Prohnilí

Zezačátku jsem byl trochu zklamán, ale jako správné víno v průběhu stopáže dojem zraje. Rozhodně nečekejte třaskavý humor dalších známých Zidiho komediích, film spíše spolehá na kouzelnou atmosféru a trochu hořký humor. K vyššímu hodnocení mě přesvědčila vynikající hudba a nezapomenutelný závěr, jinak spíše tři a půl. (30.05.2013)

Komédia s trpkým podtónom o tom, že vzájomný finančne prospešný modus vivendi (spôsob spolužitia založený reálnym spolužitím rôznych subjektov, nie základe písaného práva) medzi políciou a podsvetím je žiadaný a tolerovaný. Dnes viac komické ako parodické, pretože predsa len sa nesiaha (až na výnimku) na veľké ryby. S dávkou zhovievavej účasti je ukázaný bežný svet drobných zlodejov, prostitútok, priekupníkov. Kokaínový rauš šéfa polície nemá chybu. Podvádzajúci policajti sú sympatickými antihrdinami. Poznámka: Ak by sa svet prehnitých porovnal so slovenskou politicko-mocenskou špičkou rokov 2010-2020, tak to máme riadne posunuté: s exfrajerkou taliana spojeného s mafiánskou N´dranghetou nechodí nejaký policajný dôstojník, ale rovno predseda slovenskej vlády. Zamestná ju ako vyššiu štátnu úradníčku na Úrade vlády. Následne ju berie na návštevy, kde sa preberajú dôverné a utajované skutočnosti, napríklad k Angele Merkelovej. Kokaín tu nefúkajú len nejakí vyšetrovatelia, ale slovenský exminister vnútra a jeho parťák v pochybnom biznise: exminister financií. Úplatky a výpalné od malých predavačov kradnutého tovaru, či malých nepoctivých príštipkárov bez potrebných povolení tu nikoho nezaujímajú. Predmetom biznisu sú najväčšie štátne zakázky a najmä provízie z nich v sume od 10% do 50% obstarávacej ceny projektu. Ďalším výnosným podnikaním sú daňové vratky. No a v neposlednom rade roky fungujúce kupovania si výhodných rozsudkov v majetkových i trestných sporoch. V týchto súvislostiach sú francúzsky Prehnití milou a neškodnou komédiou. (03.08.2020)

Příjemný a napínavý detektivní thriller s půvabně lehkým humorným nadhledem. O stavu zkorumpovanosti v policejním sboru, kterou zastupuje montmartrský policejní inspektor René Boirond (skvělý Philippe Noiret). Který za úplatky přehllíží drobná porušení zákona. Jeho nový parťák Francois Lesbuche (dobrý Thierry Lhermitte) musí projít přerodem z naivního idealisty v plnohodnotnou součást policejního sboru. Mimo jiné také zjištěním, že přilišná poctivost se může zle vymstít. Zlomem jeho proměny je půvabná manipulátorka Nataša (Grace De Capitani), velmi náročná společnice v samotě. Z dalších postav: Reného partnerka Simone (Régine), policejní komisař Bloret (Julien Guiomar), který si mimoděk přivodil závislost na heroinu, a teroristický obchodník Camoun (Bernard Bijaoui), kterého se rozhodne ústřední dvojice okrást, aby si mohli splnit své sny. Vlídná korupce je přípustna, ale i tak má každý svůj sen, pro který je často schopen udělat velmi mnoho. Zábavné i napínavé. (02.03.2011)

Tenhle film je jako Beaujolais – nelze jej jen pasivně nasávat, je třeba ho aktivně vychutnat. A pak si člověk uvědomí, do jakých hlubin trapnosti a nevkusu jsou někteří dnešní tvůrci „komedií“ schopni klesnout, aby vyrobili vtip, k jakým klišé jsou ochotni zajít, aby vyrobili myšlenku, a že úsloví „staré zlaté časy“ a nostalgie po nich má ve filmovém světě své opodstatnění. (24.05.2012)

Během promítání jsem cítila skutečně přenádhernou radost tam uvnitř, u srdce. Právě jsem se vrátila z romantického dostaveníčka s Filipem zpátky do reality. Jeho šarm, harmonika, francouzské uličky, lidé venku, v obchůdcích a hlavně komediální nádech celého příběhu mě skutečně zahřály. (přesto přiložím polínko do krbu čistě jen pro udržení dojmu.) Líbil se mi jeho, léty vychytaný, styl policejní práce, dostat se postupně přes malé rybky k těm velkým parybám. Rozesmíval mě jeho zpočátku marný boj naučit Mirka Dušína, jak se dostat k informacím. Sem tam přivřít očko, sem tam se nedívat vůbec, ale hlavně! ty jeho geniální nápady jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Skoro. Ale ten konec! ... no, i slza se drala ven, přátelé. (01.04.2015)