Metallica: Through the Never

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)

Priemer a to len za to, ze Metallica je legenda, ako bol Legendou Lemmyho Motorhead- ten vsak zanikol jeho smrtou. Od albumu St. Anger z roku 2003 sa uz len trapia. Podla mna ziju len zo slavnej minulosti a v depresivnej pritomnosti. A to som ateista a funda metalu. Ten tiez patri do vseobecneho rozhledu. 50 % (03.01.2018)

Fantastické! Viděl jsem Metallicu naživo, ale to co nabízí tento snímek je skutečně ještě o level výš. V podstatě jde také o koncert, ale garantuji vám, že tak blízko jste kapele ještě nikdy nebyli. Kamery vám zprostředkují detaily, o kterých se vám nikdy ani nezdálo a díky 3D technologii máte pocit, jako by jste stáli přímo na pódiu. Bombastická scéna, mimořádné zvukové provedení, playlist složený z těch nejzásadnějších hitů skupiny a nakonec i klipový doplněk v podobě jakéhosi příběhu na pozadí, fungujícího do jisté míry jako obrazový přepis jednotlivých textů, to všechno umocňuje zážitek, jaký hluboko uvnitř ještě dlouho doznívá a který mi dosud zatím žádná jiná skupina neposkytla. A že jsem těch koncertů už navštívil. (06.01.2014)

Výborný zážitek. Když už kapela nemůže objevovat nové cesty na poli hudebním (alespoň teda ne tak, aby se to dalo poslouchat), hledá je na poli koncertních filmů. Jednu hvězdičku ubírám, protože koncert je trochu obroušený, předpokládám, že z důvodu přístupnosti. Je legrační, že tvůrci mají strach, aby děti neslyšeli Jamese Hetfielda pořvávat "Die motherfucker, die!", ale pohled na hrdinu procházející polem oběšenců není problém. Ale to jenom tak na okraj (04.10.2013)

Ku*evský nářez!:) Úžasné propojení dokonalého vizuálu příběhu, který se odehrává na pozadí koncertu, a samotného strhujícího koncertu, který má zároveň perfektně vymyšlenou a vytvořenou show s efekty, které doplňují songy skupiny. Už při scéně, kdy Dane vchází do koncertní haly za doprovodu skladby The Ecstasy of Gold od hudebního mága Morriconeho mně mrazilo a poté při koncertu ještě mnohokrát. Velkolepý zážitek. A samozřejmě klasika Nothing Else Matters nezůstala bez slz:) (26.07.2014)