Zvrácený

Gaspar Noé se rozhodl, že řekne o naší společnosti věci, o kterých se ví, ale neříkají se. Míra násilí v jeho podobě naprosto převrací vše, co jsem, kdy viděli(resp. neviděl, protože mi to nikdo neukázal). Scéna se znásilněním si nebere servítky naprosto s ničím ani s žaludkem diváka. Pro někoho to bude hodně velké sousto, ale pokud vydrží scénu v gay clubu a toto znásilnění již ho prakticky nic drastického nečeká ( pokud si nemyslíte, že drogy neexistují...). Krásná Monika Bellucci v tomto filmu dostává celkem slušnou nakládačku a její manžel Vincent Cassel na tom taky není o moc lépe. Celý tento krutý film o světě, hnusu v něm, štětkách, homosexuálech, drogách, lidech a pomstě je experimentálně odvíjen pozadu. Noé si netroufnul na styl jiných režiséru, kdy je film poskládán nechronologicky ( Alejandro González Iñárritu ). Výsledek je zvláštní. Nepadne každému, ale někdo v něm uvidí opravdu úžasné dílo. Dokonalá, živá, volně poletující kamera spojená s ponurou hudbou vytváří neuvěřitelně silnou atmosféru, která silně připomíná pobyt v tranzu nebo okamžiky pod vlivem omamných látek. Celkově film, který by měl vidět každý, kdo má silný žaludek(upřímně nepřišli mi scény až tak hnusné... už jde asi o zvyk ) a odvahu zkusit něco nového, co zkouší riskovat a poskakovat na velmi tenkém ledě diváckého vkusu. Pan režisér má hodně rád agresivitu, doufám, že se brzy s něčím opět zajímavým ukáže. (06.08.2004)

Tohle vizuáně silné drama si zaslouží pět hvězdiček - už jen pro tu syrově krutou naturalistickou formu vyprávění, bez nějakých (zvráceně) pseudouměleckých berliček jak dosáhnout zamýšleného účinku - a za naprosto fascinující HEREČKU v roli oběti Monicu Bellucciovou. Roztěkanou (a postupně se uklidňující) kameru zpočátku (či vlastně z konce...) běhu děje a vlastně celý popis události lze pochopit jako obraz zpětně sledovaného gradujícího šílenství aktérů a ne tedy jen jako nějaké bezúčelné klišé. On ten film vůbec asi člověk musí vnímat jinak, než všechny ty >artiststní< kusy na podobné téma, na které je zvyklý běžný konzument současné filmové zábavy. Film je prostě jen neskrývavě tak krutý, jak je kruté TO, co se v něm odehrává. Protože ono se TO ve skutečnosti nejspíš tak doopravdy odehrává (a možná i hůř), o čemž by mohly nepochybně vyprávět reálné oběti takových situací. Na filmu je navíc třeba krom vizuální a zejména zvukové (pokud si na dvd ovšem nepustíte ubohý český dabing - zvlášť na trapném kníkání oběti ve scéně znásilnění je slyšet, jak zvrácené je filmy dabovat) a hudební složky ocenit skutečně mistrovské herectví VŠECH!!! postav. . . . Takže zkrátka - jak docela snadno lze poznat z některých zdejších komentářů - tohle není podívaná pro křehké slečny z filfak, pro kavárenské plkaly či pokrytecké inťáky - ale ani pro úchyly, kterým dělají dobře blbosti jako Komando nebo sračky se S. Segalem či hlupáky, smějící se násilí ve filmech typu Kill Bill. Nejde samozřejmě o žádný geniální umělecký počin, ale stejně tak ne o nějakou >postmoderní< slátaninu, kterých různí ti umělci i rutinéři (a nejen z Hollywoodu) točí stále pořád dokola... Nesdílím proto také názor některých komentářů, že jde jen o nějakou lacinou provokaci za účelem vydělání peněz. (Docela by mě zajímal komerční dopad pro autory filmu). Jde zkrátka o film pro zralé a poučené, jde o kontroverzní počin a dobře tak, že takové filmy s takovými tématy a právě na takovéto úrovni zpracování vznikají. Byť ten "ČAS VŠECHNO ZNIČÍ"... - - - P.S. Já si pár měsíců po prvním shlédnutí počkal a podíval se podruhé - právě proto, abych si troufl na nějaké vniřně ujasněné hodnocení. A pak mě v souvislosti s náhodným sledováním předávání Cen ELSA napadla opravdová zvrácenost. Představte si, že by ten film natočil kterýkoli(!) současný český rejžisejrský umělant s Geislerovou, Dejdarem a Hanákem (nebo Laurinovou, Matáskem, Duškem - či kterýmikoli jinými celebřiťkami české pupkoltůry...). To by byl nejspíš opravdu HNUS!... - - - P.P.S. Nemůžu si odpustit ještě jednu poznámku, související se zásadní úvodní scénou konečné "katarze": VÍTE JAKÝ JE ROZDÍL MEZI HOMOSEXUÁLEM A BUZERANTEM? (30.10.2005)

"Od pointy k začátku, hloupě točit, pozpátku?" Sorry, ale mě to chladným nechalo. Cesta k mé empatii vede přes "dostat mě na plátno". Představit mi postavy, získat mě pro některou z nich, abych pak mohl zažívat nějaké ty emoce. A ne že hned na začátku režisér začne komusi za cosi sprostě nadávat, mlátit ho s gustem hasičákem do hlavy a chtít po mě, abych se nějak citově angažoval, když mi nedal šanci vytvořit si k jakékoli postavě jakýkoli vztah. Zdařilý a výstižný komentář (ostatně jako téměř vždy) má Gilmour93, až na to, že ta jeho pětihvězdičková vize obráceného zažívacího procesu, od záchodové mísy až po jícen a chuťové buňky na jazyku mě zneklidnila (zvedla mi kufr) víc, než celý Gaspar Noé a jeho antidivácký, imho jen na šokující efekt natočený revenge before rape experiment. (17.01.2013)

Po prostudování zdejších ohlasů a zajímavostí jsem čekala, jak moc bude tento film zvrhlý. A musím přiznat, že jsem ho čekala více zvrácenější. To, co ho dělá nejvíce diskutovatelným a kontroverzním, je úvod filmu s psychadelickou hudbou a destruktivní kamerou, ze které se Vám možná bude motat hlava, scéna s hasičákem a znásilnění Monicy Bellucci. Dialogy nejsou ničím výjimečné, ale příjemně se poslouchají. Velmi na mě zapůsobila závěrečná, několika minutová, společná scéna Bellucci a Cassela, která byla vskutku pastvou pro oči, herecky skvostné a navíc jim to spolu náramně slušelo. Monica je dokonalým symbolem ženskosti a krásy a Vincent je charizmaťák vysokého stupně. (24.04.2010)

Ak hľadáte maximálnu koncentráciu explicitného hnusu, špiny, naturalizmu a násilia, tak táto exkurzia do Noeho hlavy musí uspokojiť aj najväčšich labužníkov. Nasilnejšie okamihy prídu keď si človek uvedomí, že v takom svete naozaj žije. Čo sa týka inkriminováných scén, oveľa viac ma vzal hasiaci prístroj. Film, na ktorý sa proste nazabúda. (24.06.2006)