12 rozhněvaných mužů

proti originalu to nema tu kouzelnou atmosferu, kterou delaji detaily. Napriklad: spravne posazene pomlky nebo kdyz je nekomu horko a poti se jako prase, tak je videt propocena kosile. Zacatek - usazovani u stolu a prvni hlasovani mi taky prijde v originale prijde vysperkovanejsi. A taky se mi mnohem vic libilo puvodni obsazeni... (02.08.2016)

Remake tak jednoznačného snímku ako je Lumetov originál sa v televíznom spracovaní stal pre Friedkina výzvou, ktorú využil. Kvalitou nadviazal na úspechy svojich skorších diel. Dokonca ma prekvapilo, že aj napriek dvom desiatkam minút dlhšiemu priebehu ma film vôbec nenudil, herecké výkony boli veľmi precízne a atmosféra v tej izbe by sa dala miestami doslova krájať. 80%. (29.03.2010)

Tv verzia, ktorá rozhodne nerobí hanbu svojmu kultovému predchodcovi. Dokonca by som povedal, že práve naopak. Táto nenápadná zato verná (doslova) napodobenina je ešte o kúsoček dotiahnutejšia, čo sa týka postáv. Prítomnosť afroameričanov v jednotlivých charakteroch dodáva zápletke, a vôbec dialógom, istú váhu. Popri tom všetkom každá postava má jasne vykreslený charakter, a na nikoho sa oproti o pol storočia staršiemu bračekovi nazabúda. Celý dej je síce na vlas rovnaký, navyše i jednotlivé charaktery sú na jedno bydlo, pričom ich predstavitelia sedia na tých istých miestach. Rozdielov je len veľmi málo, čo je pochopiteľné, avšak ten pomyslený "upgrade" je určite v tých najsprávnejších scénach. Niekto by mohol tento snímok nazvať plagiátom, no pre vyššie spomenuté dôvody a pre jasnosť kvalitného príbehu, ma to v celej jeho dĺžke ani len nenapadlo. Je chvályhodné, že i televízia, neznámy herci a zabudnuteľný režisér dokážu vyrukovať s tak kvalitnou drámou.A preto verím, že prípadný pocit z plagiátorstva v tomto prípade každý s radosťou pominie.... (11.11.2009)

Čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se tehdy dvaapadesátiletý Henry Fonda navlékl do bílého obleku a v jedné dusné místnosti v patře soudní budovy předvedl jeden z nejznámějších hereckých výkonů v dějinách filmu. Henryho Fondu vystřídal tehdy o generaci starší Jack Lemmon, hlavním protihráčem se mu stal jeho vrstevník George C. Scott (aka Jeho Zelenost Generál Patton) a Jiřího Voskovce v roli zdvořilého imigranta odkudsi ze střední či východní Evropy vystřídal Edward James Olmos - který má kupodivu stále být z východní Evropy:) Samozřejmě je tu více známých jmen, ale to už není tak důležité, pánové Stahl, Petersen, Gandolfini a Cronyn prominou. Důležitější je, že se režisér Friedkin, tehdy rovněž takřka se sedmi křížky na hřbetě, rozhodl oživit obraz, a tím nemyslím jen pohyblivou kameru;) Řeč je hlavně o afroamerických účastnících, z nichž jeden hraje velmi výraznou roli rasistického porotce - vymlasknout takhle všem na odiv černého rasistu, to je kus novátorství, ať se vám to líbí nebo ne. Zajímavé je, že tomu "džentlmenovi" v obleku ten jeho svatý hněv na špinavé feťácké Mexikány věříte (a je vám z něj zle jako z každého jiného nácka). Podezřívám Williama Friedkina, že svým castingovým rozhodnutím chtěl ukázat, že doba hodně pokročila, a především posílit tu vnitřní rovinu Dvanácti Rozhněvaných Mužů - tu, ve které se nastavuje zrcadlo naší "objektivitě" a "nezaujatosti", manipulovatelnosti, ale i odpovědnosti za naše rozhodnutí. Rozhodně se mu to povedlo, bohužel film jako celek je jen důstojným remakem, který kvalit originálu nedosahuje. Dokonce bych řekl, že Michalkovova verze je také lepší, ale to je kromě její originality dáno i velkoplátnovou výpravou. Na televizní film dost slušné, ale "objektivně" prostě nemůžu dát osmdesát. Výsledek je 70%. (06.07.2009)

Menší dilema nad výslednou volbou v mém hodnocení. Protože Lumetovu adaptaci z roku 1957 dobře znám. Je pěkné, že si režisér Friedkin ještě našel po 20ti letech od svého majstrštyku Mzda strachu (1977), provázejícího bohužel těžký osud a obrovský kasovní propad, látku k dalšímu výbornému dramatu. Jen tápám, zda skutečně muselo jít zrovna o notoricky známou divadelní hru, slavnou již i díky notoricky známému staršímu filmu. Proč Friedkin nezapátral třeba po nějakém méně známém kusu se soudní tematikou či nezpracovaném soudním případu... Ať už je to jakkoliv, jde o po všech stránkách kvalitně odvedený kousek, plně reprezentující sílu a potenciál televizních dramatických inscenací. Herecké výkony (zejména Jack Lemmon verzus George C. Scott coby protichůdně stojící porotci) a silný scénář zde vytvářejí i v minimálním rozpočtu maximální zážitek. Napínavý, mrazivý i fascinující to pohled do dění zákulisí soudního procesu, nejednoznačného zločinu i lidského jednání a psychiky v závažné situaci. Kamera zabírá dění převažně v jedné místnosti poměrně dynamicky, a celkové pojetí mi přijde snad i o něco civilnější, než u Lumeta. Fakt, že se tu v mírně aktualizovaném pojetí objevují postavy rozdílné nejen charakterem, ale již i rasou nebo věrovyznáním, nemusí být jen nutnost politické korektnosti, klidně i drobnou přidanou hodnotou. Nadčasovost a poselství tohoto snímku ke mne spolehlivě dolehly. Já hlasuju nevinný – pokud jde o odsouzeného chlapce v příběhu, rovněž tak pokud jde o tento snímek, který zde někdo v komentáři označil za plagiát. 90% (Filmová výzva 2019: Snorlax) (21.09.2019)