Zločiny a poklesky

"Byl to fajn chlap. Milý, slušný, vzdělaný, nic si nedovolil. No a pak jsme šli domů... Jenny nebyla doma, spala u své kamarádky. No, měli jsme už trochu upito a on mi řekl: Mám tě přivázat k posteli? Přivážu tě k pelesti. No a tak jsme to udělali." "Proč mi to říkáš? Jsi moje sestra, já takové věci nepotřebuji vědět." "No a jak jsem byla přivázaná... Tak si na mě sedl... A udělal na mě potřebu! A pak odešel." "Uááá, ty si tak pitomá! Proboha jak ty si pitomá. Od cizího chlapa se necháš přivázat k posteli. Mohl tě klidně zabít." "To by udělal mnohem líp." (12.07.2007)

Je to teprve třetí Allenův film, co jsem viděl a musím říct, že se mi jeho filmy začínají hodně líbit ... obzvláště mám slabost pro stará kina, která jsou plná starých filmů, na které jen tak mimochodem jeho postavy chodí :-) Dále je tu ten existenciální humor, New York a příšerné oděvy, které se nosily na přelomu 80. a 90. let, brrr. Z herců samozřejmě musím pochválit svého oblíbeného Alana Aldu, jsem rád za každou příležitost, kde ho můžu vidět mimo MASH, Landaua, který mě před tímto filmem zaujal už coby Bela Lugosi v Edu Woodovi anebo mě neznámého Jerryho Orbacha, jako typického židovského gangstera :-) Woody Allen sám je herecky samozřejmě taky fajn. Nelíbilo se mi to tolik jako třeba Love and Death nebo Manhattan Murder Mystery, ale pořád kvalitní zážitek :-) (12.10.2013)

Vyborny film od Allena, jeho Radio Days som sklepal, lebo sa mi to nevidelo. Tu uz ide o dost : dusevne tryznenie z nevery a zabitie manzelky + neuspesnemu a neurotickemu dokumentaristovi preberie rodina m jeho manzelku. Zivot je tvrdy a casto drsny, to plati v reali aj vo filme. Tak ako v obycajnom zivote, aj tuna obycajne dialogy prevazuju, rezisersky doslova perfektne. Pan Allen dokazal, ze rezisersky je velky talent, jeden z najlepsich filmov Wudy Allena : 89 % (29.08.2017)

O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". (10.05.2011)

Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. (03.02.2015)