikurtuje one-woman show Cate Blanchett posílený konfrontáciou so suverénnymi kreáciami Sally Hawkins, efektívne narábanie s retrospektívami ktoré spĺňajú funkciu jak ozrejmovaciu, tak dej bystro posúvajúcu a samozrejme celoplošná zovretosť celku čo by záruka diváckej pozornosti, dodatočného zadumania. Modrá Allenovi svedčí. (08.11.2013)