Sakra, kluku!

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum nezávislých (Oh Boy / OH BOY / Sakra, kluku!) - Pro mne asi ten pomyslný vrchol letošního festivalu. Film o kontrovérzním rozmazlenci, který najednou o vše přišel a potuluje se od nikud nikam má své strašné kouzlo a úžasná černobílá kamera, která vyjadřuje černobílé Nikiho pocity to jen dokresluje... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 4. místo - 95% (15.07.2012)

Už jsme opravdu dospělí, a je to dobrý pocit, když člověk o pár měsíců starší než já natočí jako svou prvotinu tak zralý, klidný, noblesní, neuhýbavý a přitom osobitě krásný, svrchovaný film. Je radost vědět, že jsou už mezi mými vsrtevníky lidé, na něž je možné se spolehnout. A přitom vám ještě umožní co chvíli vyprsknout smíchy, ovšem - z dospělých důvodů. *~~ (20.07.2016)

Hervorragend! Když jsem se díval na jaře na německé filmové ceny, trochu mi ta dvě slova "Oh boy" lezla na nervy, neboť tenhle film vyzobal téměř všechny kategorie a byla to pak už ke konci nuda. Po jeho zhlédnutí mi však nezbývá nic jiného, než smeknout. Všechny ceny a uznání, které získal, si stoprocentně zaslouží. Všechno je tak, jak má být, hořkosladký černobílý snímek prostoupený melancholií, již může jen málo měst poskytnout stejnou měrou jako Berlín. Excelentní Tom Schilling v titulní roli, jeho Nika si musí snad každý zamilovat, výtečná hudba, která mj. připomene filmy Woodyho Allena, neotřelá kamera, kvalitní scénař s bezchybnými dialogy, vedlejší role skvěle zahrané a tahle bych možná mohl pokračovat donekonečna. Oh Boy je mimořádně úspěšným snímkem, generační výpovědí, dalo by se říci, že přelomovým snímkem s potenciálem kultovního díla, které rozhodně připomene filmovou klasiku šedesátých a sedmdesátých let. Německá kinematografie si v posledních letech vede znamenitě a není to již jen díky Akinovi, Tykwerovi nebo Petzoldovi. Formuje se generace mladých a talentovaných režisérů, již nám toho ještě určitě hodně předvedou. (20.10.2013)

Osamelý vlk Niko už 2 roky nechodí do školy. Otec mu mesačne posiela 1000 eur a on celý ten čas "premýšľa"... Nestáva sa často, aby film bez nejakého výraznejšieho deja dokázal diváka upútať. Tu sa to podarilo, pretože film má dva výrazné tromfy. Prvý je herec Tomi Schilling a druhým silná atmosféra filmu, často podmazaná džezovou hudbou či piánom. Zámerne zvolený čiernobiely formát filmu svedčí, občas vystrelí dobrý vtip a aj dialógy zo života mi mali čo povedať. Asi najviac však dialóg s otcom a záverečná debata so starcom v bare. "Museli sme v triede zdraviť Heil Hitler!, robili sme to , čo všetci ostatní. Alebo máš iný názor?"---"No z dnešného pohľadu..."----"Eééj chlapče, vtedy dnešný pohľad neexistoval..." Tomi Schilling už neraz dokázal, že je skvelý herec, naposledy v Unsere mutter... Je síce malý vzrastom, ale veľký hereckým talentom. TOM SCHILLING - NEMECKÝ AL PACINO! 80%. (19.10.2014)

Pred pár dňami som sa pochvalne vyjadril o nemeckej kinematografii posledného obdobia a hneď mám k dispozícii ďalší dôkaz, že to nie je iba nejaká epizódna odchýlka od doterajšieho. Koho by napadlo, že v roku 2012 niekto nakrúti čiernobiely film, zdanlivo bez deja, s postavou sympatickou nanajvýš vizuálne, podfarbí to nevtieravou hudbou a vznikne z toho pozerateľný a dokonca príťažlivý film, ktorý bez zaškrípania plynie od úvodných po záverečné titulky. Tom Schilling je vo filme veľmi presvedčivý a patrí mu veľký podiel na celkovo dobrom vyznení. (15.10.2014)