Velmi zajímavý snímek, u nás ne příliš známého francouzského režiséra, na mne udělal dojem po všech stránkách kvalitní podívané. Snímek se na jedné straně opírá o chytře napsaný scénář a jeho ještě lepší realizaci a na straně druhé mu jasně dominují herecké výkony obou představitelů hlavních rolí novomanželského páru, Desqueyrouxových. Excelující Emmanuele Riva, která bravůrně zvládla scény s vnitřními monology, našla ve svém mužském protějšku ne méně brilantního, tehdy ještě mladého, Philippa Noiret. Oba byli za ztvárnění svých rolí po právu oceněni. O silnou atmosféru snímku se vedle hereckých osobností a scénáře zasloužila rovněž velmi kvalitní kamera, režie a koneckonců také vhodně zvolený hudební podklad. Velmi zajímavé je i použití snově navozených vzpomínek v již probíhajícím retrospektivním vyprávění děje. Nakonec se však ještě vrátím k Emmanuele Riva, která mě ve snímku přímo uchvátila… Typově velmi podobná Jeanne Moreau měla ER v tomto filmu těžkou úlohu, již se však zhostila naprosto mistrně! Je to především její výkon, který ve filmu vytváří místy až hroznou atmosféru bezvýchodné situace a vnitřní nesvobody. Ostatní autorovy práce jsem sice neviděl, ale tímto snímkem mě velmi zaujal a zároveň si v mých očích nasadil laťku hodně vysoko!(21.3.2007)