Zabíjení soudruha (1951) (E05)

Další skvělý a zároveň drsný díl (např. začíná popravou dr. Milady Horákové), který hezky ukazuje přátelství Gottwalda se Slánským, které se po 25ti letech rozplynulo díky nátlaku Moskvy na Gottwalda. Jiří Vyorálek si Gottwalda přímo užil a David Novotný nečekaně dobře zahrál Slánského. Zbytek obsazení většinou už známe z předchozího dílu a není tu nijak zásadní. Tohle byla partie pro dva herce a ti ji dokonale využili. PS: Ano, scéna s Budařem je geniální a krásně ukazuje, jak arogantní a sprostý dokáže být politik (31.12.2016)

Tuto epizodu bohužel silně znetvořil do podoby propagandistické karikatury Kosíkův přepjatý antikomunismus. Všichni komunističtí pohlaváři jsou bez výjimky zobrazeni jako čiré zlo, banda zbabělých a zákeřných hlupáků a sociopatů bez jediné uvěřitelně obyčejné kladné lidské vlastnosti. Sice z toho mrazí, ale takovýto výklad historie je silně povrchní a zavádějící a zároveň i brání skutečnému pochopení historických a společenských souvislostí a hledání příčin. Není třeba samozřejmě tuto dobu temna a její aktéry nějak přikrášlovat, ale v tomto případě Kosík naprosto rezignoval na jakoukoliv snahu o objektivitu, o nějaký hlubší vhled, nemluvě o naprostém uměleckém selhání. Stvořil čirou režimní propagandu, za niž by ho profesně pochválil i sám Václav Kopecký, byť je dělána s opačným ideologickým znaménkem. (11.02.2023)

Epizoda je to parádní a místo abych se snažil vykreslit paranoidní atmosféru strachu, tak sem překopíruju text z hlubin internetu. Poměrně přesně vystihuje absurdní poměry v totalitním státe. "Jen co umřel Lenin, ukázalo se, že druhý muž ve straně, soudruh Trockij, je zrádce. Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin Trockého svrhli a vyhnali ho ze SSSR. Jenže za pár let se zjistilo, že Kameněv, Zinovjev a Bucharin jsou také nepřátelé a zrádci. A tak je udatný Genrich Jagoda zastřelil. A o něco později Ježov zastřelil zahraničního agenta Jagodu. Za další pár let se však ukázalo, že Ježov není soudruh, ale sprostý zrádce a zahraniční agent. Tak ho zastřelil Berija. Po smrti Stalina všichni pochopili, že Berija je taky zrádce. A tak Žukov svrhl a zastřelil Beriju. Ale Chruščov brzy pochopil, že Žukov je nepřítel a spiklenec. A poslal ho do penze. A o něco později se zjistilo, že dokonce i Stalin byl nepřítel, škůdce a zrádce. A spolu s ním i velká část politbyra. Takže Stalina vyšoupli z mauzolea a čestní straníci v čele s Chruščovem rozehnali politbyro i s Šepilovem. Uběhlo několik let a už nešlo nevidět, že Chruščov je voluntarista, bídák, avanturista a nepřítel. Tak ho Brežněv poslal do důchodu. Jen co Brežněv umřel, zjistilo se, že byl škůdce a překážka rozvoje. Pak přišli dva, jejichž jména si nikdo nepamatuje, protože padali jeden po druhém jak mouchy. Až se k moci dostal mladý a energický Gorbačov. A zjistilo se, že celá země je plná zrádců a nepřátel, ale on to prý spraví. A pak se SSSR rozpadl a zjistilo se, že Gorbačov je nepřítel a zrádce." (05.11.2018)

Tenhle díl je v něčem jiný, než dosavadní díly. Není to souboj ideologií, ale vidíme tu postupný úpadek dvou charakterů a jejich pozvolnou proměnu k absolutnímu zoufalství. Gottwald, minule vykreslený jako až geniální politik a stratég, je tedy pod silným tlakem ze strany SSSR, což se viditelně projevuje na jeho zdravotním stavu. Je opravdu zajímavé vidět to těžké období začátku padesátek z tohoto pohledu. Co všechno i straníci museli ze strachu před SSSR obětovat a překroutit. Slánský, sám určitě velký zločinec, se stal vlastně obětí svých vlastních intrik a kompotů, a dopadl úplně stejně, jako jeho vlastní oběti. Opět výborná práce se scénářem, kdy v rámci každého dialogu vidíme postupné odcizování se mezi Slánským a Gottwaldem, a opět výborné herecké výkony ústřední dvojice. (13.02.2023)

Opět velmi nadprůměrná epizoda, která nám nabízí náhled do období mrazivých 50. let a tedy i náhled do období vykonstruovaných politických procesů, mezi nimiž padla za oběť i Milada Horáková. I zde můžeme pozorovat, jaká garnitura stála v čele naší republiky a co v inkriminovaném období byla schopna páchat na obyčejných, mnohdy i velmi uznávaných lidech. O charakteru Gottwalda a jeho soukmenovců netřeba dlouho mluvit, protože obrázek si jistě udělá každý sám. Nakonec se politické čistky dotkli i samotných čelních představitelů a Gottwald obětoval svého nejvěrnějšího spolupracovníka, a blízkého přítele, gen. tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského. Paradoxní na celé věci je to, že architekt těchto zvěrstev páchaných v padesátých letech nakonec skončil sám na šibenici. (13.08.2017)