Režie:
Petr VáclavScénář:
Petr VáclavKamera:
Štěpán KučeraHrají:
Klaudia Dudová, David Ištok, Natálie Hlaváčová, Mária Zajacová, Milan Cifra, Sára Makulová, Přemysl Bureš, Zdeněk Godla, Julius OračkoObsahy(1)
Filmy Marian (1996) a Paralelní světy (2001) vzbudil režisér Petr Václav velkou vlnu zájmu doma i v zahraničí. Po 13 letech přichází tentýž režisér s novým celovečerním snímkem Cesta ven – příběhem silné mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivým společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí. Odvaha a rodičovský cit pomáhají Žanetě překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i problémů ve vlastní komunitě. Syrový snímek se vyhýbá soudům i patosu a k tématu přistupuje s věcným nadhledem a místy i svérázným humorem. (Aerofilms)
(více)Recenze (303)
90 % ()
Myslím, že na tenhle film se nevydrží koukat ani multikulti vlezdobruselisti, přisátí na státním cecíku kulturních dotací. Ačkoli, možná existují unikátní masochisté, které film vzrušuje. ()
To vysoké hodnocení si vysvětluji snad jen touhou čecháčků navenek ukazovat jak jsou obrovsky benevolentní, nerasističtí a kosmpolitní. Film je to příšerný, herecké výkony se hodnotit nedají, páč tam nikdo nehraje a jako dokument o tom, jak mají chudáčcí cikáni těžký život je to pokrytecké. ()
Tady ty snobský, rádoby intelektuálský komentáře typu "bylo to tak syrové a realistické", ty mě na tom pobavily úplně nejvíc. Jinak nechápu, za co ten film dostal České lvy. Ta cena už teď má nulovou hodnotu jako Nobelova cena míru... Velké části dialogů nebylo vůbec rozumět (vč. těch v češtině), herecké výkony byly slaboučké, ale nutno dodat, že je fakt, že vedle výkonů "universálních" herců jako Ana Geislerová, nebo Jiří Macháček, byly prostě těžkou konkurencí. (to myslím vážně). Podle mě snaha ukázat, že přístup většinové společnosti nutí Romy balancovat na hraně zákona, pobírat sociální dávky a dostávat se do dluhových pastí se naprosto minula účinkem. Hlavní hrdinka všechny poučuje, jak se mají chovat, ale sama hulí jedno cigáro za druhým a pak si stěžuje, že je bez peněz. A to nemluvím ani o tom, že kouří i v přítomnosti dítěte. Když získá práci, tak se rozčiluje, že bydlí na zavšivené ubytovně, ale neváhá po krátké době v práci nechat své dítě přes noc s cizími lidmi a jít se zlít jak čuně. Její přítel čeká, až ho někdo zaměstná. A tak místo toho, aby rozjel živnost, například ve stavebnictví (jak bylo ve filmu naznačeno), tak raději přemýšlí o el Pasu. Nemají v podstatě kredit, ale doma mají LCD televizi, poměrně slušné PC. Já v tom tedy vidím jinou syrovost a realitu. A to je ta, že sice si stěžují, že by se chtěli mít líp, ale na úkor svého pohodlí neudělají nic. A ano. Pokud by hlavními postavami nebyli Romové, ale třeba Češi, Slováci, nebo Ukrajinci, můj pohled by na to byl úplně stejný. to s etnikem nemá nic společného, takže si ty blahosklonné kecy o rasismu strčte..... ()
Bílí jsou svině necitelný a jen díky nim se romové nedokáží dostatečně začlenit do systému. Jen kvůli těm zlým gadžům musí tak živořit. To jest hluboké poselství tohoto filmu. Jinak to celé stojí, ve zkratce, za hov**. ()
7 Českých lvů včetně lva za nejlepší film? No sakra, to získávají filmy, které nehledě na čas jsou tak nějak stále "v kurzu". A co tenhle film? Kdo o něm dnes co ví? A viděl ho vůbec někdo? Kdy a na jaké TV je vlastně vysílán? A když už ano, tak v primetime, jak se na takhle štědře oceněný film sluší? A ruku na srdce, milá filmová akademie, opravdu měl v tom roce tenhle film (když pominu ostatní kategorie) nejlepší kameru, nejlepší zvuk a nejlepší střih? Vážně byly ty interesantní rozhovory v kuchyni, obýváku, před barákem nebo na úřadě tak suprově sestříhány a ozvučeny, že za sebou nechaly například střih závodních scén ze sportovišť filmu Fair Play nebo zvuk hudebního filmu Tři bratři? Anebo se všechny oceněné kategorie svezly na vlně Vaší eurospravedlivé bouře? Kdyby se oceňoval hlídač domácích zvířat členů štábu, nepochybuji, že toho nejlepšího by dle akademie angažovala produkce právě tohoto filmu. ()
Když bych měl zmínit nejvýraznější přednost, pak je to právě pro ono zrelativizované pojetí nesporná autenticita. Například jazyk cikánů je naprosto přirozený, P. V. amatérské herce vedl k tomu, aby převyprávěli daný děj vlastními vyjadřovacími prostředky, aniž by se snažil je nutit odříkávat předem dohodnuté, přesné repliky. To výborně slouží věci. Sám za sebe se pokoušel udělat film, ve kterém by se romáci mohli poznávat, protože v současné době existují spíše modely, které tuto subkulturu různě pokřivují, karikují. Přesně v duchu soudobé „poetiky“. Už coby absolvent katedry dokumentární tvorby na Famu debutoval s výrazným Marianem a svým návratem po třinácti (!) letech, Cestou ven, jako by tento pomyslný, tematický kruh uzavíral. ()
Film se sociálním přesahem, který je o ukazovaní problémů dnešní společnosti. Velmi trefný název cesta ven, je vlastně něco, co hraje roli v mnoha životech Čechů. Jak se dostat ze spletitých dluhů? Jak si najít práci, když nemám praxi? A jak přežít když zrovna nemám bílou barvu pleti. Tenhle film vnáší pohled na to, jak náš národ zůstává neustále xenofobní, nerespektující a nepřející. Hlavní představitelé jsou velmi autentičtí a přirození. Hádky mají energii a náboj. Celkově si myslím, že je tohle směr kinematografie, která se nezabývá jen pozlátkem společnosti, ale řeší sociální problémy. ()