Reklama

Reklama

Deset dní, které otřásly světem

  • Česko Říjen: Deset dní, které otřásly světem (festivalový název) (více)

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být. Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!" (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

Webb 

všechny recenze uživatele

Propagandistický vlk se nažral a umělecká koza zůstala celá. Začátkem filmu jsem byl naprosto nadšen, režii, kameru a montáž obrazu v rychlejším střihovém tempu bych nazval dokonalou. Pak se bohužel trochu poleví a pružně se pokračuje do konce. [8/10] (Sovkino) (Němý čb. /// Scénář: Grigorij Alexandrov, Sergej M. Ejzenštejn /// Kamera: Eduard Tisse, Vladimir Popov /// Hudba: Alfredo Antonini, Edmund Meisel) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Plnokrevná propaganda, z níž jde strach. 1) Pamatuji si vlažné, zdrclé politicko-výchovné působení reálného socialismu, kterému nikdo nevěřil. Z kin a z televize znám i propagandu z padesátých let - nadšenou, avšak většinou stále s jistým nadhledem či alespoň s atmosférou. Tohle je ale jiné kafe._____ 2) Brutální, bezohledná, vášnivá, zaujatá, přesvědčivá propaganda filmu prozrazuje, že ji dělali mistři. Působivost pohyblivého obrazu je silnější, než je-li obraz doprovázen čteným komentářem. Jen občas probleskne úderné heslo._____ 3) Tvůrci dostali k dispozici rozsáhlé zdroje: filmový materiál, kostýmy, zbraně, vojenské jednotky. Točili na původních místech (například interiér Zimního paláce). Jako konzultanti byli přizváni Leninova žena Naděžda Konstantinovna Krupská a Nikolaj Iljič Podvojskij, který ve filmu hrál sama sebe._____ 4) Plán uskutečnit premiéru filmu k 10. výročí VŘSR nevyšel. Postupná stalinizace si vyžádala své - 29letý Sergej Eisenštejn musel z filmu vyřadit mnoho osob, které revoluci vedly: Lva Davidoviče Trockého (zavražděn 1940), Vladimira Antonova Ovsejenka (popraven 1938) či Vladimira Ivanoviče Něvského (popraven 1937). Dobové ohlasy byly vcelku příznivé, i když nechybělo mnoho ostrých výhrad. Od roku 1933 se film přestal promítat vůbec._____ 5) Dmitrij Šostakovič napsal novou hudbu v roce 1966 později známou jako Октябръ - opus 131. V roce 2011 Berd Thewes zrekonstruoval, doplnil chybějících dvacet minut k delší verzi filmu a nahrál původní soundtrack Edmunda Meisela._____ 6) Malý ale věcný historický exkurs: sportovec._____ 7) Tři hvězdičky odrážejí mé rozpoložení, podobné jako po zhlédnutí Triumfu vůle. Účinná propaganda si zaslouží hvězdiček pět. To, k čemu film sloužil - stalinismus - odpad. Bezzubý průměr vyjadřuje moje rozpaky. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Síla filmu je pro propagandu neskutečná, o čemž se přesvědčili Rusové a ještě o něco později a ve větší míře Němci. "Deset dní, které otřásly světem" jsou propagačním filmem, filmem na zakázku Leninových nástupců. Přesto ale nelze nikdy Ejzenštejnovi upřít, že v tomto filmu ukázal, jak moc je schopen využívat nástroje filmu, ať už je to kamera nebo střih, ale také specifické scény a obrazy a jejich prolínání, čímž se filmu dává ještě větší hloubka. Tohle se nedaří ani moderním filmařům. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Pravda je, že Marx vymýšlel svoje teorie o revolučním vítězství proletariátu v souvislosti s průmyslově vyspělými zeměmi. Marxistický "úchylkář" Lenin uskutečnil státní převrat za pomoci malé skupiny (polo)vzdělanců v zemědělském Rusku. A Ejzenštejn toto převzetí moci oslavil ve filmu, jehož části se stále objevují v nejrůznějších dokumentech o říjnových událostech jako autentické- zejména davové scény, řečnící Lenin a klasika: námořník přelézající v dýmu výbuchů bránu Zimního paláce a následná přestřelka v chodbách (čirá fantazie). Pobaví i to, jak je těch pár rabovačů hned na místě odhaleno a soudružsky napomenuto. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

"Hrdinové vedou masy": U režiséra S. M. Ejzenštejna jsou na rozdíl od jeho krajana Vsevoloda Pudovkina (Konec Petrohradu), vylíčeny a vykresleny politické události z pohledu dvou vůdců, F. Kerenského (V. Popov) a Vladimíra Iljiče Lenina (Vasilij Nikandrov). Některé historické události byly vylíčeny a rekonstruovány s takovou precizností a přesností, že jej tehdy museli mnozí diváci pokládat za téměř autentické záběry. Film přišel do kin až v roce 1928 poté co napřed musel být přepracován kvůli postavě Lva Trockého, který mezitím upadl v nemilost strany. Slavná propagandistická rekonstrukce“ bolševického převratu v Rusku sice opěvuje tento dějinný zvrat, ale činí tak po formální stránce průkopnickými prostředky. Ohromují nejen výtečně zvládnuté davové scény (později se právě dokonce používaly jako autentické dokumentární záběry!), ale především princip asociativní montáže, snažící se abstrahovat jednotlivé události k jakýmsi zevšeobecňujícím odkazům (na téma náboženství, moci atd.). Film byl za Stalinovy éry dlouhou dobu v nemilosti, obviněn z formalismu. Spíše však vadilo, že byla zcela eliminována Stalinova úloha v převratu. To byla ta pravá příčina! Revolučně nás zde doprovodí Filip Topol na klavír. Film byl vlastně vytvořen k 10. výročí VŘSR, na státní zakázku, podobnou dostal ale i jeho souputník V. Pudovkin který natočil film Konec Petrohradu a který byl vlastně druhou částí jeho revoluční trilogie. Viz. ještě snímky Matka a Bouře nad Asií. Ačkoli film "Deset dní, které otřásly světem" zpracovává vesměs stejná témata, oba autoři využívají zcela odlišných výrazových prostředků i jiné práce s hercem, takže se obě díla ve svém výsledku po formální stránce značně liší. Zatímco režisér Vsevolod Pudovkin ve svém snímku spíše sází na jednotlivce který má být středem pozornosti, nebo v rámci kolektivu, přičemž herecký patos, byť uměřený nezůstává stát stranou. U Ejzenštejna je to úplně naopak, tam jak už jsem napsal výše, jsou hrdinové ti kteří vedou masy. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (8)

  • Film čítá 3200 záběrů, což je více než dvojnásobek oproti o dva roky staršímu režisérově snímku Křížník Potěmkin (1925). (Pavlínka9)
  • Na přímou Stalinovu žádost byl odstraněn celý Leninův projev (byl na jeho vkus příliš "liberální"). (raffspIn)
  • Ejzenštejn musel odstranit všechny záběry, kde se objevil Lev Davidovič Trockij, dílo je tak o 25% kratší, než bylo původně. (Kulmon)

Reklama

Reklama