Piti Piti Pa

Cholerický choreograf Evan Evans je v podstatě takový Viktor Tichonov. Ovečky zavřené na bázi, naordinovaný tvrdý trénink, pravidelná kontrola dodržování životosprávy, systematické špiclování a snaha co nejvíce omezit civilní život svých svěřenců. A když to nebudete dodržovat, uvidíte ten tanec..! Humor se sice občas ztrácí mezi muzikálovými čísly a plínkami, ale to částečně vykompenzují nápaditý střih a přírodní živel Funès umocněný Filipovským. Jdu si pustit Tata Bojs.. (18.11.2020)

Tak tohle je zase moje nejoblíbenější Funésovka. I když ono se to dá tězko říct u tak výtečného komika. Zápletka s neposkvrněným tanečním harémem a jedním anonymním novorozencem je fakt dobrá a herci z ní hodně vytěžíli. Bláznivá komedie, kde se problémy přelévají z jedné strany na druhou, a v podstatě o nic nejde. (24.07.2003)

Pokud se nemýlím, jediným film s Louisem DeFunés v kulichu s bambulí a jediný, kde zpívá. :-) Rozhodně stojí za pozornost k popukání vtipný pantomimický přednes bajky o vlkovi a jehňátku (viz plakát vedle), ale jinak je to spíš slabší film. Ale ta hudba, přátelé, ta je přesně na hranici recese a geniality. Já jsem si dlouho myslel, že jsem jediný, komu se doopravdy líbí a úzkostlivě jsem to tajil. Časem se ale ukázalo, že je nás takových mnohem víc (viz také http://www.youtube.com/watch?v=a8QDcOkOhjo&feature=related) a nádherná tečka byla, když jsem soundtrack půjčil jednomu svému příteli, hudebnímu skladateli. Je nesírně kritický ke všemu, co sám nesložil, tak jsem se těšil na výbušně zamítavou reakci, ale světe zboř se - byl nadšen! Doslova řekl, že ústřední melodie už nesmí chybět na žádném večírku. :-) 50% (13.06.2006)

Tak jsem si Piti Piti pustila po letech znovu a přitom uvažovala, proč se mi to dřív moc nelíbilo a proč i místní hodnocení je spíš průměrné. A myslím si (ano, cítím, jak napětím přestáváte dýchat :), že většina lidí prostě chce Funèsovky stále ve stejném obalu a se stejnou příchutí a tady jim prostě vadí trochu jiná náplň. Inteligenční kvo kvo kvocient ženských postav sice odpovídá jejich puťa puťa mozečkům, Louisovi ale part věčně načuřeného kohouta parádně sedne („Nenamáhej se a jdi šlapat!“), Olivier je sympaťák a soundtrack výborný. Nejlepší je asi scéna, kdy dva náhradní taťkové s dětmi v bubnech štrádují římskými ulicemi s armádou carabinieri v patách. A navíc sledovat Louise, když lítá jak urvanej vagón, je výborná relaxační technika a pohádku o vlku a jehňátku si odteď budu pouštět na dobrou noc. (21.07.2016)

Nie je to z najlepších Funèsových počinov, ale stále príjemná zábava. Ako prísny strážca morálky tanečného háremu má dostatok príležitostí na svoju večnú nervozitu, výbuchy a geniálne Filipovského výkriky a mrmlanie. Niekedy sme leteli na tanečniciach v tesnom oblečení a ani dnes nie sú celkom na zahodenie. (27.11.2014)