Indie Game: The Movie

Když jsem si před koukáním na Indie Game tady přečetla několik komentářů, kde někteří psali, jak je to emocionální snímek, říkala jsem si, co může být na dokumentu o nezávislých tvůrcích her a jejich hrách emocionální. Ač jsem si námět představovala obecnější a s více vzorky, které reprezentují skupinu jako celek více, takhle to nebylo nic proti ničemu. Tvůrci výběr zúžili na hrstku konkrétních lidí a ty emoce tu fakt byly! (13.03.2014)

Hravý a celkem povrchní dokument, který naštěstí oslňuje běžné diváky hlavně svými vyššími produkčními hodnotami (kamera, hudba, střih). Po svižné půlhodince, kdy jsou všechny tři "týmy" představeny přichází trochu originálnější a zajímavější část, kdy tvůrci sledují vývojá v určitých fázích procesu výroby videoher. Je zde stále na škodu rozpočtové a časové omezení, protože je vidět, že natočený materiál je pouze z několika málo návštěv. Zato ale musím kladně hodnotit výběr her, které patří v indie mezi ty větší, snadno identifikovatelné, a zároveň jsou za nimi sympaťák a výrazná osobnost (Edmund), inteletaktuál (Jonathan) i magoři (Phil a Tommy). Toto rozškatulkování je pro diváka zajímavější než děj v druhé polovině dokumentu. Na závěr jenom poděkuji za skvělou a ojedinělou projekci ve startupovém hnízdě TechSquare se spoustou mně podobně "postižených" lidí. 75 % (13.07.2012)

Nejde o dokument v pravém slova smyslu; vypadá to spíše jak celovečerní verze zdařilého kickstarterovského videa na produkt "vývojáři indie her". Je to sice o nezávislé herní scéně, ale soustředí se to výhradně na trio FEZ, Braid a Super Meat Boy, kterým se dostalo před, při a po vydání značné mediální pozornosti (zasloužené, ne že ne) i kritického úspěchu; a v zásadě i toho komerčního. "Skutečnou" indie scénu to tedy nijak neřeší a ostatně ani nezmiňuje. Není to o vývoji, není to zase až tak moc o pohledu do zákulisí a je to tedy především o čtyřech lidech. A o tom zda mají co říci. Tady sice mají co říci všichni, ale s výjimkou Jonathana Blowa a Edmunda McMillena jenom tak žvatlají a nic moc kloudného neříkají. Na druhou stranu se tu potvrzuje, že aby byl člověk génius, tak musí být i tak trochu blázen či popřípadě debil. Tady jsou více či méně narušení (každý po svém) všichni. Nejvíce to zarazí u Phila Fishe, což je ukázkový sebestředný konfliktní zámořský duchebag, u nějž byste vzhledem k jeho arogantnímu projevu čekali, že bude trávit dny trolováním v internetových diskuzích (i když... možná to dělá, bylo by mu to podobné) a ne že zrovna on je autorem něčeho tak nezměrně nápaditého, poklidného i inovativního jako je FEZ; tedy hra, která patří do toho vzácného ranku titulů, které dokazují, že i herní scéna může dát vzniknout uměleckému dílu. (22.07.2013)

Indie hram fandim z celeho srdce, nektere kousky jsou vskutku luxusni a byl jsem zvedavy na kvalitni dokument na dane tema, proces tvorby atd., ale tohle na me pusobilo spis jako promo a spatne herecke cviceni nekolika nesympatickych geekovskych drama queens se spatnymi vousy. FEZ vypada dobre a rad si to zahraju, ale Phil Fish pusobi jako neskutecnej debil. 5/10 (20.08.2014)

Pro mě jeden z největších zážitků letošního roku. Emocionálně nesmírně silný, skvěle vygradovaný a jako celek opojný v tom, že ukazuje herního vývojáře nejen jako fanouška, který si váží respektu jiných fanoušků, ale především odvrácenou stranu kreativních autorů, kterým se bortí svět téměř ze dne na den. A kolikrát k tomu stačí taková blbost jako pozdní upload na Xbox Live. Z hlediska objektivních kvalit by to bylo za čtyři, ale filmu, ve které na férovku zazní, že jsou dnešní mainstreamové tituly vlastně strašné sračky, mám chuť pořádně přisolit. (13.10.2013)