Ivanovo dětství

Standardní vojensko-psychologický ruský film od nejpřeceňovanějšího a nejzamindrákovanějšího režiséra všech dob. Bylo to přesně to, co jsem očekávala, děj nedával smysl, byl o ničem, postavy koukaly jak gumy, valily oči do kamery, pronášely nesmyslné dialogy, nebo ustrašeně kníkaly. Všem herečkám bez rozdílu věku bych doporučoval zakoupit jedny zbrusu nové žiletky značky Astra a neprodleně je použít, je nejvyšší čas. Hlavní představitel Ivánka byl sympatickej hošánek, copak se s ním asi stalo (jakpak asi vypadá dnes po hektolitrech vodky, tedy pokud ještě žije). Přesto je mi největší záhadou, kde ten kořen nadporučík fasoval ty věčeně nažehlený mundůry, ten měl evidentní zkušenost s první linií. Takže nejlepší nakonec z celýho filmu byly fotogenická bažina a jméno dirigenta. PS. Ten konec jsem nějak předvídal, ale k dokonalosti tomu chybí jenom Lassie pádlující na kánoii:) (29.09.2010)

Krásně natočená vznešená nuda. Záběry moc hezké, kouzlící silnou podmanivou atmosféru, ale příběh nezajímavý a dost nesoudržný. Jasně, on Tarkovskij vlastně nikdy nevyprávěl komplexní uzavřené příběhy, ale většinou neměl problém pracovat s diváckou zvědavostí a někudy vést pozornost publika - ve svém debutu ale víceméně jen vizuálně machruje a klopýtá nudnými odbočkami. A to jsem tomu hrozně věřil. 60% (13.07.2020)

3/10 Pribeh maloleteho Ivana ve sluzbach rude armady proti nejvetsimu nepriteli Sovetskeho svazu hitlerovskemu Nemecku. Dej je relativne uceleny sled scen, co predstavi detskeho hrdinu, ktery prisel o iluzi hraveho detstvi, aby se jakozto sirotek mohl obetovat pro uspech voejknske operace. Po vizualni strance slusne, z hlediska obsahu je nutne sledovat symboliku a spoustu veci si domyslet - jinak je to nestravitelne nudne a malo akcni. Nastesti to ma jenom 1,5 hodiny. Dobre sceny: polibek nad zakopem, Ivan ve studni. Spatne sceny: nemecke letadlo, dokumenty na zaver filmu. Ivan se nekdy chova jako 70lety mazacky kmet, misty jako 7lete dite. Deji chybi vic historickeho pozadi. (04.02.2008)

Jeden z prvých Tarkovského filmov som nedávno pozrel druhý krát, ale ani tak mi nedal to, čo by som od neho chcel. Úvodné minúty patria Ivanovi, no neskôr sa do toho primieša zdravotníčka Máša, no jej postava je v podstate zbytočná. napriek tomu jej Tarkovskij venoval dosť priestoru a Ivan ide v týchto momentoch bokom. Komornosť snímku a stále opakujúce sa lokácie zapríčiňujú častú nudu a hluché momenty. Posledných asi 5 minút film ako tak zachraňuje a je to jediné, čo sa divákovi vryje do pamäti. 60%. (16.12.2012)

Tento film mě hned na začátku omráčil naprosto úžasnými záběry kamery - těmi jsem se následně mohla kochat po celou dobu až do úplného závěru. Snad největším kladem snímku byl pro mě představitel hlavní postavy Ivana - chlapce, jehož krátký život krutě poznamenala válka. Roli malého klučiny, který poté, co mu fašisté zavraždili matku, uvnitř neuvěřitelně zestárl a stal se samostatným sebevědomým "mužem", který už v životě nemá co ztratit, sehrál Nikolai s takovou samozřejmostí a tak neuvěřitelně vyspěle, že jeho herectví mohu s čistým svědomím označit za jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - smekám! . . . . . Ačkoli zbytek filmu je vesměs takový "nijaký", místy s nehodícími se scénami (se zdravotní sestrou) a celkově poněkud chladný, myslím, že za něj, za úžasnou kameru a za naprosto excelentní herecký výkon Nikolaie Burlyayeva snad mohu odpovídající 3,5* s přimhouřením obou očí zaokrouhlit nahoru. (06.11.2006)