Sakra, kluku!

U současných filmů natočených černobílé bývám ostražitá, jestli to dává smysl nebo se režisér rozhodl jen manýristicky využít černobílé vidění, aby to vypadalo umělecky. Tady má, myslím, černobílá kamera důvod. Je odrazem hlavního hrdiny, který je taky takový šedý, bezvýchodný, neví, co se sebou, neví, jak dál – občas mi připomněl hrdiny některých filmů ze 60. let. Dostává se do různých, někdy absurdních situací, do kterých se vůbec dostat nechtěl. Je pasivní obětí, vždy ho někdo do něčeho natlačí a jemu je to nepříjemné. Chtěl by být někde úplně jinde. Problém je, že vůbec neví, kde. Beru to jako portrét mladíka, který je na rozcestí – pokud to budeme brát optimisticky, a tak má před sebou další cesty, po kterých se teprve vydá. Když se na film budeme dívat pesimisticky, tak už rezignoval, a protože neprojevuje žádnou snahu, tak se už ani nikam dál než do bezvýchodnosti nedostane. (21.11.2017)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum nezávislých (Oh Boy / OH BOY / Sakra, kluku!) - Pro mne asi ten pomyslný vrchol letošního festivalu. Film o kontrovérzním rozmazlenci, který najednou o vše přišel a potuluje se od nikud nikam má své strašné kouzlo a úžasná černobílá kamera, která vyjadřuje černobílé Nikiho pocity to jen dokresluje... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 4. místo - 95% (15.07.2012)

Pred pár dňami som sa pochvalne vyjadril o nemeckej kinematografii posledného obdobia a hneď mám k dispozícii ďalší dôkaz, že to nie je iba nejaká epizódna odchýlka od doterajšieho. Koho by napadlo, že v roku 2012 niekto nakrúti čiernobiely film, zdanlivo bez deja, s postavou sympatickou nanajvýš vizuálne, podfarbí to nevtieravou hudbou a vznikne z toho pozerateľný a dokonca príťažlivý film, ktorý bez zaškrípania plynie od úvodných po záverečné titulky. Tom Schilling je vo filme veľmi presvedčivý a patrí mu veľký podiel na celkovo dobrom vyznení. (15.10.2014)

Niko je v podstate dobrý chlapec, on by najradšej stále pil len kávu. Lenže keď sú všetky kávomaty nefunkčné a presso mašiny sa čistia, musí nakoniec piť len to pivo a vodku. Mládenec bez vízie a budúcnosti sa cíti v súčasnom Berlíne obklopený toľkými bláznami, až si nakoniec začína myslieť, že chyba je v skutočnosti v ňom samom. Tu môžem hlavného hrdinu upokojiť. Jeho cesta životom mi pripadá ešte vcelku správna a nepokrútená. Problém naozaj spočíva v uvažovaní a živote mnohých iných ľudí. No a ten psychológ v úvode filmu to zabil. Ten by mal na myšlienkovom oddelení nie pracovať, ale ležať... (19.01.2020)

"Nedal by si někdo šálek dobré brazilské kávy?" - Kandidát by tu byl, mistře! ;-) Aneb co vše může plnit úlohu symbolu neuspokojivého, bezcílně těkajícího, mladého, ale už tolik vyčerpaného života, palčivé existenciální krize, míjení se s vlastním osudem, ztráty porozumění sám sobe i světu (Klíčová otázka, kterou si Niko klade, by šla parafrázovat takto: "Zbláznil jsem se já, nebo lidi okolo mě? Jak se v tomhle bláznivém světě (z)orientovat? Co dělat?" - Nakonec jsme na/porušeni všichni. A s tím se nedá nic dělat, nezbývá než zatnout zuby a (vy)držet.). ___ Oh Boy je zvláštním filmem (resp. můj zážitek z něho nemůžu nazvat jinak než zvláštním), během sledování jsem si totiž nebyl jist, zda mě baví (resp. oslovuje), nebo ne, jestli mi něco dává, nebo ne (jinými slovy, zda není festivalovým filmem na jedno zhlédnutí), aby uběhlo několik dnů a já díky vnitřnímu usebrání (na něž skrze všechny ty vzruchy po dobu projekce nebyl čas) zjistil, že jsem se setkal s něčím výjimečným - současně komickým a melancholickým, hlavně však hluboce pravdivým pro ty z nás, kteří čas od času mají pocit, že něco důležitého zmeškali a že už na ně žádná budoucnost nečeká, a vlastně ani neví, proč si ji v tomhle bláznivém světě vůbec zařizovat. Díky, pane Gerstere za tak vyzrálý debut. 80 % (09.07.2021)